Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 13. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 13. týden:

Když první mise Apollo úspěšně vkročila na povrch Měsíce, jásal celý svět. Podařilo se uskutečnit jeden z nejodvážnějších snů v historii objevů. Mezi lety 1969 až 1972 se dvanácti astronautům podařilo nasbírat více než 2000 vzorků měsíční půdy a dostat je na Zemi. Málokdo tehdy tušil, že to, co astronauti našli, způsobí řetězovou reakci v oblasti vědy. Dokument využívá špičkově vylepšené archivní záběry a oslavuje více než 50 let od historické mise Apollo 11, přistání lunárního modulu a největší úspěchy celého tohoto vesmírného programu.

Zaprášené relikty přivezené astronauty putovaly přímo do laboratoří a úplně vymizely z veřejného zájmu. Ale během následujících let se díky nim podařilo otevřít nové okno poznání. Odhalily, jak vznikly planety, jak se zrodil Měsíc, dokonce i to, jak se na Zemi zrodil život. Díky těmto poznatkům a také nedávnému objevu vody na Měsíci znovu ožívá nejambicióznější mise Apollo: otevřít Sluneční soustavu lidstvu a jeho bádání. Vědci, inženýři a podnikatelé už plánují návrat na povrch Měsíce, ale i to, jak odtud odstartuje celá nová generace vesmírných dobrodruhů.

Nastal čas podívat se na náš starý vesmír úplně novým pohledem. Díky mnohým kosmickým záhadám se nám daří postupně odhalovat vlastní minulost, a dokonce i to, co nás ještě v budoucnu čeká. Od chvíle, kdy se lidstvo poprvé dostalo do vesmíru, už uběhlo padesát let. Ale nebesa teprve teď prozrazují svá největší tajemství. Robotické rovery zblízka zkoumají rudé kamení na Marsu. Sondy NASA přistávají ve vysoké rychlosti na prolétajících kometách.

Gigantické teleskopy zachycují bouřlivé záběry zrození hvězd i jejich kolapsu a následného vzniku černých děr. Všechny tyto poznatky výrazně změnily způsob, jak vnímáme sami sebe. Protože naši vlastní planetu začínají sužovat následky globálního oteplování, je přirozené, že vzhlížíme do nebe a přemýšlíme o ostatních vesmírných nemovitostech. Je mezi nimi nějaká jiná planeta, kde by mohl existovat život? Nebo skutečně platí, že doma je doma? Podívejte se, jak došlo k fascinujícím revolučním objevům, a seznamte se s vědci a badateli, kteří si troufli do neprobádaných vesmírných končin.

Dvoudílný přírodovědný film zachycuje roční období jara a podzimu v divoké přírodě. Jakmile se jarní vzduch zbaví zimního chladu, mnohým zvířatům končí dlouhý spánek. Torpor a hibernace jsou dva geniální způsoby, jakými se matka příroda vyrovnává se změnou klimatu, s nedostatkem jídla a úbytkem energie. Divoká prasata se prodírají posledními zbytky sněhu, ospalé lišky se pomalu a opatrně protahují a hnědí medvědi začínají jarní úklid – odstraňují napadané větve ze vchodů do svých jeskynních doupat, aby uvolnili cestu mláďatům i starým. To všechno je obrovský skok zpátky do života. Ale podzimu se nedá uniknout. Je to roční období, které má největší vliv na obyvatele regionů s umírněnými podnebními podmínkami. Změny, k nimž v přírodě dochází, se projevují bezpočtem různých způsobů, ať už jde o explozi barev během indiánského léta v Severní Americe nebo řev australských ďáblů medvědovitých, kterým lákají samičky a při kterém tuhne krev v žilách.

Změny ročních období v údolí Luangwa jsou neobvykle razantní. Husté deště změní mělkou říčku Luangwa na bouřlivý tok. V jejím okolí začne růst vysoká tráva a její proudy se rojí velkým množstvím různých tvorů, kteří se stávají potravou pro mnoho hladových krků. Je to vodní ráj. Ale existuje jenom krátkou dobu. Na podzim nastupují neúprosná a zničující sucha. Podívejte se, jak to chodí v Údolí vody a ohně.

Největší konflikt v našich dějinách – to nejsou jenom rozhodující bitvy a oběti na životech. Druhá světová válka je také obrovské množství čísel. Neuvěřitelných čísel a překvapivých statistik, které oživují tehdejší události a přibližují, jaký měly dopad na životy vojáků, ale i civilistů. Historický seriál Druhá světová válka v číslech využívá špičkovou grafiku, obrazové archivní materiály, dopisy a dokumenty, i speciálně nafilmované záběry zbraní a vybavení. Ty se prolínají s návštěvou klíčových míst válečného dění a zasvěcenými rozhovory nové generace mladých historiků, které nás přimějí přehodnotit pohled, jakým na druhou světovou válku nahlížíme. 

Sledujte den v životě divokého zvířete. Díky přírodopisnému seriálu 24 hodin v divočině se stanete svědky toho, jak mezi sebou masožravci a býložravci svádí drsné bitvy o život. A uvidíte ještě mnohem víc! Ve druhé sérii zažijeme celodenní výpravu nespoutanou krajinou indického subkontinentu, kde se potkávají tygři se lvy, levharty i „rudými psy“ dhouly. Vydáme se také do Brazílie během období sucha, kdy se dravci i jejich kořist stahují k napajedlům a všichni obtížně hledají aspoň nějakou potravu. Strávíme 24 hodin na rovníku a zjistíme, že život pod rozpáleným sluncem sice není snadný, ale často ohromí. V Austrálii se na konci období dešťů setkáme s králem oblohy, orlem, i vládcem stojatých vod, krokodýlem mořským. Nakonec navštívíme Jižní oceán: zatímco místní tropické útesy se zmítají ve smrtícím tanci dravců s jejich kořistí, u chladných břehů Antarktidy zuří válka mezi velrybami a lachtany.

Romantická představa idylického života na ostrově nás odjakživa lákala. Ale jen málokdo si něco takového může opravdu dovolit. Šestidílný přírodovědný seriál Nejkrásnější ostrovy světa je nejlákavější pozvánkou do života v exotickém prostředí za hranicemi všedních dní a starostí. V jednotlivých dílech se postupně zaměříme na různě aspekty života na ostrově nebo souostroví, z historického i společenského hlediska se všemi jejich netypickými výjimečnostmi. Některé ostrovy jsou „opuštěné“ v dálavách oceánu, odříznuté od civilizace jako plovoucí archy lákající exotické migrující druhy zvířat. Jiné byly po mnohá tisíciletí uctívány a kvůli bouřlivé vulkanické aktivitě se jich lidé obávali. Ale právě tady, když odezněla dramatická zkáza, se zrodila překrásná krajina. A co malinké ostrovní národy s bohatou historií? Ostrovy tak blízko k pevnině, že s ní prakticky splývají, a přesto nás lákají nejvíce? Nebo korálové ostrovy se zaslouženou pověstí nebe na Zemi? Všechny je navštívíme a důkladně si je prohlédneme v tomto seriálu.

Vývoj světového vesmírného programu ovlivnil velkou měrou také Sovětský svaz. Nedávno odtajněné informace podávají detailní svědectví o práci v ruském vesmírném programu. Otevírají se ale také otázky, které se odborníci bojí vynést na světlo světa. Jaké záhady odhalí kontroverzní ruský dokumentární seriál? Záhadný vesmír odhaluje tajemství a nejnovější objevy z hlubin kosmu. Vědci se každý den setkávají s fantastickými poznatky, které mění, jakým způsobem se díváme na okolní svět. Ale i když věda kráčí mílovými kroky dopředu, vesmír je stále plný zajímavých otázek a odpovědi na ně ještě pořád hledáme. Průzkumné sondy posílají zprávy o neuvěřitelných objevech přímo do výzkumných laboratoří. Nejnovější observatoře zaznamenávají zvláštní jevy a signály. Experimenty mají nečekané výsledky. Po celém světě se mluví o záhadných artefaktech na nejbližších planetách Sluneční soustavy, překvapivých aktivitách daleko v hlubokém vesmíru i tajuplných úkazech přímo na Zemi. Sledujte a odhalte, jak nás nově zjištěná fakta nutí přehodnotit odpovědi na věčné otázky: Jsme ve vesmíru sami? Jak se zrodil člověk? 

V roce 1995 byli vlci znovu vysazeni do amerického národního parku Yellowstone. Sedmdesát let poté, co tady byli úplně vyhubeni, se vlkům podařilo napravit ekosystém, který byl v naprosté nerovnováze. Tento přírodovědný film vznikal v průběhu jednoho a půl roku. Zachycuje život bílé alfa samice v čele největší smečky v parku a je jedinečným příběhem o jednom velkém úspěchu s mnoha nečekanými překvapeními a zádrhely. Podívejte se, jak návrat vlků ovlivnil celý potravní řetězec až po nejdrobnější hmyz, jak se změnila místní vegetace, dokonce i celá krajina. Podívejte se, jak vlci změnili Yellowstone.

Jednoho horkého dne roku 1961 během natáčení dostal mladý David Attenborough skořápku obrovského vejce nalezeného na břehu řeky. Patřilo největšímu ptákovi všech dob, půltunovému vyhynulému slonímu ptáku Aepyornisovi. Od té doby se Madagaskar dramaticky a významně změnil. Už bylo zničeno 80 % z původních pralesů, lidská populace čtyřnásobně vzrostla a více než 50 z místních unikátních zvířecích druhů nyní živoří na pokraji vyhynutí. Je možné, že by Attenboroughovo vzácné vejce bylo klíčem k otázce vyhynutí dávného praptáka? A je možné, že by se osud sloního ptáka mohl stát lekcí, díky které se nám podaří zachránit zbývající zvířecí druhy na Madagaskaru? David po padesáti letech podniká vyloženě osobní výpravu a vrací se na ostrov u pobřeží Afriky, aby to zjistil.

13. června 1940 vstoupily síly Wehrmachtu na severní předměstí Paříže. Aby se zabránilo jeho zničení, bylo hlavní město Francie vyhlášeno za „otevřené město“. Německá armáda obsadila Paříž od východu k západu. Adolf Hitler se dočkal své pomsty. Vlajka s nacistickým hákovým křížem zavlála nad všemi pařížskými památkami. Eiffelova věž, Vítězný oblouk, palác Louvre, Opera Garnier, dokonce i chrám Notre-Dame byly nyní pod kontrolou nacistů. Hitler vyjádřil touhu získat hlubší znalosti o pařížské architektuře, aby dokázal lépe uplatnit moc a sílu Nového Berlína. Jenže Němci nebyli jenom obyčejnými turisty. V okolí všech významných architektonických památek se rozhořely ohniska odporu. Kabely od výtahů na Eiffelově věži byly přeřezány a výtahy zůstaly po celou dobu nacistické okupace mimo provoz. Technici a muzikanti páchali záškodnické akce přímo v budově Opery Garnier. Okupanti tváří v tvář odboji nezůstali nečinní. Vynášeli kruté rozsudky smrti zatížené lživou propagandou. Přesto se muži a ženy obsazené Paříže rozhodli vzdorovat a dále se přidávali k hnutí odporu, aby pomohli ochránit místní památky. V tomto filmu se dnešní historici a kurátoři umění vrací k nejtemnějším hodinám francouzské metropole a odhalují, jak se Paříž postavila proti nacistům.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!