Červen plný dokumentů na Prima ZOOM. Kromě dvou celovečerních skvostů vám nabídneme také dva fenomény – Vinnetoua a zázrak na řece Hudson. Budete si muset dát pozor na Tsunami nebo ostrov žraloků. Ukážeme vám svět vážek i jak se změnilo Rusko za sto let. Vezmeme vás na konec světa a odhalíme průlomové objevy. To je široká nabídka na Prima ZOOM.
Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 26. týden:
23. 6. 20.00 – 1940: Tajemství příměří
Příměří mezi Francií a nacistickým Německem z 22. června 1940 tak, jako jste ho ještě nikdy neviděli. Díky nedávnému objevu více než dvou hodin unikátních a dosud nezveřejněných zvukových záznamů vyjednávání, které potvrdilo Hitlerovo ponižující vítězství nad Třetí Francouzskou republikou a zpečetilo osud francouzského lidu, se můžeme vrátit k fascinujícímu příběhu dějin druhé světové války. Vypráví o tom, jak Francie skončila v kritickém stavu a co to znamenalo pro budoucnost země. Vůbec poprvé uslyšíme napětí v hlasech vyjednávačů, jejich vzájemnou, psychologicky napjatou výměnu, a dokonce i zvuk letadel přilétajících nad jejich hlavami. Lépe porozumíme hlubokému významu tohoto katastrofálního dne francouzských dějin.
24. 6. 20.00 – Tajemný svět vážek
Jsou krásnější než motýli a zdatnější letci než kolibříci. Patří k nejzajímavějším a nejpozoruhodnějším obyvatelům našeho světa. Vážky jsou skutečně fascinující hmyz. Vyskytovaly se už před stovkami miliónů let a setkávaly se s dinosaury dlouho před tím, než evoluce vůbec pomyslela na nás savce. Vzhledem ke stáří tohoto druhu bývají vážky často popisovány jako primitivní, což je ale naprosto nesprávný výraz. Když dokázaly tak dlouho přežít, musí být hodně speciální. A tento přírodovědný film odhaluje, jak, čím a proč. Vážky jsou vládci nebe. Umí všechno to, co kolibříci – létat pozadu, bokem nebo vertikálně vzhůru, ale dokonce ještě lépe, protože mají dvakrát více křídel. Své schopnosti využívají k lovu ostatního hmyzu za letu. Neuniknou jim ani ty nejmenší mušky. Předvídají pohyby unikající kořisti stejným způsobem jako obratlovci, ale zvládají to s nesrovnatelně menším mozkem! Čím víc toho o vážkách zjišťujeme, tím víc nás fascinují.
24. 6. 22.00 – Rusko: Sto let po revoluci
Podívejme se na osud kdysi velké říše, která prošla řadou proměn od Ruské revoluce 1917. Byla to vlastně série revolucí, které se odehrály v ruském impériu v průběhu roku 1917. Vyplynuly ze špatné situace v Rusku, trvající už od konce 19. století. První světová válka představovala pro ruskou říši vypětí všech sil a nespokojenost společnosti vyústila v revoluci. Sestávala se ze dvou odlišných fází: únorové revoluce a říjnové revoluce. Car Mikuláš II. abdikoval a byl nahrazen prozatímní vládou. Co všechno se změnilo a jaké je Rusko dnes? Revoluce bolševiků v roce 1917 stála u zrodu první komunistické supervelmoci. Sovětský svaz sehrál významnou roli ve vývoji světové politiky v průběhu celého 20. století. Ale před téměř třiceti lety SSSR zmizel ze světové scény. Co nám po něm zůstalo?
O sto let později je Rusko agresivní, autokratická, anti-západní země. V každodenní politice hraje hlavní roli vojenská rétorika. Dnešní Rusko klade velký důraz na minulost Sovětského svazu, především na porážku nacistického Německa za druhé světové války. Na Stalina se už nevzpomíná jako na paranoidního diktátora, který poslal na smrt milióny sovětských občanů, ale jako na důmyslného vojevůdce a velkou hlavu státu. Jednu kapitolu sovětských dějin přesto kremelská propaganda úmyslně přehlíží: Velkou říjnovou revoluci. Vždyť pro Vladimira Putina je revoluce už ze své podstaty nevhodné slovo.
25. 6. 22.00 a 22.30 – Žena na konci světa IX (Malajsie: Rybí lidé; Mongolsko: Tanec s orly)
Martyna Wojciechowska je polská publicistka a dobrodružka. Martyna je Žena na konci světa. V devátém pokračování úspěšného cestopisného seriálu zamířila za rybími lidmi do Malajsie a zatančila si s mongolskými orly. Zavítala také do exotického Japonska, Bolívie, Pákistánu nebo Belgie. A všude se setkala s pozoruhodnými ženami, které žijí jedině na konci světa.
26. 6. 20.00 – Ostrov bílých žraloků
Uznávaný kameraman Andy Casagrande objevil izolovaný ostrov nedaleko pobřeží Austrálie, kde se moře hemží mladými samci velkého bílého žraloka. Že by to byl konečně ten přelomový objev, který Andyho posune o krok blíž k odhalení tajemství rodiště žraločího potěru? Andy se odvážně ponoří hluboko pod hladinu ve speciálně vyrobené protižraločí kleci. Vyzbrojený nejmodernější technikou zachycuje vůbec první 360stupňové záběry všeho, co tady dospívající velcí bílí žraloci vyvádějí.
26. 6. 21.00 – Obyvatelé arabských moří (Dravci korálové zahrady)
Odhalte pozoruhodný vodní svět pod mořskými vlnami u pobřeží Spojených arabských emirátů a málo prozkoumané korálové útesy Ománu. Tento překrásný vodní ráj je ve zbytku světa prakticky neznámý, i když v něm žijí tisíce fascinujících tvorů, kteří se zapojili do nemilosrdné bitvy o přežití. Poznejte tajemství ohrožených mořských želv, mysteriózních žraloků, smrtících rejnoků, ale i maličkých zvídavých krevet nebo divokých korálových rybek. Žasněte nad krásami tohoto majestátního a veskrze neokoukaného světa.
26. 6. 22.00 – Vetřelci dávnověku XI (Umělý člověk)
Poslední celovečerní díl této řady je tady! V říjnu 2017 vystoupil na půdě OSN první robot se samostatným projevem. Robot jménem Sophia byl vytvořen společností Hanson Robotics a byl velmi přesvědčivý. Okolo tohoto robota s ženskou podobou se strhla doslova vlna šílenství. Saudská Arábie udělila tomuto robotovi dokonce státní občanství. Co vede lidstvo k tomu, že se snaží vytvořit svou umělou verzi? Řada lidí si klade otázku, jestli se vlastně nechceme stát bohy? A není naše současná snaha součástí nějakého většího plánu, který je mimo meze našeho chápání? Teorie starověkých astronautů tvrdí, že kontakt lidí s mimozemšťany se v minulosti určitě uskutečnil prostřednictvím nějakých robotů.
Dokladem této teorie jsou nálezy z Abydosu v Egyptě. Zdejší hieroglyfy zaznamenaly egyptskou legendu o rozsekání boha Osirise jeho žárlivým bratrem na tisíc kusů. Osirisova manželka Isis zbytky svého muže našla, složila a vdechla mu nový život. Legenda o Golemovi nás zase informuje o tom, že se umělá inteligence může vymknout jakékoli kontrole. Následky vytvoření umělého člověka se ale zabývala také starověká řecká pověst o Pandoře a její schránce. Mohlo by se tedy stát, že by nějaký druh umělé inteligence převzal vládu nad světem? A pokud se nám podaří vytvořit stroje s umělou inteligencí, budeme jim muset přiznat i jejich vlastní vědomí? V květnu 2018 se Giorgio Tsoukalos, zastánce teorie starověkého astronauta, sešel s dr. Hongem z katedry robotiky kalifornské univerzity.
Právě zde se vyvíjejí roboti určení pro nebezpečné činnosti. V roce 1950 Alan Turing z univerzity v Princetonu přišel se svým testem, který měl za úkol rozlišit případnou komunikaci stroje, nebo člověka. Dlouhá léta se tvrdilo, že tento test spolehlivě odhalí pokusy vydávat stroj za člověka. V červnu 2014 však chatovací robot prošel úspěšně Turingovým testem bez odhalení. Stroj vystupoval jako třináctiletý ukrajinský chlapec, díky čemuž byly jeho chyby považovány za chyby dítěte. V roce 2016 se počítačovému programu Alpha Go podařilo porazit člověka ve hře Go, která je považována za mnohem těžší variantu stolní hry šachy. Tyto úspěchy robotiky a umělé inteligence vedli E. Muska a S. Hawkinga k úvahám, zda jsme schopni kontrolovat umělou inteligenci.
Právě ohledně umělé inteligence se zastánci teorie starověkých astronautů různí. Část z ní má obavy, druhá část tvrdí, že je pro rozvoj lidské civilizace nezbytná. V červnu 2017 vývojáři společnosti Facebook prováděli pokus, při kterém spolu nechali komunikovat dva chatovací roboty. Ti si během malé chvíle vyvinuli pro vývojáře úplně neznámý jazyk. Vývojáři tedy z obav před nekontrolovatelným vývojem pokus ukončili. S ohledem na fakt, že v roce 2018 byl počet aktivních mobilních telefonů na planetě vyšší, než je počet lidí, a že prakticky všechna tato zařízení jsou připojena na internet, je možné, že lidstvo už vytvořilo umělou inteligenci, kterou plně neovládá. Je jisté, že po umělé inteligenci přijde superinteligence, která bude určitě chytřejší než lidé. Mohlo by se tedy zdát, že nás tato inteligence nahradí.
Umělá inteligence se stává také součástí válečných strojů. Je tedy nutné zajistit, aby se tyto stroje nevymkly kontrole. Starověké texty naznačují, že v minulosti se již tak stalo a bohové museli zasáhnout, aby obnovili pořádek na Zemi. V lednu 2018 byla na veletrhu v Las Vegas představena humanoidní sexuální společnice Harmony. Jednalo se o anatomicky přesného sexuálního robota, který je ovšem také schopen konverzovat. Netouží ale nakonec samotní lidé po tom, aby se také stali roboty? Pokusy s ovládáním protéz silou své mysli to naznačují. Přes všechny tyto úspěchy je ovšem lidský mozek stále nenahraditelný!
27. 6. 20.00 – Údolí vlků
Dokonce i dnes jsou ve Francii neprobádaná místa plná přírodních divů a tajemství. Tento celovečerní dokumentární film zachycuje příběh o tom, jak jeden zanícený snílek riskoval, a aby dosáhl svého, překročil všechny hranice. Jeho cíl? Setkat se s divokými vlky v jejich přirozeném prostředí. Po třech let strávených v přírodě navzdory všem rozmarům počasí se mu podařil první úspěch. Krůček po krůčku se přibližuje, opatrně pozoruje, a nakonec ho smečka přijímá mezi sebe. A navzdory veškeré pravděpodobnosti se pak tyto majestátní šelmy rozhodnou obětovat nově příchozímu trochu ze svého soukromí. Jenže jejich ochota má své meze. Co ještě si nechají divocí vlci líbit, a co už ne?
28. 6. 22.00 – Průlomové objevy II (Léčba rakoviny)
V pokračování výjimečného seriálu se seznámíme s dalšími předními vědci a výzkumníky z nejvyhlášenějších univerzit i institucí. Uvidíme jejich nové průlomové objevy: nejmodernější vynálezy, které nám v blízké i vzdálenější budoucnosti naprosto změní život. Ponoříme se do tajuplného světa nebezpečných počítačových hackerů. Seznámíme se s novou metodou léčby rakoviny a HIV. Navštívíme hry, na kterých se vojenští experti snaží najít nejlepší metody obrany proti útoku dronů. Nebo zjistíme, jakým způsobem dokáže umělá inteligence předpovídat budoucnost. Na seriálu Průlomové objevy se podíleli vyhlášení filmoví tvůrci současnosti od Rona Howarda přes Petera Berga až po Bretta Ratnera.