Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 1. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 1. týden:

Verdonská soutěska se nachází v Provence a je jedním z nejnavštěvovanějších turistických míst ve Francii. Stala se památkou francouzského přírodního dědictví a díky své velikosti je také nejvelkolepějším kaňonem celé Evropy. Tato přírozená megastavba vznikla před více než 200 miliony let. O mnoho později dokázal člověk zkrotit a ovládnout její nezměrnou divokost a vytěžit z ní naprosté maximum. Soutěska nejdříve sloužila jako kanál, který zásoboval okolní města vodou. Později v ní bylo vybudováno pět velkých přehrad, přičemž během stavby každé z nich bylo nutné překonat specifické překážky a vyřešit osobité problémy. Vydejme se společně do francouzského Provence a odhalme tajemství zrodu soutěsky, ale i moderních staveb, které v ní dnes stojí. Zjistíme, kdy a jak vzniklo jedno z nejkrásnějších míst Francie a jakými způsoby inženýři a stavitelé z různých období historie dokázali využít všech předností řeky Verdon.  

Tyrkysové zátoky Andamanského moře, všudypřítomné zlaté sochy Buddhy, safronově žlutá roucha mnichů a svěží zeleň rýžových polí: Thajsko je festivalem barev. Stejnojmenná třídílná cestopisná mini série vás vezme na exotickou výpravu, během které budete objevovat velkolepou rozmanitou krajinu této okouzlující asijské země. Odhalíte, jak funguje stát, který si chce uchovat svou tradiční krásu, ale přitom se nebojí skočit rovnýma nohama dopředu do budoucnosti. A zjistíte, jak jde v dnešním Thajsku dohromady přirozený pokrok a stoletá tradice.

Po 10 letech vývoje a testování byla v listopadu 2022 uskutečněna první mise programu Artemis. Ten po 50 letech zahájil nový věk průzkumu vesmíru, chce dobýt Měsíc a v rámci třetí mise na něj dostat první ženu a prvního Afroameričana. Tím však plány nekončí – budoucnost, při které má sehrát zásadní roli, slibuje stanici na oběžné dráze Měsíce i základnu na jeho povrchu.

Dokumentární seriál Zrození konfliktu přináší nový čerstvý pohled na palčivě aktuální a bouřlivý izraelsko-palestinský konflikt. Vrátíme se na úplný počátek a seznámíme se s kořeny střetu, který se odehrával v době, kdy Britové dostali od Společnosti národů (později známé jako OSN) mandát spravovat území a zajistit mír v nepokojném regionu. Každá epizoda se zaměřuje na jednu z nejkontroverznějších otázek, které provázejí zrod konfliktu mezi Izraelem a Palestinou a které vyvstaly právě v průběhu britského mandátu. Dosud nezveřejněné archivní záběry a materiály, svědectví a dobové záznamy přibližují složité téma srozumitelným a přístupným způsobem a možná změní způsob, jakým o něm přemýšlíte.  

Vydejte se s námi na fantastickou cestu kolem světa a zjistěte, odkud skutečně pocházejí symbolická zvířata každého z pěti kontinentů od Ameriky přes Evropu až po Antarktidu. Vyhynutí dinosaurů před 65 miliony lety umožnilo evoluci savců na všech světových kontinentech. Za tu dobu došlo několikrát ke změně klimatu, posunu kontinentů, vzniku i zániku oceánů a moří. Přišli noví predátoři, kteří donutili ostatní zvířata, aby se vyvinula a migrovala za bezpečnějším životem často daleko od míst, kde byla poprvé spatřena, dokonce z jednoho kontinentu na druhý. V přírodovědném seriálu Zvířecí odysea uvidíte, jak vědci využívají nejnovější poznatky evoluční paleontologie a s jejich pomocí vyprávějí přes šest desítek milionů let starý příběh o velkém putování zvířat, jako jsou opice, sloni, koně, medvědi nebo klokani. Myslíte si, že je dobře znáte? Tak se dívejte!  

Caveman Rob a Adam Thorn jsou dva z nejzkušenějších ošetřovatelů zvířat na světě. Během jejich bohaté, dobrodružné a šíleně adrenalinové kariéry už byli pokousáni a poštípáni některými z nejsmrtelnějších tvorů naší planety. Vydejte se s nimi do odlehlých koutů Země, kde se snaží udělat svět bezpečnějším tím, že dají v sázku vlastní život. Jak? Postaví se tváří v tvář nejjedovatějším druhům zvířat, která známe, od tarantule Goliášovy, která požírá ptáky, až po obávanou krajtu síťovanou. A nabídnou jim část svého těla k pořádnému zakousnutí. To vše ve jménu vědy a všeobecného blaha. Hodnocení jejich příšerných zážitků na vědecké stupnici bolesti samozřejmě nemůže chybět!

Na jeden ze skalnatých ostrůvků stockholmského souostroví připlouvá každoročně 500 tuleňů kuželozubých. Mezi únorem a březnem tu rodí mláďata a páří se. Samec tuleně kuželozubého může vážit až 300 kg, samice polovinu. Mají citlivé vousy, díky nimž zachycují vibrace ve vodě na vzdálenost několika set metrů. Jsou to zkušení lovci, potápějící se až do hloubky 200 metrů studeného Baltského moře. Pod vodou vydrží půlhodiny bez nadechnutí díky tomu, že dokážou snížit tepovou frekvenci ze sedmdesáti na pět tepů za minutu. Dožívají se až 40 let a většinu života tráví na otevřeném moři. Komunikují spolu řečí těla a zvukem a občas loví v hejnech, přesto to jsou především samotáři. 

Samice, které pohlavně dospívají ve čtyřech letech, rodí pouze jedno mládě ročně. Mláďata mají jen dva tři měsíce na to, aby získala dostatečnou tukovou vrstvu z mateřského mléka a naučila se plavat a lovit v moři. Ta, která mají málo nahromaděného tuku, špatně plavou, kůže se jim promáčí a můžou v moři umrznout. Slabá a podvyživená mláďata se také stávají kořistí orlů mořských. Některé samice o svého potomka neustále pečují, jiné ho zanechají samotného na skalisku a odplují s ostatními za potravou. Jedna čtvrtina mláďat se nedožije ani tří týdnů života.

Obvyklou potravou tuleňů jsou sledi, ale těch ubývá a proto hledají potravu jinde. Objevují alternativní způsoby lovu, naučili se krást ryby i ze sítí. Při tom se dostávají do střetu s člověkem. Změna klimatu se podepsala na ubývání ledu, na kterém tuleni nejraději přebývají a rodí. Musí se dnes tísnit na skalnatých ostrůvcích. V Botnickém zálivu mezi Švédskem a Finskem žije na kře skupina tuleňů kuželozubých. Udržují si otvory v ledu, aby mohli lovit, a daří se jim.  

Na Tibetské náhorní plošině začíná zima uvolňovat své mrazivé sevření a březí samice levharta sněžného vyráží hledat nové území. Proniká do tajného údolí, které je skryté před okolním světem. Jedinou výjimkou je odlehlá základna jaků, kterou ostražitě hlídají divocí psi. Zdá se, že kořisti tady bude dost. Mezi skalnatými vrcholky navíc žijí malá stáda nahurů modrých. A tak se tady samice usadí, zařídí si doupě a vrhne mláďata. Jenže pak se objeví potíže. Problémy přicházejí v podobě cizího chundelatého samce levharta, který si také dělá na údolí nárok.

Kdyby našel čerstvě narozená mláďata, určitě by je zabil. Proto je samice drží ve své blízkosti, bezpečně ukrytá před slídivými pohledy. Jenže dříve nebo později bude stejně muset vyrazit na lov. Je obratná, ale na její úlovky se okamžitě vrhají divocí psi a pozadu nezůstávají ani nenechavé lišky a supi. A jak mláďata postupně dospívají, jsou stále odvážnější. Sněhová bouře přinese tragédii, po které už samici zbývá opatrovat jenom jedno z nich. Naštěstí už se k ní může připojit na lovu. Ale s koncem léta se objevují nové překážky. Do údolí se slézají další sněžní levharti. Na začátku období rozmnožování si hledají partnerku i nová území. Střet s chundelatým starým známým je už nevyhnutelný. Dokáže se mladé mládě ubránit, nebo přijde veškerá matčina dřina vniveč?

6. 1. 22.00 – Říše mumií (Skrytá hrobka)

Tým archeologů vedený doktorem Ramadanem Husseinem odhaluje naprosto nedotčený pohřební komplex, který byl dosud zasypán žhavým egyptským pískem. Archeologické naleziště plné pokladů a doteď nevídaných nálezů má velký potenciál úplně změnit všechno, co si myslíme, že víme o procesu mumifikace. A také pomoci rozluštit zapomenutá tajemství z věku faraónů. Je na týmu zkušených archeologů, aby pečlivě prozkoumali všechny záhady a rozluštili každou stopu zanechanou v útrobách prvního pohřebního ústavu starověkého Egypta, který se podařilo objevit.

Vauban je pravděpodobně nejlepší vojenský architekt a inženýr v dějinách. Jeho jedinečný systém opevnění, který byl donekonečna kopírován po celém světě, ochránil Francii před ničivou invazí a učinil z krále Ludvíka XIV. nejmocnějšího panovníka své doby. Vaubanův systém tvořil železný pás 180 pevností rozesetých po celé zemi a jedna je technicky vynalézavější než druhá. Prozkoumejte je zblízka v historickém snímku Mistr pevností.

Se stovkami kilogramů na zádech se staví tváří v tvář prudkým bouřím, vánicím i hlubokému sněhu. Jejich řemeslo je nejen pozoruhodným zaměstnáním, ale také nekonečnou cestou ke klidu. V tomto dokumentu se seznámíme s nejstarší generací nosičů z Vysokých Tater, kteří každý den vynášejí zásoby nahoru na horské chaty. Zjistíme, proč si zvolili tento způsob života a proč v něm zůstávají posledními mohykány na celém evropském kontinentu. A možná se dozvíme i něco o svém vlastním břemenu, které neseme.

Co je hnacím motorem všech supermoderních inovací 21. století? Lithium-iontová baterie! Digitalizaci, e-mobilitu a změny v energetice bychom si dnes bez této technologie jen stěží dokázali představit. Lithium-iontovou baterii najdeme téměř v každém zařízení, které se dá nabíjet – od chytrých telefonů až po elektromobily. Technologie lithium-iontové baterie je obzvláště využívána a žádaná na jednom velmi specifickém místě: ve skladu. Seznamte se se skrytým šampionem e-mobility, kterým je intralogistika. 

Už více než deset let jezdí za branami skladů po celém světě vozíky poháněné lithium-iontovými bateriemi. Hamburská společnost Jungheinrich je inovátorem a průkopníkem této technologie, ale i tak se neustále setkává s dalšími novými výzvami. Díky tomu, co už dnes známe z intralogistiky, můžeme nahlédnout do budoucnosti a zjistit, jak se bude e-mobilita dále vyvíjet, jaké příležitosti nám přinese nebo jaké by nám mohla způsobit problémy.  

Unikátní dokumenty uvidíte každý den od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!