Při posledním toulání po zaniklých vesnicích v okolí Borových Lad jsme navštívili Nový Svět se základy kostela a skleněným oltářem (více info ve článku zde). Dnes se vydáme do další zaniklé osady, ale hlavním tématem našeho putování budou tentokrát památné stromy a šumavské pověsti.

Míříme 4 km od Borových Lad směrem na Lipku do míst, kde stávala Švajglova Lada. Stejně jako v případě Nového Světa, i tuto osadu uprostřed hlubokých lesů založil tehdejší majitel panství kníže Schwarzenberg, a to v roce 1756. Je vhodné připomenout, že až do roku 1945 byla oblast osídlena převážně obyvateli německé národnosti a název osady byl Schwiegehaid. Historické prameny udávají, že základ osady tvořilo pět chalup, myslivna a kaple. Žilo zde 40 obyvatel.

Dnes na mýtině nalezneme jen myslivnu se studánkou a několik pozoruhodných stromů. Určitě je každý z nich něčím zajímavý a cenný, a je nutná jejich ochrana, status památného stromu zde však nese pouze lípa velkolistá, stojící vlevo pod silnicí nedaleko Alpské vyhlídky. Je vysoká 23 metry, tvořena trojkmenem o spodním obvodu úctyhodných 570 cm. Její věk se odhaduje na 200 let.

Další památný strom nás čeká při výstupu na zmiňovanou Alpskou vyhlídku. Pěšina vede okrajem louky, ale je třeba udělat pár kroků do lesa, abychom zajímavý a pověstmi opředený buk neminuli. Jeho stáří se odhaduje na cca 170 let, má výšku 28 metrů a obvod 425 cm.

Pověst, která se k němu vztahuje, se vypráví na vícero místech na Šumavě. Tři dřevorubci vyrazili pokácet mohutný strom, ten však jejich snaze odolával, jako by byl začarovaný. Teprve po posvěcení místním farářem se podařilo kmen rozštípnout a ten se rozlomil na dvě poloviny. Jeden z drvoštěpů mezi ně vstoupil, aby pokračoval v práci, ale strom se náhle vztyčil, obě poloviny kmene se uzavřely i s nešťastníkem uvnitř. Zůstala jen malá prasklinka, z níž prý za velkého větru vytéká krev.

Pověst nejspíše odráží nelehký život dřevařů poznamenaný mnoha tragédiemi, dost možná má být i varováním pro chamtivé nenechavce.

A to už jsme na Alpské vyhlídce. Vyhlídek s tímto názvem je na Šumavě několik, pohled na hradbu hraničních hor je krásný, ale Alpy si musíme přimyslet.

Zpět do Borových Lad se můžeme vrátit např. okruhem přes Bukovec, Šindlov a Svinná Lada.

Cestou přes zalesněný Bukovec (1.099 m) si můžeme připomenout další šumavskou pověst. Kdysi dávno se do těchto míst nastěhoval obr Bukovec a činil vesničanům nemalé problémy. Tu slupl dobytek na poli, tu spořádal všechno pečivo z vimperské pekárny a zapil zásobami piva z místního pivovaru. Ani způsob dorozumívání s příbuznými obry sídlícími na Obřím hradě u Popelné nebyl bez potíží, při jeho hulákání se i zem třásla a stromy padaly. Škody byly nemalé a vesničané marně přemýšleli, jak situaci vyřešit.

Až se rychtáři Jakubovi zjevila Gabréta, paní a matka Šumavy, které se také nelíbilo, jak se obr bezohledně chová. Poradila rychtáři, kde roste kouzelné býlí, za slib, že jej použije pouze na obra. A stalo se. Vesničané kouzelnými bylinami vycpali beránka, obr ho snědl, odebral se do blízkého lesa, aby si zdřímnul - a zkameněl. Časem ho obrostl mech a zarostl stromy, zbylo jen jméno Bukovec.

Okruh lze absolvovat i obráceně: Borová Lada - Svinná Lada - rozcestí Nové Hutě-Polesí - Šindlov - Bukovec - Švajglova Lada - Borová Lada měří přibližně 15 km a cestou určitě nevynechejte odbočku do Chalupské slati.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10