V Pardubickém kraji, v okrese Pardubice, leží malá obec, ve které se nachází pro většinu smrtelníků neznámý zámek. Údajně tu stával odedávna… A že tu stojí dodnes, to je skoro malý zázrak.
Na místě dnešního zámku ve 14. století stávala tvrz. Ta se postupem let upravila na dřevěný zámek, který na začátku 19. století zcela vyhořel. Až poté hrabě Karel z Paarů na jeho místě nechal postavit současný zámek – to ještě nikdo netušil, jak pohnutý osud ho čeká. V roce 1889, kdy zámek od hraběte koupil Dr. Otto Mettal s manželkou, se podle všeho stále blýskalo na lepší časy. Nový majitel totiž zámek opravil a ještě přidal věž s hodinami. Dr. Mettal byl významný politik, a tak se na zámku objevovaly nejen významné šlechtické rodiny, ale i takové návštěvy, jako třeba Jan Masaryk. V té době k zámku patřily ještě rybníky, pole a lihovar. Okolo zámku se rozkládal zčásti francouzský a zčásti anglický park. Byla tu sochařská výzdoba, kašna, dva rybníky, zelinářská zahrada a stádo daňků.
Když Dr. Mettal v roce 1923 zemřel, zámku a celého panství se ujala jeho dcera Helena. Protože se ale za války přihlásila k Němcům, byla v roce 1945 odvlečena. Její majetek a zámeckou budovu na základě Benešových dekretů převzal stát a od té doby zámek začíná upadat. V letech 1951 – 1953 sloužil jako ubytovna pro horníky z nedalekých Chvaletic. Horníky vystřídala československá vojenská posádka, pro jejíž mužstvo se v zámeckém parku ještě postavily dřevěné baráky. Naši vojáci museli v říjnu 1968 udělat místo sovětské armádě. Dočasný pobyt několika stovek sovětských vojáků skončil až v roce 1990…
Sovětská armáda zdevastovala jak zámek, tak přilehlý park, kde bylo dokonce pro vojáky postaveno kino. Z části parku se stal autopark, byly tu postaveny garáže pro vojenskou techniku. Park svými pohonnými hmotami likvidovaly těžké vojenské automobily, které se tu proháněly. Ze zámecké kaple si armáda udělala sklad, zámecké reprezentační prostory se proměnily v jídelnu, nemocnici a ošetřovnu. Zničeny byly zámecké altánky a další drobné stavby. Ničení vybavení zámku se stalo oblíbenou zábavou vojáků. Z vnitřního zařízení se zachovaly pouze dvě šatní skříně! Pod zámeckým balkonem jsou dodnes patrné stopy takzvaného buzerplacu. Co nezničila předchozí československá armáda, to zcela zničila armáda sovětská.
Čtyřkřídlý barokní zámek s parkem nebyl dlouhá léta veřejnosti vůbec přístupný. Část zámeckého objektu získali v roce 1989 restituenti, další část patřila obci. Spory mezi obcí a soukromými majiteli trvaly téměř dvacet let, během nichž zámek pustl. Obci se nakonec podařilo druhou ideální polovinu zámku odkoupit a začít uskutečňovat plány na jeho nejnutnější opravu a údržbu. Od začátku bylo v plánu zchátralou zámeckou budovu zachránit. Zničený zámecký park se musel v podstatě vybudovat znovu.
Do dnešních dnů park i zámek stále procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, která trvá již řadu let. Do pěkně opraveného parku, který prošel rozsáhlou revitalizací v roce 2015, se návštěvníci už mohou běžně podívat, posedět na lavičkách nebo si třeba zaběhat jako místní.
Zdechovický zámek má smutnou historii plnou devastace, ale jak se zdá, pohnutá historie je již minulostí. Zámek je dnes kulturní památkou a celý areál je majetkem obce, která se o něj příkladně stará. Na objednávku si můžete kromě zámku prohlédnout i kapli, jeden ze čtyř domků pro služebnictvo nebo vojenskou basu. Maličké parkoviště najdete pár kroků od zámecké brány.
Doufejme, že ty nejtěžší zkoušky má zdechovický zámek už za sebou a čekají ho už jen dobré časy!
ChytráŽena.cz