Ne nadarmo se říká, že dítě mohou stejně milovat oba rodiče, ale že přeci jen mezi maminkou a ještě nenarozeným potomkem během těhotenství dojde k vytvoření takového pouta, které se nijak jinak vypěstovat nedá. Proto nepřekvapí, že každá budoucí maminka chce svému miminku dopřát jen to nejlepší a hlavně ať je dítko zdravé. 

Pro zdravý vývoj dítěte jsou matky ochotné udělat vše, co je v jejich silách. Dostatečně spát, snažit se vyhýbat stresu, přidat do každodenního režimu i nějaký ten pohyb a dokonce i změnit jídelníček. Málokterou ale napadne, že i takový zdánlivý detail jako je pravidelný přísun jódu, může mít pro zdárný konec těhotenství klíčový význam. Své o tom ví ty nejstarší generace babiček a dědečků.
Ony totiž ještě zažily doby, kdy celoplošná jódizace obyvatelstva skrze sůl nebyla na světě. Dobře si tak pamatují na četná narození dětí postižených tzv. kretenismem, což je odborný název pro mentální retardaci. Již lehký nedostatek jódu totiž může způsobit snížení IQ o 5 bodů. Projevuje se ale i malým vzrůstem dítěte, hluchoněmostí nebo problémy s motorikou.  Pokud se v takovém případě nezačne s včasnou léčbou v podobě podávání jódu nebo hormonů štítné žlázy ihned po narození, poškození organismu a mentální retardace se stane nevratnou.

Proč je ale tento stopový prvek, který si spojujeme s mořem a solí, pro zdraví potomka tak důležitý?
Ovlivňuje totiž správnou funkci štítné žlázy matky, která pro vývoj plodu v děloze hraje zásadní roli. Má-li nedostatek hormonů štítné žlázy matka, bude jej mít i dítě. Některé těžší případy poruch funkce štítné žlázy dokonce končí neplodností. Pokud i přesto žena otěhotní, často není schopna donosit dítě do stanoveného termínu.

Co s tím?

Je obecně známo, že lidé, kteří žijí v mořských oblastech, mají jódu dostatek. Musíte se ale kvůli jódu stěhovat k moři? Kdepak, i naše zeměpisná šířka nabízí řadu možností, jak si zajistit každodenní přísun tohoto zásadního stopového prvku.
Hlavním zdrojem jódu je tedy moře. Vysoké množství jódu obsahují především mořské plody, ryby a řasy. Nejjednodušším způsobem doplnění se zdá být přidávání jodizované soli do potravy.

Dávkování aneb kolik jódu potřebuji?

Potřebné množství jódu se odvíjí od věku, růstu, pohlaví, výživy, okolní teploty a hmotnosti. Bezpečné a dostatečné množství pro dospělé je 1 - 2 mikrogramy na kilogram hmotnosti, tedy u padesátikilového jedince je to 50 - 100 mikrogramů na den.

Doporučuje se:

• u dětí do 10 let 40 - 120 mikrogramů
• u dětí nad 10 let a dospělých cca 150 mikrogramů
• u těhotných 250 mikrogramů
• u kojících maximálně 300 mikrogramů

Podávání jódu kojencům a dětem je vhodné přenechat dětskému lékaři. Jelikož jód přechází do mateřského mléka, kojené děti jeho nedostatkem obvykle netrpí.


Jedení ryb je ale jen jednou z možností. Spousta maminek využívá také doplňků stravy, které jód do těla dodají umělou cestou nebo pak ozdravných pobytů v lázních se speciálními jodovými koupelemi, kde lze již při dvoutýdenním pobytu předzásobit štítnou žlázu na půl roku dopředu.
Způsobů, jak se zásobit jódem, je více. Přesto mnohé maminky zapomínají na důležitost jeho přísunu do organismu svého i svého potomka.

Kde vzít jód?

Losos k obědu: 200 mg na 100 g
Pobyt u Jaderského moře: 0,06 mg na 1 litr
Pobyt v lázních: až 25 mg na 1 litr