Teskný démon - Karel Hlaváček

Karel Hlaváček (1874 – 1898) český dekadentní básník s výtvarným talentem se dožil necelých čtyřiadvaceti let. Přestože zemřel brzy, v poezii i ve výtvarném umění moderní doby zanechal nesmazatelnou stopu.

Karel Hlaváček pocházel z chudé rodiny jirchářského dělníka, narodil se 29. srpna 1874 jako nejstarší ze šesti dětí. V letech 1880 – 1885 navštěvoval chlapeckou obecnou školu v Libni, poté do roku 1892 c. k. českou vyšší reálnou školu v Karlíně. Další dva roky studoval na filozofické fakultě moderní románské jazyky a navštěvoval večerní kurs kreslení na Uměleckoprůmyslové škole.

V prosinci 1895 narukoval, v rámci vojenské služby pobýval v Salcburku, Innsbrucku a Tridentu, ciziny si ale moc neužil, trpěl šikanováním za údajnou anarchistickou činnost. Už 13. března 1896 byl ze zdravotních důvodů ze služby předčasně propuštěn do civilu.

Svou první básnickou sbírku nazval Sokolské sonety. Po vydání druhé básnické sbírky Pozdě k ránu svá díla publikoval v časopise Moderní revue, kde také otiskoval své výtvarné kritiky a ilustrace. Ilustroval knihy několika spisovatelům a své vlastní. Další sbírky nesou název Prostibolo duše, Mstivá kantiléna a Žalmy. Kromě básnických sbírek byl autorem podivuhodných kreseb, pastelů a leptů. Dále se také aktivně zapojoval do libeňského sokolského hnutí.

Během roku 1897 se projevily příznaky tuberkulózy a kvůli srdeční vadě nemoc postupovala velmi rychle. Jeho přátelé organizovali finanční pomoc, aby mohl absolvovat účinnější léčbu. Těsně před svou smrtí v cyklu žalmy uvedl básník tyto verše: „V mrákotách teskné samoty jsem bolesti své do modlitby vžil, ve chvílích úzkosti ztišil se můj horečný tep žil, ve chvílích posledních životů tajemství řešily žalmy,  v té chvíli Soumraku můj Věčný požehnal mi.“

Karel Hlaváček byl pohřben na hřbitově v Libni. Ve sbírce Památníku národního písemnictví je reprodukovaná fotografie původní podoby hrobu. Dnešní náhrobek pochází až z druhé poloviny minulého století. V hrobě jsou pohřbeni i sourozenci básníka Josef, Antonie, Eduard a Klára.

Posmrtné ocenění: V Libni na rohu ulice Podlipného15 a Braunnerovy ulice je umístěna pamětní deska z černého mramoru s textem: „Básník a umělec Karel Hlaváček, libeňský rodák a náčelník Sokola, zemřel v tomto domě dne 15. června 1898“. Nedaleko od ulice Podlipného byla nově vzniklá ulice s bytovými domy pojmenována jako ulice Karla Hlaváčka.

Městská část Praha 8 ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví pořádala k 120. výročí úmrtí Karla Hlaváčka výstavu „Karel Hlaváček – Prostibolo duše“. Na výstavě byly vystaveny osobní předměty Karla Hlaváčka, ukázky rukopisů, a zejména reprodukce Hlaváčkova výtvarného fondu z uměleckých sbírek Památníku národního písemnictví. Např.: Náčrtník osmnáctiletého K. H., školní práce s motivy krajiny, architektury, figurálních studií a portrétů, kresba tužkou, perokresba. Secesní dekorativní návrh na reklamu likérů s motivem dámy ve stylizovaném L. Návrh na plakát s motivem dívky s knihou. Secesní dekorativní návrh na reklamu likérů s motivem ženského aktu. Démon v ulici (Démon války). Secesní dekorativní návrh jídelního lístku s motivem kuchtíka. Faun. Secesní dekorativní návrh na reklamu likérů s motivem dívky z rozevlátými vlasy. První verze obálky sbírky Pozdě k ránu. Můj Kristus, stylizovaný autoportrét. Vlastní podobizna s cigaretou. Démon. Alegorie boje. Podobizna Jana Nerudy. Autoportréty.

Městská část souběžně uspořádala i výstavu s názvem Teskný démon - Karel Hlaváček. Výstava představila výtvarná díla studentů Střední školy designu a umění, knižní kultury a ekonomiky Náhorní, která jsou inspirovaná životem a dílem Karla Hlaváčka.

Výstava mi umožnila poznat pro mne dosud neznámého umělce a jeho sugestivní kresby.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10