Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 51. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 51. týden

Proslulý a oblíbený cestovatelský seriál zamířil na další zajímavé a exotické lokace po celém světě. Pohodlně se usaďte a vyrazte do pulzující kalifornské metropole Los Angeles, do exotických afrických zemí Zambie a Malawi, mytického jihoamerického Hondurasu a El Salvadoru, na prosluněné karibské ostrovy, bouřlivý Balkán nebo vzdálený Nový Zéland. Dokonce nechybí ani několik speciálních epizod, které přibližují Evropu v době druhé světové války, případně se inspirují legendárním sci-fi filmem Planeta opic.

V únoru roku 1945 vznikla ikonická fotografie amerických mariňáků, kteří po vítězné bitvě druhé světové války vztyčili vlajku na vrcholku hory na ostrově Iwodžima. Celých 70 let jsme si mysleli, že víme přesně, kdo jsou muži zachycení na fotografii. Ale nové důkazy naznačují, že jeden z nich nebyl nikdy identifikován. Tento film může konečně odhalit Neznámého hrdinu z Iwodžimy. Sledujte, jak se díky moderní vědě a zkušeným vyšetřovatelům přepisují historické knihy přímo před našima očima.

Ostnatý krab, bourovčík jižní, perutýn a ohnivý mravenec. Těmto čtyřem druhům biologové přisuzují zodpovědnost za nejrychlejší zvířecí invaze několika posledních dekád. To z nich dělá zdaleka nejúspěšnější dobyvatele našeho světa. Ve svém vlastním přirozeném prostředí ničím nevybočují z přirozené ekologické rovnováhy. Ale když se díky zásahu člověka nečekaně dostanou do nových oblastí, začnou divoce bránit nově nabyté území, hubit ostatní druhy a stávají se velkou hrozbou pro celou místní přírodu. Co jsou tito nebojácní dobyvatelé zač? Odkud se vzali? Jak to, že se tak rychle množí? Jaké je tajemství jejich neobyčejného úspěchu a jednoznačné nadvlády? Vědci horečně hledají odpovědi na všechny tyto otázky, aby mohli lépe pochopit, jak vážnou hrozbu tyto invazivní druhy skutečně jsou. Kromě toho se snaží odhalit skryté možnosti jejich genetické modifikace, změn chování i reorganizace společenského uspořádání. Díky schopnosti přizpůsobit se ve všech ohledech jsou z invazivních druhů bezkonkurenční vládci nově dobytých území. Podaří se je včas zastavit?

Vydejte se s námi na exotická místa, která obývá orel mořský, a dozvíte se více o tomto nádherném a fascinujícím dravci. Navštívíme pozoruhodné norské ostrovy Lofoty, kde se orli přiživují na úlovcích kosatek a keporkaků. Podíváme se do finských mokřadů, kde se orli dělí o kořist s vlky a medvědy. Prohlédneme si místa, která se jen tak nevidí. A zjistíme, že díky obětavé práci ochránců přírody, lesníků i lovců se mořským orlům daří lépe než dřív. Časy, kdy jsme na ně pohlíželi jako nějakou havěť, jsou naštěstí dávno pryč. Dnes je považujeme za nedílnou součást potravního řetězce. Zdá se, že si přesto vždycky dokážou najít způsob, jak si z cizí kořisti urvat taky kus pro sebe. Král moří představuje jedny z nejšikovnějších pytláků zvířecí říše.

Akční seriál Největší tankové bitvy pokračuje a znovu oživuje nejnapínavější a nejmonumentálnější souboje obrněnců v historii všech válečných střetnutí. Díky scénám z bitevních polí po celém světě doplněným vzpomínkami pamětníků a vyšperkovaným špičkovými digitálními efekty se okamžitě přeneseme do srdce právě zuřící bitevní vřavy. Uvidíme, jak Kanaďané začali v květnu 1944 vytlačovat nacistické Panzery z Itálie nebo jak se v roce 1965 tanky amerických pozemních sil a mariňáků střetli se severovietnamskou armádou a Vietkongem. Nechybí ani portrét kontroverzního nacistického hrdiny Michaela Wittmanna, který bojoval v řadách jednotek SS v bitvě u Kurska i v Normandii.

Příběh malého tučňáka, připravujícího se na svou první cestu k moři, nás zavádí do ledového království vzdálené Antarktidy. Tak jako každý tučňák, i náš hrdina naslouchá tajemnému volání, které ho vábí na dalekou pouť do neznáma. V zásadních chvílích dospívání jsou mu oporou matka a moudrý otec, který díky svým zkušenostem a autoritě dodává odvahu i dalším členům skupiny a pomáhá jim čelit těžkostem a nástrahám. Pokračování oscarového snímku Putování tučňáků natočil režisér Luc Jacquet v nejvyšším rozlišení, s využitím nejmodernějších technologií, včetně ponorek a dronů. Dobrodružství nejodlehlejších částí naší planety se mu díky tomu podařilo zachytit tak, jak bylo ještě před několika lety nemyslitelné. Přijměte proto pozvání k tomuto fascinujícímu celovečernímu snímku.

Julius Caesar – generál, politik, diktátor. Během života se mu podařilo stvořit římský svět v podobě, jakou známe dodnes. Ale jaký byl skutečný Julius Caesar? Tento film odvážně zpochybňuje všechno, co si myslíte, že o velkém diktátorovi víte. Odhalte, jaké byly jeho první klíčové kroky, které vedly k získání absolutní moci. Zjistěte, proč všechno skončilo, když byl zavražděn svými nejbližšími přáteli a stal se obětí nejslavnějšího atentátu historie. Byl Caesarův brutální konec nevyhnutelný?

U příležitosti 50. výročí existence hlavní runwaye Letiště Václava Havla v Praze padlo důležité rozhodnutí: bude se důkladně přestavovat! Kvůli generální opravě se musela na několik měsíců úplně uzavřít celá runway. Veškerý provoz tak závisel na vedlejší dráze 12–30, která je nejen o několik set metrů kratší, ale je také nedostatečně vybavena pro přistání v mlze. Zatímco pracovníci ruzyňského letiště koordinovali stovky odletů a příletů denně, dělníci na stavbě pod nimi se potýkali s náročným úkolem odstranit původní tři vrstvy pevného povrchu pomocí „gilotiny“ a obřích vrtáků. Gigantické stroje drtily starou dráhu ruzyňského letiště, aby finišery mohly položit několik speciálních vrstev nového betonu. Nad hlavami jim přitom běžel rušný letový provoz. Bylo nutné odvézt starý materiál připravený ke kompletní recyklaci a položit nový povrch: nejprve vápennou směs prokypřenou zeminou, dále cementovou stabilizaci a „mezerového“ betonu a nakonec 40 centimetrů silné cementobetonové vrstvy. Největší stavební letištní projekt posledních let se neobešel bez komplikací a drama na zemi i ve vzduchu si vyžádalo několik operativních řešení.

Naše vlastní tělo je opravdovým strojem času. Je zrcadlem do historie živého světa. Pokud by měl nějaký inženýr vytvořit ideálního člověka, pravděpodobně by nás neudělal takové, jací jsme dnes. Vybral by si to, co je nejlogičtější, nejpraktičtější a nejúčinnější. Když se zamyslíte nad těmito pojmy, uvědomíte si, že ne vždy jsou pro nás typické. Dokument vypráví příběh o našich tělesných orgánech a poukazuje na to, že ne se všemi z nich se rodíme od počátku věků. Náš nos je starý jen 40 miliónů let, kostrč 25 miliónů let, prsty 370 miliónů let – ale bradu máme teprve 200 tisíc let! Připojte se k archeologické výpravě do minulosti. Podíváme se do doby, kdy se naše orgány teprve rodily a tvarovaly. Zjistíme, jak se postupně přizpůsobovaly tomu, jak je využíváme. A snad také odhalíme, jaká vylepšení nás čekají v budoucnosti.

Unikátní dokumenty uvidíte
každý den od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!