Utajené příběhy českých dějin II od října na Prima ZOOM

Hlavním hitem října bude pokračování původního českého seriálu Utajené příběhy českých dějin II. Jednotlivé epizody přinesou pohled na zajímavé historické události českých dějin.

Každý z osmi dílů je věnován jednomu konkrétnímu příběhu, pro který se v učebnicích dějepisu nenachází místo. Těšit se diváci mohou např. na praotce Čecha, Emmu Destinovou, vyvraždění Slavníkovců, štěchovický poklad, magii proti Hitlerovi a další fascinující české historické příběhy. Režisérský tandem zůstává ve složení Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková, doplňuje je historik a průvodce pořadem, Petr Bahník.

Prima ZOOM odkrývá českou historii:

Utajené příběhy českých dějin II od října na Prima ZOOM

Utajené příběhy českých dějin II (8 dílů, reprízy v pátek od 14.15)

1. 10. – Czajankova kasárna – první výstřely osvobození

První díl je věnován známé otázce možné obrany Československa v roce 1938 i událostem z jara 1939, kdy se posádka Czajankových kasáren v Ostravě odmítla vzdát a zahájila zoufalou obranu proti německé okupaci. Zvažuje také různé hypotézy a protikladné názory historiků a vojenských odborníků na možnosti pomnichovské obrany. Zároveň mapuje úsilí všech vojenských a politických činitelů, kteří nerezignovali a vedli do poslední chvíle zdánlivě marný odpor (vojáci na Podkarpatsku, aktivity Štefana Osuského v Paříži, Mašín, Balabán, Morávek a vznik organizace Obrana národa).

8. 10. – Tajemná úmrtí rodu Habsburského

Tento díl se věnuje některým dosud ne zcela objasněným případům smrti v dynastii, která v českých zemích vládla více než 300 let. Sleduje kauzy ze starší historie (osud šíleného syna Rudolfa II. – Julia Cézara, který v Českém Krumlově spáchal sérii násilností a vražd) i historie „nedávné“ – tajemná sebevražda korunního prince Rudolfa v roce 1889, zavraždění císařovny Sissi v Ženevě i nejasné pozadí sarajevského atentátu na Ferdinanda d´Este roku 1914, který vedl k první světové válce.

15. 10. – Jan Kefer – magií proti Hitlerovi

Pořad volně navazuje na díl z první série věnovaný osudům mága Arvéda Smíchovského, který se dal do služeb nacistů. Jan Kefer byl v jistém smyslu jeho opakem. Oba se znali z magické společnosti Universalia a před válkou spolupracovali na jejích aktivitách. Kefer se ale zapojil do protinacistického odboje, a pokusil se dokonce o zničení Adolfa Hitlera magickými prostředky během dvou rituálů v brdských lesích. Byl zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře. Věřil, že se proti němu obrátila magická ener

22. 10. – Kdo vyvraždil Slavníkovce?

Snímek problematizuje známou dějepisnou poučku o vyvraždění rodu Slavníkovců vládnoucími Přemyslovci. Objasňuje nedoloženost této historické hypotézy, seznamuje s rodem Slavníkovců a jeho nejslavnějším představitelem, svatým Vojtěchem, zabývá se také otázkou památné válečné korouhve, tzv. zázračného praporce Slavníkovců, a rekonstruuje, kdo a proč dávné Slavníkovce skutečně zlikvidoval.

29. 10. – Prokletí štěchovického pokladu

Dokument se zabývá otázkou nacistických pokladů a skrýší umístěných na našem území nebo majících s českými zeměmi jinou souvislost. Mapuje mimo jiné tajné nacistické továrny na Liberecku, na Moravě i ve středních Čechách a utajované vědecké projekty, jejichž dokumentace může být obsahem „pokladů“, ale zabývá se také otázkou uměleckých sbírek uloupených nacisty i seznamů českých agentů gestapa a jiných nacistických služeb, kteří mohli být po druhé světové válce vydíráni, případně získáni pro působení v tajných službách Východu či Západu.

5. 11. – Byl praotec Čech historickou postavou?

Díl sleduje báji o příchodu bratří Čecha a Lecha na horu Říp. Rekapituluje její obvyklý výklad, na základě literárních pramenů z raného středověku ovšem odkrývá, že historie této „pověsti“ je podstatně starší, než se obvykle soudí, sahá až do starověké Arménie a možná se dotýká skutečných historických osob.

12. 11. – Osudová Emma – umělkyně ve stínu Maffie a okultismu

Pořad se zaměřuje na dva zvláštní aspekty života známé pěvkyně Emmy Destinové. Jednak zapojení pěvkyně do aktivního protirakouského odboje v rámci tajné organizace Maffie a také její extravagantní záliby v morbidních kuriozitách, jež měla patrně souvislost s esoterismem. Nebylo asi náhodou, že si za své sídlo zvolila zámek ve Stráži nad Nežárkou, původně vlastněný známým martinistou, baronem Leonardim. Právě na uvedeném zámku si pěvkyně zřídila podivnou temnou komnatu plnou okultních a záhrobních symbolů. Ačkoli se podílela na pádu monarchie, a patřila dokonce do řad organizace navázané na masarykovský zahraniční odboj, její zásluhy nebyly po vzniku republiky nijak ohodnoceny a někteří životopisci hovoří o jakési blíže neupřesněné roztržce mezi pěvkyní a TGM po prezidentově soukromé návštěvě ve Stráži. Kdysi slavná hvězda operních sálů skončila život takřka v zapomnění. Co bylo příčinou chladného poměru Masaryka ke kdysi velmi statečné člence protirakouské Maffie? Mohly za tím být její podivné záliby?

19. 11. – Martine Šmíde, nikdy nezapomeneme!
Pořad sleduje různé fámy a mystifikace, které se rozšířily v přelomových okamžicích moderních českých dějin a výrazně ovlivnily jejich průběh. Byly tyto mystifikace šířeny úmyslně a konkrétními skupinami, nebo spontánně? Zpráva o smrti Martina Šmída v listopadu 1989, zprávy o střelbě během tzv. insigniády v roce 1934, mystifikace, díky které byla pražským povstalcům v roce 1945 poskytnuta pomoc Vlasovců atd.