V červenci jsme s přáteli navštívili pobaltské republiky a jejich hlavní města. O Rize tady už jeden článek byl, proto bych vám napsala o naší návštěvě Tallinnu, metropole Estonska.

Tallinn se svými 430 tisíci obyvateli je nejseverněji položeným hlavním městem tří pobaltských republik.

Kvůli své strategické poloze byl významným místem už před téměř dvěma tisíci lety. O skutečném městě a přístavu se dá hovořit o Tallinnu až v 10. století a nebývalého rozkvětu pak město dosáhlo, když se roku 1285 stalo součástí Hanzy, spolku významných kupeckých měst ležících na severu Německa a kolem Baltského moře. O nadvládu nad městem bojovali v průběhu dějin Dánové, Němci, Švédi, Poláci a Rusové. Teprve v roce 1918 vyhlašuje Estonsko samostatnost a s tím i hlavní město. Avšak tento vývoj trvá jen krátce. Tallinn a celá země se v roce 1940 dostává pod sovětskou nadvládu, později je obsazena fašisty, a po roce 1945 je opět pod správou sovětské moci. K osamostatnění dochází až v roce 1991.

Tallinn je vzdálený jen necelých 80 kilometrů od finských Helsinek. Dělí ho od nich Finský záliv. Je tedy důležitým přístavem nejen pro nákladní, ale i osobní dopravu. Zajímavostí je, že sousední Finsko plánuje postavit podmořský tunel na propojení těchto dvou severských metropolí. Ale než se tak stane, turisté si musí vystačit s výborným lodním, případně leteckým spojením. Z Tallinnu je i přímé železniční spojení s ruským Petrohradem nebo lotyšskou Rigou nebo se tam můžete dostat po dálnici, po tzv. cestě Via Baltica.

Tallinn je od roku 1997 součástí světového dědictví UNESCO - díky své bohaté historii a díky svým nevšedním památkám - a stává se jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací. Panorama historické části Tallinnu zdobí věže chrámů a starověkých hradeb.

Do historické části města jsme vešli branou nedaleko hotelu Viru. Na začátku pěší zóny se nachází květinové tržiště, potěcha pro oči, všechny ty krásně vázané kytice z čerstvých květin. Za branou jsme zabočili doprava a šli podél mohutných hradeb, pod nimiž je dnes malá tržnice s tradičními estonskými výrobky. Našli jsme tam krásné věci, např. pletené svetry, čepice a šály s nádhernými severskými vzory.

Od hradeb jsme se dostali k jedné z nejstarších pamětihodností města - ke Kateřinskému cechu z období hanzy. V křivolakých uličkách vedoucích k hlavnímu náměstí stojí nejen staré domy Kateřinského cechu, ale i řada úzkých kupeckých domů z 13. až 17. století (jeden se jmenuje Peppersack - obchod s kořením). Hlavnímu náměstí dominuje gotická radnice a naproti ní stojí zřejmě nejstarší dosud fungující lékárna v Evropě - lékárna Raeapteek.

Po starém kamenném schodišti jsme pak vystoupali na hradní vrch Toompea. Zde můžete navštívit  nejstarší kostel Tallinnu zasvěcený Panně Marii ze 13.století nebo pravoslavný chrám sv. Alexandra Něvského z počátku 20. století, který se podobá moskevskému Blagověščenskému chrámu na Rudém náměstí. Nejvýznamnější budovou Toompey je zámek s mohutnou věží a parkem, stojící naproti chrámu Alexandra Něvského. Kolem Toompey bylo vybudováno opevnění s baštami, které dnes zdobí sochy mnichů bez obličeje.

V Tallinnu je mnoho krásných budov z 20. a 30. let minulého století a taky současná architektura s mrakodrapy, sloužící zřejmě jen komerčním účelům. V žebříčku krásy bych Tallinn zařadila na druhé místo za Vilnius (hlavní město Litvy), a třetí by podle mého byla Riga (Lotyšsko). Na závěr bych ještě chtěla poznamenat, že všude v Pobaltí jsme se kromě angličtiny domluvili velice dobře rusky.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10