V produkci britské BBC vznikl zajímavý příběh vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Vypráví ho lidé, kteří vývoji tohoto jedinečného přístroje zasvětili často celý život. Stavba nejpokročilejšího a nejdražšího dalekohledu na světě se neobešla bez problémů. Jaké překážky bylo nutno překonat a jaké problémy se musely odstranit? A stálo to za to? Vesmírný dalekohled Jamese Webba je největším teleskopem všech dob. 

Zrodil se díky společnému úsilí NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury. Disponuje impozantním rozkládacím zrcadlem o průměru šest a půl metru i čtyřmi vědeckými přístroji pro pozorování vesmíru v infračervených vlnových délkách. Jeho mise? Zkoumat, jak vznikly galaxie, hvězdy nebo planety. Na konci roku 2021 odstartoval ze Země do kosmu na raketě Ariane 5 a už nějakou dobu nás zásobuje fascinujícími i překrásnými fotografiemi. Inženýři, kteří zasvětili Webbovu vesmírnému dalekohledu život, odhalují zajímavý příběh o tom, jak vznikal.

Uprostřed Pacifiku leží nehostinný kus skály, který je ze všech stran odříznutý od okolního světa. Jmenuje se Velikonoční ostrov nebo také Rapa Nui a udivuje celý svět už od roku 1722, kdy k jeho břehům dopluli první Evropané. Jak a proč starodávní obyvatelé ostrova postavily a přesunovali takřka 900 gigantických soch moai, když některé z nich váží až 86 tun? A čeho se dopustili, že se ze zřejmého ostrovního ráje stala nehostinná pustina bez stromů? Proč přinesli zkázu nejen vlastnímu ostrovu, ale i sami sobě? 

Dokument Ztracená říše na Velikonočním ostrově natočený v produkci National Geographic zkoumá nedávná kontroverzní tvrzení, která jdou proti všemu, co jsme dosud o místních obyvatelích předpokládali. Už byli obviněni ze všeho možného od genocidy po kanibalismus. Podle jedné z nových radikálních teorií prý používali provazy k tomu, aby mohli přesunovat obří sochy ve vzpřímené poloze – podobným způsobem, jakým se stěhuje lednička. 

Sledujte, jak se odvážný vědecký tým vyzbrojený autentickou patnáctitunovou replikou rozhodne tuto vysoce riskantní a nebezpečnou, zdánlivě i velice nepravděpodobnou teorii vyzkoušet v praxi. Nenechte si ujít zbrusu nové odhalení v případu jedné z největších záhad starověkého světa, ale pozor! Připravte se na spoustu akce a také skutečně nečekaných překvapení.

Když dojde k nehodě, jsou povoláni na místo. Kdo? Francouzští vyšetřovatelé z agentury BEA (Úřad pro vyšetřování a analýzu bezpečnosti civilního letectví). Tito nebeští detektivové byli na místě zřícení letu č. 447 společnosti Air France do Atlantiku na cestě mezi metropolemi Rio a Paříž v roce 2009. Vyšetřovali také nehodu letu 9525 německých aerolinek Germanwings nad Alpami v roce 2015. Pracují po celém světě a jejich úkolem je odhalovat příčiny leteckých katastrof. Nebeští detektivové z BEA se zabývají případy, které se týkají všeho, což létá.

Vůbec poprvé v historii existence této pozoruhodné agentury dostal filmový štáb povolení vstoupit na místo činu a zachytit kamerami jejich přísně tajnou práci a pečlivě střežené postupy. V tomto pozoruhodném a fascinujícím filmu se setkáme s různými techniky, meteorology, a dokonce i oftalmology nebo akustiky, kteří dokážou určit příčiny nehod na základě nejmenších detailů. A to není všechno! Sledujte Nebeské detektivy a uvidíte, jak probíhalo dvouleté hledání a vyzvednutí leteckého motoru ztraceného nad grónským ledovcem.

Druhá světová válka byla největším válečným konfliktem v dějinách lidstva. O dramatické události, které se během ní odehrávaly, není nouze. Jak ale vypadal den, kdy nacistická třetí říše konečně kapitulovala? Vychutnejte si vytoužené a zasloužené vítězství a zjistěte, co mu předcházelo, z pohledu lidí, kteří ho prožili a dodnes nezapomněli, jaké to tenkrát bylo.

Polárník a režisér Petr Horký už došel na severní pól, na lyžích přešel Grónsko, putoval na Sibiři na Pólu chladu (nejchladnějším obydlené místo na světě, kde ve stanu zažil teploty minus 53 °C; nejchladnější naměřená teplota zde byla 73,2 °C pod nulou) nebo přešel jako první na světě zamrzlé mongolské jezero Khovsghol.

V období od 1. 12. 2021 až do ledna 2022 Petr Horký s Václavem Pištorou strávili čas v Antarktidě, kde nejprve Petr vystoupal na nejvyšší vrchol Antarktidy – Mount Vinson (4892 m n. m.) a následně se k němu připojil Václav. Oba polárníci potom spolu došli na jižní pól. Petr Horký se tak stal prvním Čechem, který dosáhl tří pólů. „Jedná se o sportovní podnik, nemyslíme si o sobě, že jsme Amundsenové nebo Scottové – ta doba je pryč, spíš jsme se těmto mistrům a hrdinům jeli s obdivem poklonit,“ říká Petr Horký. „Vyšlo to i tak, že jsme dorazili na jižní pól přesně 110 let poté, co tam došel Amundsen a pár týdnů po něm Robert Falcon Scott,“ dodává.

V polárních krajích se od dob prvních objevů a hrdinských prostupů divočinou až po dnešek, po sportovní a outdoorové výkony, odehrávají obrovské příběhy odvahy a zrady, pomoci i egoismu, pevného slova i řečnických kliček. Tyto příběhy vypráví tento seriál. Všechny tyto příběhy se výsostně dotýkají i dnešní doby a rozhodování, která každý den podstupujeme. Není to tedy ani Petrův „hrdinopis“, ani pouhé vzpomínání na staré chlapíky, co klepali kosu ve starém oblečení a jedli psy. :-) Jsou v tom prachy, ženské, ale taky láska, zrada, poctivost, skromnost, statečnost i lež. 

Hlavním smyslem celého projektu je připomenout mnohdy neznámé osobní příběhy velkých polárních cest od minulosti až po dnešek, kdy se najednou v plné síle i nahotě zjevují významy slov, jako je zrada, poctivost, statečnost, zbabělost, síla, obětavost či ego a sebestřednost. Těchto slov se mnohdy doma v teple v Evropě bojíme, ale to neznamená, že mezi nimi každý den nečiníme volby. Jsou to hodnoty, které řídí sport i naše životy. Výstupem je dokumentární série pro Prima ZOOM, kde Petr Horký shrnuje všechny své dosavadní polární příběhy a zkušenosti. Ale dosti silných řečí – přese všechny plány i půlroční trénink by stačil jeden malý virus a všechno mohlo být v troskách. Podívejte se, jak to dopadlo, a užijte si mrazivou pustinu a její příběhy pěkně z tepla domova.

Egyptský Nil je řeka všech řek. Dokazují to dvě fakta. Zaprvé je nejdelší řekou světa. Od pramene v africké Rwandě až k ústí, kde se vlévá do Středozemního moře, měří úctyhodných 6650 kilometrů. Zadruhé je Nil doopravdy kosmopolitní tok. Její pramen se nachází v tropické Africe, ale její nejvýznamnější přítok Modrý Nil začíná v etiopské vysočině. A její nejdelší část od Súdánu po Egypt je hluboce ovlivněná arabskou kulturou. Nespoutaný Nil protéká mořem písku a přináší život. Prochází Káhirou, která je největší africkou metropolí, a končí jenom několik málo stovek kilometrů do pobřeží Evropy.

Každý den v Africe je jedinečný. Obři se prohánějí krajinou a vrcholoví predátoři vyrážejí na lov. Život jde ruku v ruce se smrtí. A na každém kroku čeká nějaké fantastické překvapení, ať už opravdu velké, nebo nečekaně malé. Ostražitý samec pštrosa stál celou noc na stráži. Jako oko v hlavě hlídal svůj nejcennější poklad: hnízdo plné vajec – příští generaci. Ale podaří se mláďatům vyklovat si cestu ven? Vždyť v cestě jim stojí tlustá zeď! Dokonce i v Africe mohou být rána mrazivá, navíc posypaná sněhem. 

Vítejte na horském masivu Mount Kenya. S úctyhodnými 5199 metry je druhou nejvyšší africkou horou. Kdo tady chce přežít, potřebuje tlustou kůži – tak jako čtyři malí skotačiví damani skalní, kteří se nemusí bát ani nejtužší zimy. Když nastane odpoledne, Slunce rychle mizí za horami. Ve světle jeho mizejících paprsků si tři samci lva se zájmem prohlížejí žíznivé stádo buvolů. Přesunuli jsme se do národní přírodní rezervace Kruger v Jihoafrické republice. Lvům se mezitím podařilo ulovit buvolí tele, ale hostina je ještě daleko, protože jeho matka si žádá pomstu. Dlouhý a vyčerpávající den v Africe se chýlí ke konci. Pod oblohou posetou blikajícími hvězdami hledá odpočinek celá unavená denní směna. Zítřek zase přinese život, smrt, další zklamání i úspěchy.

Máte rádi auta? Tak toto je seriál přesně pro vás. Podíváme se na legendární značky ze stáje Mercedes, Porsche nebo Ford a starým modelům z úcty k jejich legendě vdechneme nový život. Po celém světě byste jenom těžko hledali někoho stejně zručného, zkušeného a nadšeného do práce jako jsou šikovní mechanici z německého týmu Early 911S. V zábavné dokumentární mini sérii Znovuzrození legendárních vozů restaurují takové motoristické ikony jako je Porsche, Mercedes nebo Mustang. Všechny jsou nalezeny ve zbídačeném stavu.

A všem spolehlivě navrátí dávno ztracený lesk a slávu. Zrezivělé a zapomenuté. Když se z Porsche stane pouhý kus železa, nastává ten pravý čas pro tým Early 911S. Vrátit legendárnímu vozu zašlou lesk a slávu je to, oč tady běží. Zkušení restauratéři si s gustem pošmáknou na slavném sportovním vozu Porsche Nina Hundred Eleven, přestože opravit ho do původního stavu zvládne jenom málokdo. A snad nikde na světě byste nedokázali najít někoho, kdo to zmákne tak dobře jako tito němečtí mechanici. 

To, že se náklady na realizaci jejich „malého“ projektu nakonec můžou vyšplhat až na milion euro, je nezastaví. V zábavné dokumentární mini sérii Znovuzrození legendárních vozů se pouští i do rozsekaného Mercedesu, který byl přes půl století ponechán rzi a svému osudu. Neustoupí ani před náročnými opravami skutečným americkým snem – legendárním Ford Mustangem.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!