Tři čtvrtiny Čechů nerozezná muchomůrku tygrovanou od růžovky

Začala druhá vlna houbařské sezóny, která potrvá až do poloviny října. Houbová exploze probíhá v tomto období především na Šumavě v severních Čechách, na Vysočině a na Brněnsku, nejhorší situace je podle mykologa Vladimíra Antonína ve středních Čechách. Jsme skutečně národ vášnivých houbařů?

Houby a houbaření jsou doménou Čechů - nejen, že je rádi jíme, ale s oblibou je i sbíráme.
Houby jsou potravinou, která se alespoň jednou za čas objeví na talíři snad každého člověka. Pouze 7% Čechů uvádí, že houby vůbec nejí, naopak pochoutkou jsou pro bezmála dvě třetiny z nás. Drtivá většina Čechů (76%) houby také ráda sbírá. Pouze 8% lidí tvrdí, že na houby do lesa vůbec nechodí.

Čeští houbaři se dají rozdělit na dvě téměř stejně velké skupiny. Jedna chodí sbírat houby pravidelně na „svá místa“, druhá naopak hledá tzv. „naslepo“. Těžko soudit, která z těchto skupin má v houbaření větší úspěchy, jelikož jsme výzkum realizovali pomocí internetu.
A vedoucí mykologické poradny Vladimír Antonín k tomu dodává: „Lidé, kteří jsou z malých vesnic, chodí spíše na vytipovaná místa, zatímco houbaři z velkých měst většinou žádné své „místečko“ nemají.“

Čtvrtina houbařů uvádí, že s naprostou jistotou rozezná muchomůrku růžovku neboli masáka.
Dvě třetiny lidí uvedly, že znají více jak 5 druhů hub. Za experty se považuje 16 % lidí, kteří uvádí, že znají více jak 15 druhů hub. V rámci výzkumu jsme se zeptali, zda houbaři sbírají a zda také správně rozeznají muchomůrku růžovku. Tato houba, lidově zvaná masák, je výtečná jedlá houba z čeledi štítovkovitých, nicméně ji lze velmi snadno zaměnit za prudce jedovatou muchomůrku tygrovanou. Pravděpodobně z tohoto důvodu ji také zhruba polovina houbařů raději vůbec nesbírá. S naprostou jistotou ji pozná ale jen čtvrtina houbařů.

Přitom rozeznat růžovku od muchomůrky tygrované není vůbec složité. Znaků je hned několik. „Rozdíl najdeme především v prstýncích. Masák má prstýnek z vrchu dolů jemně rýhovaný, kdežto muchomůrka ho má hladký. Odlišnosti můžeme najít i v barvě. Růžovka bývá ve spodu na nožičce temně vínová, ale muchomůrka zůstává krásně bílá,“ informuje mykolog.

Největší pochoutkou jsou houbové řízečky a smaženice.

Houbové řízky, smaženice, houbová omáčka či polévka – tato jídla z hub jsou v českých domácnostech stále nejžádanější. Pokud si pak lidé mají vybrat jedno svoje nejoblíbenější jídlo, na první dvě místa se dostávají houbové řízky a smaženice (33% a 29%). Na třetím místě je houbová omáčka s 18% hlasů.

Průzkum také odhalil, že ženy dávají přednost zmiňovaným řízkům a muži spíše smaženici. 4 z 10 mužů uvedlo, že raději konzumují smaženici, tři z deseti žen dává přednost houbovým řízkům.

Co se nesní, usušíme, zavaříme nebo rozdáme známým či příbuzným.
Houbaři většinou svoje úlovky okamžitě spotřebují. Pokud jim nějaké houby zbydou, obvykle je skladují usušené, případně je zavařují. Téměř 20% svoje houbové přebytky rozdá svým známým a přátelům.

Co se týká samotného houbaření - mykolog doporučuje, abychom do košíku skládali pouze houby, které bezpečně známe a dbali na to, jak naše úlovky sbíráme a zpracováváme. „Většina houbařů si myslí, že pokud sbírá určitou houbu, že v okolí půl metru houba, která vypadá podobně, je ta samá, ale to může být velký omyl,“ varuje mykolog.