Výrazný nárůst rizika žilní trombózy a plicní embolie je nad 8 hodin cesty. V případě rizikových faktorů žilní trombózy může být rizikový i let kratší než 4 hodiny. Riziko může zvyšovat také dlouhodobé stání nebo popocházení ve frontách na odbavení před odletem, případně po příletu, obvykle ve špatně klimatizovaných letištních halách. Cestovatelská trombóza ovšem hrozí
i při dlouhých cestách autobusem nebo autem.

K rizikovým faktorům žilní trombózy u cestovatelů patří předchozí žilní trombóza nebo embolie, nádorové onemocnění, nedávný úraz nebo operace, omezená hybnost nebo imobilita, vyšší věk, užívání hormonální terapie obsahující estrogeny (včetně antikoncepce), obezita, sedadlo u okénka. Zvýšené riziko trombózy u cestujících sedících u okénka je zejména tehdy, pokud se nedonutí vyjít opakovaně do uličky a projít se. Cestující na sedadle u uličky si může jednodušeji protáhnout dolní končetiny nebo se bez váhání projít.
Jedním z důležitých kroků k prevenci vzniku žilní trombózy je tedy dostatečný příjem tekutin během delších cest dopravními prostředky. Vhodným nápojem je čistá voda, v případě silnějšího pocení v horkém prostředí pak vody více mineralizované, a to nesycené. Sycené totiž poměrně rychle potlačují pocit žízně, a příjem tekutin by tak mohl být snížen. Optimální příjem je 2–3 litry během delších letů nebo jízd, při výraznějším pocení a u rizikových osob i větší. Zásadní je přitom samozřejmě také pravidelné procvičování dolních končetin.
Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní minerální a pramenité vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek.