Jsem podruhé těhotná a světe div se - i druhé miminko má přijít na svět v totožný termín, tedy na konci srpna. Teď jsem již věděla, co mě čeká a byla jsem připravena prožít útrpný konec těhotenství v těch nejteplejších dnech s oteklými končetinami (jestli se to cosi odulého, co dříve bývaly moje nohy, dá vůbec nazvat končetinami), bříškem snadno zaměnitelným s pupíkem Otesánka a s výkyvy nálad, které mě, bohužel, skrze celé těhotenství střídavě přepadají.
Nadmíra slunečního světla v ostatních tvorech vzbuzuje v létě radost a potěšení. Ale my, maminky těsně před cílem, hypnotizujeme každé ráno teploměr a snažně se modlíme za ty nižší a pro nás přijatelnější teploty. Zkuste si představit, že jdete ověnčená 20kilovým baťohem napříč pouští, každou půlhodinu máte nutkavou potřebu jít na malou, v břiše vám kdosi trénuje na FIFA CUP a evidentně je to velmi, velmi pilný student. A potíte se. Šíleně se potíte, protože teď hrajete za dva a to ve všech směrech. Jenže, on je ten pochod pouští asi o malinko schůdnější, neboť tu batožinu můžete kdykoliv odhodit a spočinout u klidné oázy pod palmami, se kterými si zlehka pohrává jemný vánek. Ale miminko se vás drží jako klíště až do finiše. Nutí vás spořádat ta kila čokolády, velice nezdravě mlsat a odmítat vše, co zavání zdravou výživou. A to horko. Úděsné horko…
Ale letošní léto je k nám o něco vstřícnější. Nachystalo několik deštivých, chladnějších dnů, což v překladu do těhulovštiny znamená méně otoků a více energie. Jsme schopné věnovat se více věcem a ne jen ležet zabořené v gauči s nohama nahoře a těžce oddychovat, vždyť každá poloha už je pro nás více nepříjemná, než příjemná. Což jistě ocení i náš protějšek. Ale rozumní mužové chápou, že poslední týdny a dny před příchodem potomka na svět nejsme schopny žádných nadlidských výkonů, a to v žádném směru. Opravdu. Ale snažíme se, to nám věřte a na oplátku čekáme, že i vy nás budete chvilku rozmazlovat a hýčkat, jen si zkuste představit, jak obtížné je prostrčit grep klíčovou dírkou. Ale to jen tak na okraj.
Faktem zůstává, že ať je těhotenství takové, či makové, ať má lehký průběh, nebo musíte odpočívat a vyvarovat se námahy, tak miminko, které se na vás poprvé koukne a v jeho očích si přečtete: „Tak to jsi ty, moje máma?“ Tak to vám opravdu nic nevyváží… A toho si, milé maminky a tátové, nejvíce važte…
noisydog - čtenářka
ChytráŽena.cz