Výtvarné umění
je umění vizuální, k němuž patří mimo jiné malířství, grafika a
fotografie. Zcela náhodou jsem v jeden den stihla tři výstavy, na kterých malířství
zastoupila Helena Vanišová, grafiku Vladimír Boudník a fotografii Tibor
Honty. S uměním jmenovaných vás
ráda nyní seznámím.
Výstava
„Helena Vanišová - Nacházení“ se konala v Libeňském zámku. Helena Vanišová se
narodila v roce 1951, do sedmi let vyrůstala ve Vlachově Březí u své babičky. Od
roku 1971 studovala na Filosofické fakultě UK v Praze u národního umělce prof.
Cyrila Boudy. Malbě se profesionálně věnuje od roku 1978. Žije v Praze i
na Šumavě, kde si zakoupila chalupu v místě, kde kdysi s babičkou bydlela.
A právě Šumava je pro její obrazy velmi inspirující. Umění Heleny
Vanišové je zcela své, zcela původní, jedinečným způsobem stylizované, barevně
i plošně rytmizované.
Obrazy se mi
líbily, stejně tak jejich názvy vypovídající o mnohém: Veselé kameny, Veselý
letní den, Úplně veselé léto, Místo ke hraní,
Jeden letní podvečer, Odpočinek mezi keři, Setkání slunce
s měsícem, Hravé odpoledne, Letní hemžení, Stále živá krajina,
Čaruje léto, Cesta k domovu,
Jahodový kout, Co se děje na nebi, O čem dumají stromy, V lesním
objetí, Jeden letní den, Zátiší s patizóny, Mlhy nad lesem, Zamyšlená
země, Zimní cesta domů, Zapomenutá stezka, Kamenný svah, Havrani, Krajina se
suchým stromem, Chlapec se psem, Vykotlané břehy, Strmý svah,
Když padají mlhy a jiné. Už jen názvy
napoví, že na výstavě lze strávit čas plný pohody a klidu.
Výstavu
„Vladimír Boudník dorazil do škol“ připravil MÚ Prahy 8 v budově tzv. Bílý
dům. Zde byly vystaveny práce studentů inspirované dílem V. Bubníka - grafika,
malíře, představitele
aktivní a strukturální grafiky. Místo není zrovna vstřícné pro fotografování, takže
zmíním něco z tvorby Vladimíra Boudníka
(1924 -1968).
Vyučil se nástrojařem,
po válce vystudoval Státní grafickou školu. Pracoval v ČKD Vysočany, nejprve v
propagaci, později jako nástrojař a dílenský rýsovač. Zde nalezl materiál i
inspiraci pro svou tvorbu. Odstřižky plechu, zlomené pilníky, matky, šrouby,
raznice či kusy litiny, odpadlé při zpracování kovu vlisovával a vtloukal do
plechových plátů, které pak propaloval autogenem, škrábal do nich důlčíkem a
rydlem a tloukl do nich kladivem. Z takto vzniklých matric pak tiskl své
grafické abstrakce, které nazýval aktivní grafikou a které dotvářel ještě poté,
co vyšly z tiskařského lisu.
Podobně nezvyklou a
originální technikou vznikaly i jeho magnetické grafiky. Ve strukturální
grafice stejným způsobem používal písek, odstřižky provázků a kousky textilu. Tvořil
i na zdech ošuntělých domů, kde obtahoval náhodné skvrny a odchlíplou omítku do
abstraktních kreseb, vzbuzených v jeho nevyčerpatelné výtvarné představivosti. Přátelil
se s Bohumilem Hrabalem, ten z něj učinil nezapomenutelnou postavu svých próz.
Objevil se i v několika filmech.
V. Boudník ukončil
svůj život v prosinci roku 1968, oběsil se na klice u dveří. Chtěl, a ne poprvé, zjistit,
jaké bude mít pocity při strangulaci. Tentokrát mu však z oprátky nikdo včas
nepomohl.
Od roku 1995 je na jeho
počest každoročně udělována významným grafikům za celoživotní dílo Cena
Vladimíra Boudníka.
Výstavu
„Tibor Honty: THANATOS“ uspořádala Galerie 9.
Záměrem bylo připomenutí významného československého fotografa
Tibora Hontyho (1907 -1968)
a jeho tvorbu věnovanou tématu smrti. T. Honty začal fotografovat v době, kdy dostal
tuberkulózu, takže v každé jeho fotografii je náznak přítomnosti smrti. Smrtelné
atributy nacházel v podstatě všude - na rozpadajících se sochách v uzavřených depozitářích, na balvanech
v lesích, ve dvorech činžovních domů, ve veřejném prostoru i
v pouťových atrakcích.
Každou vystavenou
fotografii aktuálně doplnil dvou až čtyřverším kolážista Ivo Medek Kopaninský. Verše
poněkud (záměrně) zlehčují závažné téma a mně se líbily.
Na výstavě byla představena i
výpravná publikace s originálními tisky Hontyho fotografií. Knihu, resp. bibliofilii, s názvem
„Thanatos“ vydala vlastním nákladem v počtu třinácti kusů Mária Kudasová, autorka
výstavy.
Odkaz na výstavu
odvysílala ČT1 v pořadu Z metropole v sobotu 26.1 2019, pod názvem „Život
a dílo Tibora Hontyho“ lze tuto reportáž vidět na webu.
Tak až zjistíte, že
se ve vašem okolí konají výstavy zmíněných, najděte si čas. Barevné obrázky a
dřevěné figurky Heleny Vanišové určitě ocení i děti. Věřím, že hned poté vezmou
pastelky a začnou tvořit svá vlastní originální dílka.
HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz
Tento článek také můžete
Hodnocení