Tip na víkend - Krakov

Rády s dcerou navštěvujeme zajímavá města, u nás i v zahraničí. Lákají nás nejenom historické památky či možnost navštívit zajímavou výstavu nebo divadelní představení, ale především atmosféra, vůně toho města.

Velice rády sedáváme venku na lavičce a pozorujeme lidi, snažíme se rozpoznat domorodce od turistů a všímáme si, jak se oblékají, jak se chovají, zda spěchají a kam asi, jestli se víc usmívají, nebo se tváří odtažitě a podobně. Vždycky se také těšíme na místní kulinářské speciality a vyhledáváme obyčejné restaurace a bistra, kde tušíme, že se vaří podomácku, a ne sjednocená mezinárodní kuchyně.

Naším posledním třídenním výletem byla návštěva polského Krakova. Dopředu jsme si nastudovaly všechny nej nej pamětihodnosti, naučily se pár základních slovíček, objednaly hotýlek nedaleko historického centra a připravily naše autíčko na cestu. Od nás z Moravy to není do Krakova až tak daleko, spočítaly jsme to na cirka 300 km, což jsme během dopoledne lehce zvládly a odpoledne jsme už seděly v samotném srdci Krakova na náměstí Rynek Glowny a kochaly se jeho krásou: uprostřed stojí nádherná budova tržnice Sukiennice, nedaleko gotický mariánský kostel, z jehož jedné věže každou hodinu troubí trubač do čtyř stran nedokončenou melodii ( v jedné z krakovských pověstí se dozvíte, proč je ta melodie nedopsaná ), nedaleko se tyčí věž bývalé radnice, jsou tu spousty krámků se vším možným, mimo vietnamskou módu samozřejmě, kolem dokola jedna kavárna či restaurace vedle druhé, kočáry tažené koňmi, minivozítka pro turisty na elektrický pohon atd. Lidé tady nespěchají, usedají na lavičky nebo na zahrádku některé z kaváren, povídají si nebo jen tak pozorují, co se děje kolem.

Další den jsme věnovaly důkladnější prohlídce města např. Sukiennice, toulaly jsme se změtí uliček starého města, ochutnaly jsme místní speciality v "mliecznem baru" - fakt nelžu: mají tam mléčný bar - polévku žurek a boršč, masové kuličky v celerovo-mrkvové omáčce (vynikající), bramborové placky, jindy zase skvělý houbový nákyp, pohankovou kaši s uzeným masem, úžasné dezerty a lá tiramisu, mandlový či kávový šlehačkový krém s rozvařeným ovocem (maliny, černý rybíz, višně...), třené buchty, velké preclíky sypané sýrem a taky místní pivo, mimochodem velice dobré. Jedno odpoledne jsme věnovaly návštěvě hradu Wawel. Samotný hrad je spíš renesanční zámek velikosti např. kroměřížského zámku a arkády vnitřního nádvoří mně připomněly zámek v Bučovicích.

Ze dvou nabízených tras (soukromé nebo reprezentační místnosti ) jsme si vybraly tu druhou možnost. Dostaly jsme česky psaný text, i když polskému výkladu se ze tří čtvrtin dalo docela dobře porozumět. Po prohlídce královských komnat jsme se podívaly do katedrály, kde kromě polských králů je pochován i tragicky zesnulý Lech Kaczynski se svojí manželkou. Jejich společný náhrobek byl v obležení polských návštěvníků, kteří se jim přišli poklonit. Socha papeže Jana Pavla II. stála opuštěna u vchodu do hrobky  bez valného zájmu kolem postávajících turistů. Až mi to bylo líto.

Okolí hlavního náměstí bylo i večer stejně rušné jako ve dne, ne-li rušnější. Na rozdíl od odpoledne zde večer proudily davy mladých, místních i hostů města. K příjemné atmosféře přispívali i převážně mladí muzikanti, tu kytarista, o kousek dál harmonikář, opodál mladá houslistka ... Večer byl příjemně letně teplý, až k půlnoci jsme se nakonec přinutily vrátit se do hotelu.

Všichni, s kým jsme se za svého pobytu v Krakově setkaly, ať personál hotelu, obsluha v kavárnách, v obchodech, v infocentru atd. byli velmi milí a zdvořilí, cítily jsme se s dcerou opravdu jako vítaní hosté.

Na památku jsme si každá přivezla malý šperk, přívěšek z jantaru. Obchodů s jantarem jsou ve městě desítky, a je proto z čeho vybírat.

Byl to příjemný víkend. Jediné, co nás mrzelo, ale za to nikdo nemohl, bylo uzavřené muzeum Czartoryských, které se momentálně rekonstruuje, ve kterém je jinak k vidění známý obraz od Leonarda da Vinciho "Dáma s hranostajem". Muzeum bude nově otevřeno až na jaře 2012.

Takže budeme mít důvod vypravit se do tohoto nádherného města ještě jednou. Už teď se na to těším, a doporučuji i Vám, kteří jste dočetli až sem.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10