Když zemřel můj tchán, byl obrovský problém nalézt vhodnou fotografii na jeho parte. A tchán si fotku na parte moc přál, a tak jsme nechtěli jeho přání nechat nesplněné. No jo, ale předem na vhodnou fotku nemyslel.

Můj tchán byl totiž velmi veselý člověk. Pořád se bavil, rád pil a také hrál na nejrůznější hudební nástroje. Selhaly mu orgány, jistě také vlivem jeho vřelého vztahu k alkoholu. Když tchyně, která obřad chystala, hledala vhodnou fotku na onen poslední kus papíru s jejím chotěm, žádnou vhodnou nemohla najít. Na každé měl totiž její nebohý muž u úst buď skleničku s alkoholem, lahev s pivem, panáka nebo náustek některého z hudebních nástrojů, když už se k jeho ústům rovnou nelepila nějaká ze sličných dam. Všechny fotky, co byly v domě, byly pro úřední a tak důležitý dokument nevhodné.  A tak tchyně obvolala příbuzné. Hledaly děti, vnoučata, tetičky a všichni, kteří kdy s tchánem měli co do činění. Bezvýsledně. Nebožtík byl na fotkách k nepoužití. Celá rodina se pomalu loučila s představou, že tchánovo parte bude fotku vůbec mít.                             

„A může si za to vlastně sám, ochlasta,“ nakonec se i v tuto smutnou chvíli naštvala tchyně. „A dám mu tam něco o alkoholu,“ dodala. Nechápali jsme, co má alkohol společného s posledním rozloučením s drahým chotěm. Nechtěli jsme ale do toho šít.

Obvolali jsme ještě příbuzné na druhém konci republiky, ale ani oni neměli ve své sbírce fotky se střízlivým tchánem bez čehokoli u úst. A pak tchyně náhodou potkala tchánova kamaráda z vojny. Ani by ho nepoznala, kdyby on nepoznal ji a nezeptal by se na Frantu. „Ten je už na pravdě boží,“ oznámila tchyně. Pak jí napadlo zeptat se na fotku. Tchánův kamarád měl několik fotek z mládí, a to dokonce bez lahve s alkoholem. Ty se ale pro smuteční oznámení devadesátiletého muže nehodily.

„Počkejte, něco bych doma přece jen našel!“ zvolal najednou kamarád. A druhý den přinesl dvě fotky. Byl na nich tchán František bez sklenky alkoholu i bez hudebního nástroje. Na hlavě měl sice cizí paruku, ta ale vypadala docela přirozeně. Fotky byly z nějakého vánočního večírku spojeného s karnevalem. Fotku nakonec tchyně použila. A tak máme schované parte s kučeravým tchánem Františkem z dob, kdy už měl hlavu jako koleno. A to vše doplňuje nápis: „KDO PIL, UMŘEL, KDO NEPIL - UMŘEL TAKY“.

Tchán byl ale veskrze veselý člověk, a tak by nám jistě onu fotku na parte prominul. Byla totiž nejvíc k použití. Pro jistotu jsme se pak všichni nechali vyfotit tak, aby nám to na smutečním oznámení jednou slušelo. Při vzpomínkách na tchána se dodnes musíme usmívat.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10