V oblasti Tauplitzalm leží šest jezer, horských ples, které jsou pospojovány spletí turistických stezek a jsou oblíbeným cílem letní rekreace. Obejít všech šest jezer zabere asi 6 až 8 hodin a představuje pohodlnou rodinnou túru, při níž se dá větší část zvládnout i s dítětem na kočárku. Zdatnější turisté zase mohou vystoupat na některý z 2000m vysokých vrcholů, k nimž je Tauplitzalm výchozím bodem. My jsme se rozhodli pro kompromis a vylezli jsme na nejsnadnější z kopců( asi 1900 m) a obešli jsme pak pět jezer.
K šestému , Steirersee, jsme sice taky dorazili, ale obejít jej, na to už nám nezbývalo dost času. Steirersee je největší z oněch šesti jezer a my bychom byli potřebovali ještě aspoň dvě hodiny k okruhu kolem něj, a ty by nám pak scházely k návratu k lanovce zpět do Tauplitz. Budete-li někdy v Tauplitz nebo okolí, určitě si nahoru vyjeďte, buď lanovkou z Tauplitz nebo silničkou, na které se platí mýtné asi 10 eur za osobní auto.
Podívejte se sami na tu nádhernou krajinu na přiložených fotografiích.
V okolí Tauplitz je ještě spousta jiných zajímavých míst, ale o těch vám napíšu třeba někdy jindy.
Chtěla bych se s Vámi také podělit o příběh, který mi vyprávěla paní Ines z Tauplitz, kde jsem vloni strávila se svými přáteli letní dovolenou. Paní Ines je dnes kolem 65 let, žije se svým mužem v typickém alpském stavení a horní patro svého domu pronajímají turistům.
Ines žila ještě před pár lety v německém Hannoveru, strávila tam vlastně až na poslední léta celý život. Možná je to pětadvacet let, možná ještě více, kdy Ines se svým manželem Joachimem a dětmi přijela poprvé na zimní dovolenou do Rakouska, do Tauplitz. Ubytovali se v hotýlku na návsi, a u společné snídaně a večeře se v hotelové restauraci seznámili s manžely Birgitt a Paulem z Vídně. Spřátelili se během toho týdne natolik, že se domluvili, že příští zimní dovolenou stráví zase spolu a ve stejném hotýlku. Nakonec těch společných dovolených bylo skoro dvacet. Děti odrostly, ale manželské páry jezdily stále dál, už samy bez dětí, do svého oblíbeného Tauplitz.
Před Vánocemi 2005 však nečekaně zemřel Joachim z Hannoveru, jako stavební technik utrpěl smrtelný úraz. Nešťastnou Ines pozvali Birgitt a Paul k sobě do Vídně, aby ji aspoň trochu vytrhli ze smutné samoty a vánoční melancholie. Při jejím odjezdu domů se domluvili, že léto stráví u Ines v severním Německu. Osud ale znovu krutě zasáhl do jejich plánů. V květnu 2006 ukončila zákeřná choroba během několika málo týdnů život Vídeňačky Birgitt.
Paul zůstal sám ve svém vídeňském bytě, protože dospělé děti byly už z domu. Do důchodu mu zbývalo několik let, ale práce i koníčky ho přestaly těšit. Samota na něj doléhala vší silou. Neuměl si ale představit, že by si hledal novou ženu, že by mohl mít někdy rád nějakou „cizí“ ženu. Podobně na tom byla Ines v Hannoveru... Tušíte správně, kdyby to nebyla pravda, člověk by řekl, něco takového se může stát jen v televizním seriálu.
Ines a Paul se příští zimu sešli znovu v Tauplitz a rozhodli se obrátit své životy o 180 stupňů. Dozvěděli se, že v Tauplitz je na prodej několik domků, obešli je a jeden si nakonec vybrali a společně koupili. Dali vale svým velkým městům a podzim života, dnes už oba v důchodu, prožívají spolu jako manželé v městečku, se kterým je pojí jejich nejkrásnější vzpomínky na příjemně prožité dovolené, ale i na jejich zemřelé životní partnery.
Nelke56 - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz