Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 46. týden

13. 11. 20.00 – Utajené příběhy českých dějin (Nevyřešené kauzy padesátých let)

Syn prezidenta Masaryka, exilový a poválečný československý ministr zahraničí Jan Masaryk, si za svého života dokázal neformálním chováním získat značné sympatie veřejnosti. Tím bolestněji byla pociťována zpráva o jeho tragickém skonu pádem z okna a prakticky okamžitě se vynořily pověsti o pádu nedobrovolném. Seznámíme se s životní dráhou „prezidentova syna“, s jeho mimořádnými schopnostmi, ale i nesčetnými aférami a slabostmi – i s ponurou hrozbou zděděných dispozic k duševní chorobě.

Podrobněji se pořad zabývá Masarykovým působením v exilu a vývojem tehdejší čs. zahraniční politiky, otázce závislosti poválečného směřování na Stalinových přáních i o úvahách J. Masaryka o odchodu z diplomacie, v čemž někteří vidí náznaky úvah o sebevraždě. Na druhé straně, řada podrobností verzi o sebevraždě nenasvědčuje (pyžamo, omítka za nehty atd.). Chtěl snad J. Masaryk otevřeněji vystoupit proti vznikající komunistické diktatuře, které některými svými postoji dosud pomáhal? Nebo ji hodlal po únorovém převratu ještě silněji podpořit? A pokud byl zavražděn, kdo jej zavraždil? Kdy a kde? A jaké budou další kauzy 50. let?

Rémi je třicetiletý cestovatel, který se dobře vyzná v divokých i domácích zvířatech. Rozhodl se zažít nespoutané dobrodružství, a proto vyrazil na cestu po Evropě a ještě dál. O co mu jde? Dostat se až tam, kde žijí „mazlíčci z divočiny”, mimo vyznačené trasy a daleko od provařených turistických cílů. A zjistit, jaký vztah mají obyvatelé jednotlivých zemí s různými zvířaty. Během každé zastávky má skvělou příležitost seznámit se s typickým místním zvířetem a prozkoumat lokální pojetí domestikace, evoluce a ochrany přírody. Poutavý cestopisný seriál Mazlíčci z divočiny zachycuje svět mužů a žen, kteří sdílejí se zvířaty jedinečné pouto. V pěti epizodách se postupně podíváme do Turecka, Maroka, Ruska, Rumunska i Skotska a uvidíme, jak vypadá každodenní život několika neobvyklých přátel. Vyhutnejte si neokoukaný a svérázný cestopis, který vás zavede do samého srdce fascinující přírody.

Španělsko je jedna z nejoblíbenějších prázdninových destinací na světě. Ale písečné pláže a slavná města jsou pouze jednou z jeho mnoha tváří. V oblasti Kantaberského pohoří na severu žije asi 140 jedinců medvěda hnědého. To je největší populace tohoto druhu v celé západní Evropě. Dále nad hranicí dřevinových porostů se rozkládá království kamzíků horských a pestrobarevných zedníčků skalních. Dokonce i na jihu Španělska, kde se to hemží turisty, se dá ještě najít mnoho neznámého. Drobné šelmičky ženetky pronásledují ve skrytu noci svou kořist. Chameleon obecný ve zlomku vteřiny vystřelí půlmetrový jazyk a hmyz to má spočítané. A pod hladinou moře se skrývá ještě více zvláštních krás divokého Španělska, včetně podivných mořských slimáků nebo žraloků modrých. Tento dokument odhaluje nezkrotnou podobu regionu, o kterým si mnozí myslí, že ho dobře znají, ale kde se ve skutečnosti dá objevit ještě mnohem víc.

Některé vědecké objevy jsou tak fantastické, že se jim dá jen těžko uvěřit. Věděli jste, že existují rostliny, které dokážou vysát ze země nebezpečné těžké kovy? Dokonce do takové míry, že se dají použít na čištění kontaminované půdy nebo zušlechťování pole stejně snadno jako obilí nebo zelenina? Tento proces je jedním z nejzajímavějších objevů za několik posledních let, i když je zatím teprve v plenkách. Snímek se zaměřil na nový vědecký fenomén a setkal se s odborníky z Nové Kaledonie, Austrálie, Francie a Německa. Všichni se předhánějí ve snaze zjistit, jak nejlépe by se daly superrostliny využít. Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie transformují znečištěnou hlínu na úrodnou zeminu. V Albánii se už díky nim pěstuje na dříve zpustošených plochách. A v jedné francouzské laboratoři se testuje něco ještě méně uvěřitelného: mohly by superrostliny dokonce těžit vzácné kovy? Už teď si dovedou poradit s platinou a některé další rostliny se dokonce umí obohatit zlatem. Zdá se, že možnosti jsou nekonečné. Výzkum přitom teprve začal, protože potenciál superrostlin byl dlouhá léta neuvěřitelně podceňovaný. Teprve nyní máme jedinečnou příležitost sledovat vědeckou revoluci v přímém přenosu.

Nejgeniálnější mozky nacistického Německa závodily během druhé světové války s časem. Snažily se vyvinout arzenál strašlivých nových zbraní hromadného ničení včetně jaderné bomby. Než válka skončila, podařilo se jim vytvořit mnoho prototypů, které následně stály u zrodu moderního letectví a kosmonautiky – od maskovaného transatlantického bombardéru až po první balistickou řízenou střelu na světě. Hitler až do posledních dní doufal, že se mu díky „zázračným” zbraním ještě podaří zvrátit výsledek války. Více než 70 let poté byly odhaleny tajné plány a nákresy z dříve pečlivě střežených nacistických archivů. Film Hitlerova tajná věda přibližuje nejen neuvěřitelné vynálezy, ale i to, jakým okolnostem museli čelit vědci pod Hitlerovou diktaturou.

Lucy Worsley vyrazila po stopách Romanovců, mocného rodu, jenž déle než tři století vládl celému Rusku. A díky tomu nám může představit řadu zajímavých osobností: Petr Veliký byl vizionář, který vybudoval impérium. Kateřina Veliká byla nevýznamnou princeznou původem z Německa, ze které se stala nejmocnější žena světa. A poslední car Mikuláš II. byl milujícím otcem a manželem, který podnítil revoluci. Minisérie Carská říše: Rusko za Romanovců je příběhem o zářivé dynastii, jejíž okázalé paláce ukrývají dramata plná zrady, skandálů a vražd.