Velikonoce patří mezi jedny z našich nejkrásnějších svátků. Kromě kraslic, pomlázek a křesťanských oslav značí Velikonoce především příchod jara. Velikonoce se již brzy objeví v kalendáři, pojďme si proto přiblížit tradiční pokrmy, které by na našem stole neměly chybět.

Výběr jídel, které se během oslav jara objevovaly v minulosti na našich stolech, závisel nejen na poměrech rodiny, ale lišil se i podle jednotlivých oblastí. Přípravy na Velikonoce začínají Škaredou středou, kdy by se na našem stole mělo objevit chuťově výborné, ale na pohled ošklivé jídlo. Hospodyňky často dělaly bramborové placky nebo bramboráky, které před podáváním potrhaly, aby jídlo působilo nevzhledným dojmem.

Na Zelený čtvrtek by na našem stole neměla chybět jarní polévka, která by obsahovala nějaký zelený akcent - kopřivy, špenát nebo petrželku a jiné čerstvé bylinky. Na Velký pátek se zpravidla drží půst, ale kdo ví, že nevydrží celý den ohladu, může si dopřát rybu.

Na Bílou sobotu začínají ty pravé hody a na stole se objevuje velikonoční nádivka s jarními bylinkami nebo kopřivou a uzeným masem, většinou podávaná s bramborami. Samozřejmě nesmíme zapomenout na mazanec, do kterého při pečení hospodyňky nařízli kříž, který měl symbolizovat ukřižování.

Na Nedělní Boží hod Velikonoční se připravují především pokrmy z nejrůznějších masíček. Nejcenější bylo maso skopové, protože si ale málokdo mohl dopřát skutečného beránka, byl nahrazován pečivem ve stejném tvaru. Hospodyňky pekly beránky z kynutého či třeného těsta a ozdobovaly ho zelení a stužkou, ostatně sladký beránek patří k velikonoční výzobě dodnes.

Symbolem velikonoc je vejce, které značí zrození nového života. Na Velikonoční pondělí tak přišla na řadu vajíčka ve všech podobách od smažených vajíček až po vajíčkové pomazánky.