Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 37. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 38. týden:

Dokument Záhada polární záře se zabývá největšími tajemstvími tohoto fascinujícího přírodního jevu, který už po tisíciletí okouzluje obyčejné pozorovatele, a zároveň už několik století poutá pozornost vědců. Světoví odborníci se proto rozhodli vyrazit hluboko do nitra severního polárního kruhu, kde s využitím nových moderních technologií provedou nové experimenty. Jejich cílem je konečně přesně určit, jak a proč vznikají jasná světla polární záře. A jako by to nestačilo, další tým odborníků, tentokráte z NASA, vyšle vesmírnou sondu hluboko do atmosféry Slunce. Chtějí studovat skutečnou sílu, která vyvolává polární záři – nejen aby osvětlili tajemství naší vlastní Sluneční soustavy, ale také proto, aby otevřeli neuvěřitelné nové odvětví bádání: hledání života na cizích planetách.

Sir Hubert Wilkins byl jedním z nejúspěšnějších polárních průzkumníků všech dob. Jeho expedice Nautilus se v roce 1931 stala vůbec prvním odvážným pokusem dosáhnout severního pólu na palubě ponorky. Snímek vypráví o dobrodružné cestě tohoto nadšeného objevitele, který průzkumu polární oblasti zasvětil celý svůj život. Připojte se o sedmdesát let později k oceánografu Hansi Frickemu na jeho výpravě za ztraceným vrakem Nautilu. Uvidíte mnoho historických záběrů, současných rekonstrukcí i fantastickou repliku Nautilu v životní velikosti. Zažijete jedno z posledních velkých polárních dobrodružství naší doby.

Neohrožený dobrodruh a moderátor přezdívaný Divoký Frank dorazil do chovatelské stanice. Není tam sám. Nachází se ve společnosti několika psích ras, které jsou nejen ve Španělsku považovány za potenciálně nebezpečné. Vysloužily si špatnou pověst, protože se staly aktéry mnoha různých útoků psa na člověka, které obletěly zpravodajství. Svou daň si vybrala také účast na ilegálních psích zápasech. Ale na druhou stranu jde o psy, kteří se stali oběťmi týrání, a především naprosté ignorance svých majitelů. Tito psi jsou módní, a přitom obávaní. Tento seriál odpovídá na dvě zásadní otázky: odkud se berou nebezpeční psi, už se tak narodí, nebo k tomu (ne)jsou vychováni? A čí je to pak vina, zvířete, nebo člověka?

Už jste někdy slyšeli o hrabáčovi? Je to středně velké hrabavé noční zvíře s domovem v Africe. Jediný žijící zástupce čeledi hrabáčovitých. Mnohé africké kultury ho považují za mytického podvodníka. Takže něco jako zajdalen, říkáte? Ne! Hrabáč opravdu existuje, i když je tak plachý a tajnůstkářský, že se dá jen těžko někde zahlédnout. Dokonce i ti nejlepší stopaři na něho narazí jenom zřídka. To vůbec není špatné na zvíře o velikosti průměrného dospívajícího člověka: váží 60 kg, je 1,4 metry vysoký a až 2,2 metry dlouhý. Tvůrci snímku Přízrak jménem hrabáč se právě doslechli, kde by mohli tohoto podivného savce najít a zachytit na kameru. Propadli všeobecnému nadšení a okamžitě vyrazili na cestu. Ta vede do rozlehlé pouště Karoo v srdci jižní Afriky – a v srdci země hrabáčů. Setkávají se s vědci, lovci, taxidermisty, stopaři, majiteli místních hotelů, průvodci divočinou, farmáři i tradičními léčiteli. A po každém takovém setkání zjišťují čím dál víc, dokud se jim konečně nepodaří narazit na hrabáče samotného.

Hulmani patří k nejvíce ohroženým živočišným druhům na světě. Jejich populace je malá a míst, kde se vyskytují, není mnoho. Největší hrozbu představují nemilosrdní, nezodpovědní pytláci. Kvůli jejich opovrženíhodnému počínání od 60. let klesla populace hulmanů z původních 2500 až 2800 opic na pouhých 50 posledních jedinců svého druhu. Budoucnost hulmanů je v kritickém ohrožení. Každý hulman je vzácný a nesmírně důležitý. Ale jisté dvě nepředstavitelně cenné samičky zosobňují šanci svého druhu na nový začátek. Začala mezinárodní operace na záchranu hulmanů.

Sádrové odlitky soch nebo osob byly v 19. století považovány za vysoké umění. V archivech berlínského muzea Gipsformerei najdeme extrémně cennou sbírku více než 7000 sádrových odlitků. Je mezi nimi zkušební model Davida od renesančního umělce Donatella nebo odlitky proslulého starověkého vlisu Pergamon. Nechybí ani odlitky lidí z období kolonialismu, které jsou nyní poprvé podrobeny pečlivému vědeckému zkoumání. Tyto tak zvané antropologické odlitky tváří vytvořili kolem roku 1880 objevitelé a průzkumníci v Africe, Asii a Oceánii ve snaze typologizovat místní obyvatele. Je to kontroverzní historický odkaz, se kterým se muzeum Gipsformerei teprve musí vyrovnat.

V tomto historickém seriálu se podíváme úplně novým pohledem na dějiny Afriky od zrodu lidstva až na začátek 20. století. Vydejte se na dechberoucí a hluboce osobní cestu napříč dvěma tisíci lety historie – od počátku afrického kontinentu, místního umění, literatury i samotné civilizace. Nenechte si ujít výpravu napříč milénii, během kterých Afrika a Afričané ovlivňovali nejen své vlastní pestré civilizace, ale i zbytek světa.

Připojte se k nám na exkurzi do „věznice Alcatraz pro viry“, která stojí na ostrově v Baltském moři nedaleko německého pobřeží. Pandemie koronaviru úplně změnila životy nás všech a několikrát přinutila svět, aby se zastavil. SARS-CoV-2 není první virus, který se přenesl ze zvířete na člověka, a nebude ani poslední. V různých koutech světa se nové viry šíří prakticky neustále. Nemoci, které se dosud vyskytovaly jenom v tropických oblastech, se nyní objevují i v zemích daleko na severu. Na ostrově Riems, který se nachází v Baltském moři kousek od pobřeží Německa, stojí nejstarší centrum světa zaměřené na výzkum virů. Je to „věznice Alcatraz pro viry“ a místní vědci jsou pevně odhodláni bojovat s rostoucí virovou hrozbou. Působí tady mezinárodní tým světových odborníků Velké Británie, Namibie, Turecka a Francie, kteří znají spolehlivou odpověď na zřejmě nejpalčivější otázku současnosti: hrozí nám další nezastavitelná pandemie?

Zdroj, foto: Prima ZOOM

Vendula Flassig Vrablová
ChytráŽena.cz