Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 37. týden:

Polynésané žijí na ostrovech uprostřed oceánů už více než 1000 let a dříve bývali nejpočetnějším národem mořeplavců na světě. O moři mluví s láskou a naprosto výstižně. Říkají, že je zároveň jejich matkou a základem života. Jenže jak se k nim dostávají potřebné zásoby, když jsou naprosto izolovaní kdesi uprostřed oceánu? Většinu zboží přepravují lodě – takové, jako je Aranui, která se plaví k nejvzdálenějším a nejdivočejším ostrovům Polynésie – Markézám. Pravidelně, každé dva týdny. Nechte se pozvat na její palubu a vydejte se poštovní lodí Tichým oceánem.

Před třiceti lety přestal Sovětský svaz existovat. Dříve mocná supervelmoc se rozpadla na patnáct nezávislých států. Které z nich se dají dnes považovat za úspěšné? Má v nich ještě Moskva nějaký vliv? A jak se k nim staví NATO nebo Evropská unie? Než ruský prezident Vladimir Putin napadl sousední Ukrajinu, vznikl dokumentární film, který odhaluje, co se stalo po rozpuštění Sovětského svazu. Každý z patnácti osamostatněných států ležících mezi Baltským mořem a pohořím Pamír se zdánlivě vydal svou vlastní cestou. Jedním z prvních kandidátů na samostatnost byla malá Litva. Ruslanas Baranovas z jejího hlavního města Vilnius zná sovětskou éru jenom z historických knih. Je politicky aktivní a pracuje v litevském parlamentu.

Stejně jako v ostatních baltských republikách funguje v Litvě parlamentní demokracie srovnatelná se západní Evropou. Naopak ve střední Asii došlo k tomu, že se z bývalých stranických pohlavárů stali autokratičtí vůdci. Navzdory těmto propastným rozdílům věří renomovaný ekonom Ruslan Semenovič Grinberg, který pracoval jako poradce posledního sovětského prezidenta Gorbačova, že všechny nástupnické státy SSSR jednají a postupují na základě stejného principu: usilují o maximální ekonomickou spolupráci, a zároveň minimální politickou závislost na Rusku. Navzdory tomu, že šlo o převážně mírumilovný a poklidný proces, nazval ruský prezident Putin rozpad Sovětského svazu „největším geopolitickým neštěstím 20. století“. Tento historický, a přitom naléhavě současný film Pád velmoci odhaluje Putinovu sovětskou nostalgii, drsnou politickou situaci, do které svými kroky odsoudil vlastní zemi, a také jaký je dnešní odkaz bývalé supervelmoci v Litvě, na Kavkaze, v Kyrgyzstánu i v srdci samotného Ruska.

Profesorka Alice Robertsová se vydala na cestu o 400 tisíc let zpátky v čase po stopách obrů doby ledové. Ve třech epizodách mini série z produkce britské BBC se nejprve odváží do země krvelačných šavlozubců – na území dnešní Severní Ameriky. V době ledové to byla země pokrytá vrstvou ledu, která byla tlustá až tři kilometry. Vysoko v jeskyni Grand kaňonu Alice objevuje mumifikovaný exkrement pravěkého předchůdce lenochoda o velikosti medvěda grizzlyho.

Roztomilý chlupáč se musel mít na pozoru před šavlozubou šelmou smilodonem se skoro dvaceticentimetrovými tesáky. Alice se nenechá zastrašit a pokračuje dál na území jeskynního medvěda, který patřil k největším šelmám v Evropě a na Sibiři. V Jižních Karpatech se dostává do jeskyně plné důkazů o tom, že tady proběhl hrozivý boj na život a na smrt: když se jeskynní medvěd střetl s jeskynním lvem. Nakonec Alice hledá odpověď na otázku, co zahubilo mamuty a srstnaté nosorožce.

V bitvě o přežití mohou být chemické zbraně rozhodující výhodou. Ve zvířecí říši a ve všech koutech světa probíhá už několik milionů let evoluční závod ve zbrojení. Zatímco predátoři se vyzbrojili rychle působícími a smrtícími jedy, jejich kořist se začala bránit stejně účinnými toxiny a mnoha důmyslnými způsoby, jak je neopatrnému útočníkovi vpravit do těla.

To všechno vedlo ke vzniku široké škály tak složitých a jedinečných chemických koktejlů, že jim vědci teprve teď začínají pomalu rozumět a odhalovat tajemství, jakým způsobem fungují. Tyto sloučeniny umožňují natolik rozdílným zvířatům, jako jsou pavouci, hadi nebo medúzy, jediným úderem znehybnit několikanásobně většího protivníka. Nenechte si ujít dvoudílný přírodovědný film, který představuje Nejjedovatější zvířata světa. Odhalte, jakým způsobem si vybírají svou oběť, jaké chemikálie využívají, aby byl jejich útok co nejpřesnější, a co máme my lidé dělat, abychom měli nejlepší šanci přežít.

Do rozsáhlých oblastí v arktické části Ruska a Sibiře býval po desetiletí vstup přísně zakázán. Našemu filmovému štábu se vůbec poprvé podařilo proniknout do některých z nich a odhalit dramatické zhoršení kvality sibiřské vody, půdy a vzduchu. Připravte se na špatné zprávy. Tento dokument je nepříjemně aktuální i znepokojivý. A přináší napínavé, nervy drásající, málo známé záběry z prvních linií boje proti klimatickým změnám. Sibiř se zásadně mění. A pro lidi i zvířata, kteří tady žijí, to bude mít vážné důsledky. Tam, kde bývaly nekonečné, hluboké lesy tajgy, najednou zejí obří díry. Stovkami trhlin proniká na povrch metan, který je třicetkrát horším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Řeky vysychají, a kvůli velkým písečným dunám v jejich prázdných korytech začíná střed Sibiře připomínat pustou a vyprahlou Saharu. Lesy každoročně decimují divoké, nezastavitelné požáry.

Dříve neprostupná, ledem zamrzlá Severní mořská cesta je najednou plavitelná. Tlusté vrstvy permafrostu („věčně“ zamrzlé půdy) nezadržitelně tají a vydávají pozůstatky starověkých tajemství, včetně naprosto neznámých mikrobiologických forem života a obřích virů. Ty obsahují 8000krát více genetického materiálu než všechny dosud známé viry, nečekaně znovu ožívají, ale my přitom stále nemáme nejmenší tušení, jak velkou hrozbu pro lidstvo představují. Divocí sobi jsou přinuceni změnit každoroční migraci. Hladoví lední medvědi křižují vesnice, a dokonce i města ve snaze najít nějakou potravu. Vzácných racků sněžných se rodí čím dál méně. Životní styl arktických chovatelů sobů, který přečkal tisíce let, je nyní v ohrožení. Jejich živobytí se jim doslova rozpadá pod rukama. V arktické části Ruska už nejsou klimatické změny pouhou akademickou otázkou. Probíhají právě teď a rychlostí, jež vyvolává obavy. Vědci tvrdí, že bod zlomu byl překročen už před několika lety. Prokletá Pandořina skříňka byla otevřena dokořán.

Oblíbený moderátor a zkušený biolog Zeb Hogan vyrazil na vodní expedici za největšími rybami světa. Během pátrání po masožravém obrovitém a ďábelsky prohnaném sumci nenechá kámen na kameni. A stejně si počíná, když se snaží odhalit podivuhodný osobní život velkého žraloka kladivouna nebo když se potápí společně se žraloky velrybími, velkými jako autobus. Tato neuvěřitelná dobrodružství zavedou Zeba do kalných barmských řek, na oceánské dno u pobřeží Baham a na tropické atoly Filipín. Zeb srovnává vlastní znalosti se zkušenostmi místních rybářů i odborníků a boří mýty, odhaluje, co jsou skutečná fakta a co je jenom pouhá fikce, a zažívá blízká setkání tváří v tvář s největšími a nejmonstróznějšími rybami na světě.

Bájný kůň Sleipnir má podle vikingských legend osm nohou. Je možné, že u zrodu této legendy stál, nebo spíše cválal, skutečný jedinečný islandský kůň. Vždyť jeho rychlý cval vypadá z dálky, jako by běžel na osmi nohou. Islandského koně s sebou přivezli Vikingové ze severní Evropy před více než 1000 lety. Je to jedno z posledních zachovalých čistokrevných plemen. Jeho domovem je dechberoucí krajina a vyznačuje se výjimečně rychlým tempem a velkou výdrží. Když se vědci rozhodli podívat tomuto plemenu na zoubek a kopýtko, zjistili, že i v dnešní době je islandský kůň stále opředen různými mýty a legendami. Místní obyvatelé si svého „malého koníka“ úzkostlivě chrání. Ale co je na něm tedy tak zvláštního? Odpověď je vždy stejná: Má přece osm nohou! A tak začíná vzrušující výprava po stopách vikingského koně.

Elegantní, nadupaný a rychlý jako blesk… Bell X-1 se zrodil, aby překonal rychlost zvuku. Tedy hranici, o které se během druhé světové války mnozí domnívali, že se určitě nedá pokořit. Dokument Překonání rychlosti zvuku přináší vzrušující příběh o tom, jak malý letoun na raketový pohon překonal obtížnou a strastiplnou cestu od pouhého odvážného návrhu ke skutečnosti. A jak navzdory nepříznivým okolnostem odvážně vyletěl do neznáma, vyznačil cestu k dosažení a překonání rychlosti zvuku a navždy změnil moderní tvář letectví.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!

Vendula Flassig Vrablová
ChytráŽena.cz