Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 36. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 36. týden:

Dechberoucí krajina, mírné slunečné klima, pohnuté dějiny na křižovatce dvou kultur, velkorysá pohostinnost a vynikající kuchyně, živé tradice v řemeslech, hudbě, umění i architektuře – Jižní Tyrolsko vás uchvátí rozmanitostí a jedinečnou směsí alpských zvyků a středomořských chutí. Nejseverněji položená provincie Itálie leží na jihu od Alp a patří k nejpopulárnějším turistickým destinacím v Evropě.

Najdete zde majestátní vysokohorské prostředí Dolomitů, bohaté louky nejvýše položených evropských pastvin, lákavé vinice na březích jezer, živé regionální centrum Bolzano nebo půvabné městečko Merano. Na jaře vás ohromí sady kvetoucích jabloní, v létě se z tohoto místa stává ráj všech pěších turistů, na podzim zraje bohatá úroda vinných hroznů a kaštanů a v zimě se Jižní Tyrolsko stává vysněným cílem lyžařů a milovníků pohádkově zasněžené krajiny. Poznejte všechny Krásy Jižního Tyrolska ve stejnojmenném seriálu.

Přestože v dnešní době obklopuje celou naši planetu mračno satelitů, mnoho z rekordů dosažených během počátečních dekád dobývání a zkoumání vesmíru zůstává nepřekonaných. Od chvíle, kdy noha posledního člověka kráčela po Měsíci, uběhlo dlouhých 40 let. A po konci raketoplánů lidstvo dlouho nemělo k dispozici znovu použitelná vesmírná plavidla. Tento historický seriál se ohlíží za velkými milníky objevování vesmíru, a zároveň představuje nejžhavější novinky nejen vědeckého, ale i privátního vývoje.

Tohle je příběh o jednom z největších přístavů na světě, o lidech, kteří tady žijí, o jejich myšlenkách a snech. Je to příběh o kupcích a pirátech, vojácích a imigrantech. Celovečerní film Hamburský přístav začíná v roce 1189 a postupně pokračuje až do současnosti. Popisuje vzestup a pád hanzovních měst, přerod ve světový přístav, ke kterému došlo díky objevení Ameriky, i lukrativní časy během průmyslové revoluce. Po druhé světové válce došlo k modernizaci a nakonec se ke slovu dostaly moderní technologie a počítače. Vychutnejte si dramatické rekonstrukce klíčových momentů, zasvěcené rozhovory s odborníky a vzácné archivní materiály. Sledujte hamburský přístav od nezbytné industrializace po nevyhnutelnou digitalizaci.

Národní přírodní park Matsalu leží na pobřeží Baltského moře a je známý jako nejdůležitější zastávka ptáků během jejich migrace přes území Evropy. Ale už jenom málokdo ví, že tady také žije výjimečně velká kolonie losů. Tato majestátní zvířata se po většinu roku ve velkých množstvích potulují po místních rozlehlých mokřadech. Toto jedinečné prostředí láká losy svými ideálními podmínkami: dostatkem potravy, dobrou viditelností široko daleko a naprostou nepřítomností lovců. Náš příběh o estonské říši losů začíná v době, kdy jsou rok stará mláďata odehnána od vlastní matky. Blíží se totiž narození dalšího malého losa. Během prvního roku života se neobejde bez pomoci a čeká ho mnoho nových zážitků – nebezpečných i veselých, dokonce i prvních střetů. Teprve potom přijde začlenění do světa dospělých losů. Sledujte život losů na tomto zvláštním místě očima právě dvou takových mláďat.

Kam se poděli losi? Na tajuplnou záhadu Yellowstonského parku zkouší odpovědět stejnojmenný dokument. Zatímco dříve se v místních údolích objevovaly desetitisíce kusů, v dnešní době jich každoročně dorazí čím dál méně. Tři odborníci ve svém oboru proto vyrazili na průzkumnou výpravu, která má odhalit důvod nečekaného úbytku losů: biolog zaměřený na losy, expert na medvědy grizzly a specialista na nechvalně proslulou rybu známou jako siven obrovský, která je v Yellowstonu invazivním druhem. Díky nejmodernějším metodám se jim podaří zjistit dosud neznámé vazby mezi medvědy grizzly, siveny a losy, a díky tomu o to víc ocení komplikovanou krásu jednoho z nejslavnějších národních parků Severní Ameriky.

Před půl stoletím německý vévoda Karel z Württembergu koupil 55hektarovou parcelu v Selkirkově pohoří v kanadské provincii Britská Kolumbie. Protože pocházel z Černého lesa, pojmenoval svou novou zemi stejně a staral se o ni v souladu s přírodou. Těžko přístupný horský region je tedy až do dnešních dní domovem vzácného druhu jelenů, medvědů grizzly, vlků a ptáků. Před několika málo lety se země vrátila do vlastnictví kanadské vlády.

Ta chce zachovat jedinečnou místní faunu i flóru a udělat z tohoto místa chloubu celé země. To je práce pro Gerryho, vládce vodních toků, Coryho, výzkumníka netopýrů, a Adriana a Lea, odborníky na botaniku a jeleny. Tento přírodovědný film nás zavede do takřka neprostupných končin oblasti známé jako Darkwoods, do ekosystému hustě zarostlých údolí a vysokohorských luk. A představuje jedinečnou místní přírodu v průběhu jednotlivých ročních období. Navštivte překrásnou část Kanady, která zůstane zachována i pro další generace.

Biebrza: Evropská Amazonie je překrásný, poetický dokument, který zachycuje všechna čtyři roční období v životě volně žijících zvířat v okolí řeky Biebrza. Řeka a okolní mokřady jsou chráněny hranicemi největšího přírodního parku v Polsku a patří k nejdůležitějším zvířecím útočištím v celé Evropě. Podívejte se na tajný život zvířat v údolí Biebrzy – od jara po zimu, od příletu divokých hus až po smutnou scénu s orlem mořským, který rve na kusy mršinu losa zahubeného mrazem. Nenechte si ujít jedinečný příběh o osudech podivuhodných hrdinů, mezi nimiž jsou nejrůznější savci, ptáci, obojživelníci, ale i roztodivné druhy hmyzu a ryb – zachycený v podobě, v jaké jste ho ještě neviděli.

Podél pobřeží oceánů a moří celého světa jsou nastražené nebezpečné časované bomby, o kterých většina z nás nemá ani nejmenší tušení. Už více než 70 let tam potichu reziví 6300 vraků lodí potopených během druhé světové války. Dohromady představují hrozbu, která dalece přesahuje i ty nejhorší ropné katastrofy. Když v roce 1989 tanker Exxon Valdez ztroskotal u Aljašky, moře znečistilo 37 tisíc tun nafty. Byla to jedna z nejhorších ekologických tragédií všech dob. A to i přesto, že šlo jenom o malý zlomek množství, jaké se podle odhadů ukrývá v útrobách polorozpadlých vraků. Podle odborníků by to mohlo být až 15 miliónů tun.

Film Černé slzy moře nás zavede na pobřeží Baltského moře do Polska i Norska, pod hladinu Tichého oceánu a až ke břehům Spojených států amerických. Připojíme se ke zkušeným vědcům a odhalíme, že na některých místech už je mořské dno vážně kontaminované. Zaměříme se na nejohroženější vraky a potenciální krizové situace. A na vlastní oči uvidíme, že z některých potopených lodí je nutné odčerpat ropu hned teď. Ještě není pozdě na to, abychom se Černých slz moře bezpečně zbavili. Jenže navzdory všem varováním se to dosud nestalo.

Během vědeckého výzkumu, který měl za úkol zjistit dopad ničivé vlny tsunami v roce 2004 na místní biodiverzitu, přišli vědci na něco nevídaného. Odhalili, že makakové z ostrova Piak Nam Yai v Andamanském moři používají nástroje k otevírání skořápek měkkýšů. Zatímco tato technika užití primitivního „kladiva“ je známa z různých komunit lidoopů, jako jsou šimpanzi, mezi opicemi Starého světa nebyla dosud pozorována. Primatoložka Amanda Tanová se proto rozhodla blíže zaměřit na šikovné makaky. Zjistila, že jejich způsob dobývání měkkýšů je tak efektivní, že dokonce ohrožuje obsah ulit. Přírodovědný film Opičí (r)evoluce je nejen o opicích, ale i o vědě jako takové, a zachycuje zábavné vodní hrátky těchto výjimečných makaků.

Nemoc covid-19 je jen nejnovějším příkladem z dlouhé řady pandemií, které v minulosti zdecimovaly celé společnosti. Tento dokument se ohlíží za největšími a nejvážnějšími pandemiemi lidských dějin. Stejně jako v případě ostatních pandemií, rozšíření nemoci covid-19 způsobil střet světa lidí s říší zvířat. Odhalte spolu s námi klíčové důvody a okolnosti, které způsobily nejen tuto, ale i ostatní vážné nemoci – ať už jde o hygienické podmínky a návyky, chudobu, přelidnění, urbanizaci nebo rozvoj a rozšiřování měst.

Zjistíme také, jakým způsobem se cestování a turismus podílejí na rychlém přenosu nemocí a vzniku pandemií. Zaměříme se i na symptomy těchto nemocí a prozradíme, jaký měly dopad: morová epidemie přezdívaná černá smrt, která zasáhla Evropu ve 14. století a zhatila 100 milionů životů. Pandemie neštovic, které Evropané zavlekli do Ameriky, Pacifiku a Austrálie, vyhubily mezi 15. a 18. stoletím celé populace místních domorodých obyvatel.

Velký londýnský mor v 17. století a španělská chřipka, jež propukla na konci první světové války, zdrtily celou Evropu. Karanténní opatření proti šíření nemocí byla poprvé zavedena před 700 lety. A nyní, ve 21. století, se znovu mluví o tom, nakolik jsou účinná. Věda, která se snažila vyvinout, a v mnohých případech také skutečně uspěla, účinné léky a vakcíny na různé staré choroby, se opět snaží pomoct. Zatímco celý svět hledá řešení krize, která ohrožuje náš životní styl.

Expert na přežití v extrémních podmínkách divočiny, který jednou vzal na výlet i amerického prezidenta Barracka Obamu, je znovu v akci. Tentokrát vyráží do nepohody s možná vůbec nejobtížnějším úkolem a bude pracovat ve snad nejtěžších podmínkách. V každé epizodě dobrodružného seriálu Bod zlomu si Bear Grylls bere na starost někoho, kdo má nepřekonatelný strach z něčeho.

A protože je to Bear Grylls, pokusí se nešťastníkům pomoct, aby zatnuli zuby a cokoli, čeho se bojí, nakonec překonali. Tak jako Ray z New Yorku a Ugur z Nizozemí, které děsí voda, ale vyrazí na řeky do Mexika. Nebo Jim a Toby, kteří nedokážou překousnout divná cizí jídla a obavy z bakterií. Nebo Joe a Neo, co se doslova postaví tváří v tvář svým nejhorším nočním můrám v jihoamerické džungli plné krys a pavouků. Jenže, podaří se to?

Unikátní dokumenty uvidíte každý den od 20:00 – 24:00
hodin na Prima Zoom!