Budeme putovat po světě, nakoukneme do historie, vrhneme se do válečné vřavy, zaměříme se na genetiku, odhalíme pár záhad a zjistíme, že na velikosti záleží. Prostě se budete bavit a poznávat s Prima ZOOM.
Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 7. týden:
15. 2. 20.00 – Velké vlakové putování po USA II (Ze St. Louis do Jefferson City)
Michael Portillo se vrací do Ameriky a jeho velké vlakové putování pokračuje. Na svém dobrodružství i tentokrát využívá historického Appletonova všeobecného průvodce z roku 1879. Nejen k tomu, aby prožil kus historie a trefil tam, kam potřebuje, ale i proto, aby lépe porozuměl Americe dneška. Ve druhé sérii Michael podniká dvě velkolepé výpravy. Nejdříve vyrazí z města St. Louis v Missouri přezdívaného brána Západu na cestu dlouhou téměř 2000 kilometrů s cílem ve slavném arizonském Grand Canyonu. Pak bude cestovat podél řeky Mississippi z Twin Cities v severském státě Minnesota, přes St. Paul v Minneapolis až do Memphisu v Tennessee dole na jihu. Tak už neváhejte a rychle nastupujte!
16. 2. 21.00 – Obyčejný nacista
Historický film Obyčejný nacista vůbec poprvé ukazuje soukromé životy obyvatel nacistického Německa před druhou světovou válku – kompletně v barvě. Tento fascinující snímek vznikl díky 86 hodinám původních celobarevných záběrů. Soukromé chvíle každodenního života zachycené německými amatérskými filmaři nabízejí jedinečnou možnost nahlédnout do intimních chvil života v tehdejší Třetí říši. Zároveň jsou mrazivou připomínkou toho, že štěstí, laskavost a humor měly své místo i v životech obávaných nacistů. Dokument Obyčejný nacista zachycuje osobní příběhy osmi různých kameramanů. Jejich fádní životy, které jsou představitelnější, autentičtější, prostě „normálnější“, než byste si zpočátku mysleli. Zatímco jiné části tehdejší Evropy upadají do ničivého chaosu, doma ve Třetí říši si lidé hrají se svými dětmi, šťastně oslavují svatby a užívají si rodinné výlety. Podívejte se, jak vypadá iluze štěstí ve stínu nadcházející zkázy.
16. 2. 22.00 – Na velikosti záleží (Čím větší, tím lepší?)
Proč je hmyz malý, a planety jsou velké? Proč není Země stejně veliká jako Jupiter nebo proč nejsou lidé stejně malí jako myši? A co by se stalo, kdybychom to změnili? Tento nadživotně veliký dvoudílný speciál odhalí, že když jde o vesmír, na velikosti opravdu záleží. Vydáme se do několika paralelních světů, kde se dá velikost měnit. A díky tomu odpovíme na největší (ale i nejmenší) otázky vesmíru, a to naprosto nezapomenutelným způsobem. Odhalíme fascinující pavučinu vědecky podložených konceptů a zjistíme, nejen proč mají různé věci právě takovou velikost, jakou mají, ale také proč by ani nemohly být jiné. Třeba proč jsou Slunce a planety tak velké, jak by hmyz mohl jednoho dne dorůst obřích rozměrů nejvyšších budov nebo jak se z maličké osůbky stane takřka superčlověk.
17. 2. 20.00 – Namoroka: Ztracený svět (1/2)
Tajuplné místo a poslední neprozkoumaná oblast na Madagaskaru, to je záhadná Namaroka Tsingy. Díky dokumentárnímu přírodovědnému filmu Ztracený svět se na toto místo vůbec poprvé vydali přední světoví vědci. Mají se pokusit proniknout do srdce této jedinečné nezmapované země. Jejich expedice je nebezpečná a má jediný cíl: odhalit tajemství ukrytá hluboko uvnitř. Namaroka je výjimečné místo plné stromy lemovaných hlubokých kaňonů a sluncem vyprahlých vápencových stezek.
Ale jeho strohý a drsný vzhled maskuje velké množství různých přírodních prostředí s unikátní biodiverzitou a rekordními počty endemických druhů zvířat i rostlin. Aby prozkoumali srdce Tsingy, musí se 70 vědců a nosičů vydat po cestě vedoucí hlubokými jeskyněmi a po strmých skalních stěnách. Na tomto místě je nemožné ujít jen pár kroků bez toho, aby člověk nenarazil na příkrý sráz nebo holou, rozeklanou skálu. Přesto právě tady se navzdory extrémním podmínkám vyvinuly neuvěřitelné formy života. Vědecká výprava musí počítat s půl roku trvajícími nepřetržitými dešti i denními teplotami, které můžou vystoupat až na 50 stupňů Celsia. Ale jejich odvážná mise konečně umožní objevit nové druhy i organické látky potenciálně důležité pro budoucí medicínu.
17. 2. 21.00 – Malý Kavkaz
Hornatá krajina Kavkazu tvoří přirozenou hranici mezi Evropou a Asií. Tento film odhaluje rozmanitou krásu té části pohoří, která prochází Arménií, Gruzií a Ázerbájdžánem. Ve stínu Velkého Kavkazu se tady zrodil jedinečný svět termofilní fauny a flóry. Nenechte si uniknout jedinečnou příležitost a vychutnejte si vůbec první ucelený portrét Malého Kavkazu v celé kráse – od horských hřebenů Dagestánu přes kaňony spadající k břehům Kaspického moře až po legendární biblickou horu Ararat.
18. 2. 21.00 – Asie ve Velké válce (Indie: Zapomenutá armáda)
Před více než sto lety byly naverbovány takřka dva miliony mužů z celé Asie, aby bojovaly v první světové válce. Dnes si na jejich ohromnou oběť vzpomene jenom málokdo. Tato historická dokumentární mini série se ohlíží zpátky do minulosti. Připomíná zapomenutou indickou armádu, čínský pracovní sbor, válku a povstání ve Vietnamu nebo spojenectví i následný imperialismus Japonska a zkoumá, jak Velká válka změnila Asii navždy.
18. 2. 22.00 – Poslední zvířata
Fotografka Kate Brooksová, která je zvyklá pracovat v místech různých světových konfliktů, tentokrát namířila svůj objektiv mimo válečnou zónu a zachytila jinou verzi genocidy – vybíjení afrických slonů a nosorožců. Její film Poslední zvířata je naprostým a šokujícím odhalením všeobecně přehlížené krize. Celosvětová populace nosorožce severního tuponosého strmě padá k nule. Zbývá už jen několik málo zástupců tohoto druhu. Kate Brooksová ve svém celovečerním snímku nastínila nespočet faktorů, které přispívají k současné epidemii vysoce účinného pytláctví a „dobře“ fungujících černých trhů.
Dokonce odhaluje neuvěřitelné spojení mezi ilegálním obchodem s divokými zvířaty a mezinárodním terorismem. Ale ještě není vše ztraceno. Kate Brooksová zároveň zachycuje statečnost ochránců přírody, hlídačů přírodních parků a vědců, kteří se snaží chránit zvířata na pokraji vyhynutí tváří v tvář těžko překonatelným vyhlídkám. Film je hlasitým voláním o pozornost celého světa, voláním do boje proti nezvratné ztrátě těchto majestátních tvorů.
20. 2. 20.00 – Srdcaři na severu (Cesta do středu Země)
Nový expediční projekt Srdcaři na severu volně navazuje na úspěšný seriál Srdcaři v Africe. Čeká vás cesta za srdcařskými příběhy ve všech ročních obdobích, na souši, na vodě, pod vodou, pod zemí, ve vzduchu, autem, na kole, po svých, na lyžích, na voru a lodi, v balonu či vírníku. V dalším dobrodružství podnikli Cestu do středu Země na Islandu. I po stopách románu Julese Verna na bájný stratovulkán Snæfellsjökull. S vynikajícími českými speleology, Markem Audym a Richardem Boudou, se vydali do ledovcových a lávových jeskyní. Do poláru si na lyžích vyšlápli s nejlepšími polárníky u nás, Petrem Horkým, Peggy Marvanovou a Adamem Záviškou. Jaké asi bude šlapat Laponskem na starých dřevěných lyžích z jasanu? Tohle dobrodružství čeká i na vás.
Srdcaři Marek Audy s Richardem Boudou, jsou uznávaní speleologové a jeskynní fotografové. V rámci mezinárodních expedic se opakovaně vydali do venezuelských Stolových hor, které si vybral za dějiště svého vědecko-fantastického románu Ztracený svět, spisovatel Artur Conan Doyle. A protože Srdcařům prozradili, že nejméně prozkoumané mají lávové jeskyně a k tomu taky mají rádi román Cesta do středu země, dalšího mistra vědecké fantastiky, Julese Verna, slovo dalo slovo a vyrazili na společnou výpravu na Island. Vystoupali nejenom na legendární stratovulkán Snæfellsjökull, ale prozkoumali i zdejší největší jeskynní systém Surtshellir a Stefánshellir. Celou dobu si přitom notovali trampskou píseň Island, kterou složil písničkář Wabi Ryvola…
20. 2. 20.30 – Moderní dinosauři (Hatérie)
Přírodovědný seriál moderní dinosauři zkoumá zvířata a výjimečné, významné živé zkameněliny Nového Zélandu. Během šesti epizod zjistíme, proč jsou místní zvířata tak jedinečná. V každém dílu nás vědci a dobrodruzi zavedou na odlehlá, překrásná místa novozélandské divočiny. Hatérie novozélandská je jako živoucí fosilie. Jak se ji podařilo přežít zkázu dinosaurů? A jak se nelétavý pták kiwi dostal na souostroví uprostřed oceánu?
Zaměříme se také na dechberoucí přírodní krajinu Nového Zélandu. Podmínky jejího vzniky byly více než bouřlivé, a i proto umožnily vznik prostředí, jež se stalo domovem jedinečných zvířecích druhů. Seznamte se s místními moderními dinosaury. Odhalte nečekaně velké rozdíly mezi Novým Zélandem a jeho nejbližším sousedem Austrálií, od něhož se kdysi dávno násilně odtrhl. Sledujte, jak probíhala evoluce během dlouhých milénií, jak vznikl Nový Zéland a jak se od té doby změnil. A možná vám prozradíme i to, co čeká tyto novozélandské dinosaury v blízké budoucnosti.
21. 2. 23.00 – CRISPR: Genetické inženýrství
Jedná se o nejnovější skandál genetického inženýrství, nebo je to požehnání a spása pro vytížené obory medicíny a zemědělství? CRISPR je zbrusu novým nástrojem v genetické laboratoři, který umožňuje vědcům s vysokou přesností změnit genetický materiál všech živých organismů. Badatelé pracují na vývoji nových způsobů léčby nemocí dosud považovaných za nevyléčitelné. Vznikají také rostliny s úplně novými vlastnostmi. A navíc máme najednou na dosah ruky možnost pořídit si dítě na míru. Jak daleko může medicína nebo zemědělství zajít?
Kde bychom měli stanovit jasné hranice? Tento fascinující film hledá odpovědi na aktuální palčivé otázky. Nahlíží na kontroverzní téma nejen pečlivě, ale i s potřebným kritickým odstupem, a zabývá se všemi našimi dávnými předsudky. Vědci, etici a kritici se na jednom shodnou: naše společnost musí nutně probrat nesmírné možnosti i nebezpečná úskalí nových dimenzí genetického inženýrství. Protože CRISPR ovlivní životy nás všech.