Ukrajinu jsem na popud synů navštívila v roce 2018. Procestovali jsme několik měst, krom jiného i Oděsu a Lvov. Přiznám se, že jsem na tuto cestu ani moc nechtěla, bála jsem se neznámého...

Setkala jsem se  s velmi příjemnými a ochotnými obyvateli, přátelským prostředím. Evidentně mají obyvatelé nižší životní úroveň než máme my. Patrné to bylo například ve starých, vysloužilých  tramvajích s paní v zástěře, které klasicky „cvakala“ jízdenky. Mnoho budov „nahlodal“ zub času a nejsou peníze na jejich opravy. I přes to všechno nás, jako hosty, přijali s otevřenou náručí.

V restauracích široký výběr jídel za dobrou cenu, stejně tak ubytování nemělo chybu. V Oděse jsme navštívili  i městskou pláž. Za všech okolností jsme se domluvili, lidé rádi poradili, třeba kudy se vydat, co je ve městě hezké a stojí za shlédnutí a pod. Velký dojem na mě udělala návštěva pivovaru v centru Lvova. Přece jen jsem už starší a měla jsem obavy, že rámus bude nad mé možnosti...

Ukázaly se však liché. V budově byly pivní „tanky“ a v patrech nad sebou byla možnost se posadit. Večer se dostavil orchestr a spustil známé melodie. Lidé zpívali, tančili a tleskali. Bylo to okouzlující setkání mnoha národů při družné zábavě. Dnes bohužel tato města devastují a ničí vojenské tanky. Ukrajina byla na dobré cestě vyrovnat se ostatním evropským zemím...

Jsem zdrcena a smutná z toho, co se agresor odvážil provést v této zemi. Jsou ohroženy životy a zdraví jejich obyvatel, dle posledních zpráv už umírají děti. Nešťastní obyvatelé opouštějí domovy jen s tím nejnutnějším...Dodávka zbraní asi nebude stačit. Řešení by se  mělo hledat urychleně. Každý další den přináší nové oběti...

Ukrajino, myslím na Tebe a moc si přeji konec tvého válečného utrpení!

Bertice - čtenářka
ChytráŽena.cz