Pozorování stáda slonů putujících savanou nebo skupiny velryb na širém oceánu jistě patřit k těm nejimpozantnějším zážitkům, které příroda nabízí. Minimálně stejně zajímavý je ale také život daleko menších živočichů, kteří při svém každodenním boji o přežití vynakládají neuvěřitelné úsilí. Znáte už burunduka, bércouna nebo mravence Atta?
Burunduk
Burunduka neboli pruhovanou zemní veverku si už dnes běžně můžeme pořídit ve zverimexu a chovat v domácích podmínkách. Málokdo ale ví, jak krušný život má tento mazlíček ve volné přírodě. Jelikož obývá lesy severní polokoule, musí každoročně přečkat dlouhé a mrazivé zimní období. Burunduk nemá tak velkou tělesnou konstituci (váží jen 50 až 140 gramů), aby si vytvořil dostatečné tukové zásoby, a proto se musí na podzim za obživou pořádně ohánět. Pro přečkání šesti měsíců chladu potřebuje nasbírat kolem stovky žaludů, ořechů nebo jiných plodů! Ještě obtížnější než budování spíže se zásobami je potom její uchránění před silnějšími nepřáteli.
Bércoun
Africké savany obývá odpradávna bércoun, africkým názvem sengi. Svým dlouhým mobilním čenichem umí pohybovat podobně jako sloni chobotem. Na rozdíl od ostatních savců si nehledá žádné doupě, které by mu poskytlo ukrýt, a proto tráví celý svůj život na útěku doslova pod nohama největších a nejnebezpečnějších zvířat světa (sám měří pouhých 12 cm). Naštěstí umí sengi neskutečně rychle běhat a budovat sítě cestiček v podrostu. Tyto spletité podzemní cesty jsou jeho jediným útočištěm s mnoha vchody a východy, kterými míří za potravou. Zároveň pro něj ale představují vězení, bez kterého v hustém podrostu nepřežije.
Mravenec Atta
Jihoameričtí mravenci Atta ukusují listy stromů kusadly, která patří k těm nejsilnějším na světě. Dokážou s nimi pohnout až tisíckrát za sekundu. Své nekonečné dálnice dokážou vést džunglí i pod městským asfaltem. Patří k vůbec největším spotřebitelům listového materiálu. Již 50 milionů let si tento drobný hmyz předává recepturu, jak z rozžvýkaných listů smísených se slinami vypěstovat houby k vlastní obživě. Mladé královny si odnáší houbovou sadbu z rodného hnízda a při stavbě nového sídla jako první budují pěstírnu hub. Mravenci Atta čelí spoustě nepřátel, k největším patří houba Escovopsis, která se chová jako plevel a dokáže zničit kompletní úrodu mravenčí pěstírny hub, bez níž celé hnízdo vyhladoví.
Tento článek také můžete