Žádný jiný stav není tak intenzivní, jako nešťastná a neopětovaná láska. Všechno, ale skutečně všechno, nám připomíná ztrátu, rozpomínáme se detailně na jeho úsměv, slova, něžnosti… Pohled na šťastné milenecké dvojice nám nahání slzy do očí. Když se dva rozcházejí a u jednoho z nich láska odumřela, nepomáhají nekonečné diskuse, pláč, hysterie, ani vyhrožování.
I když se na chvíli zdá, že jsme toho druhého získali zpět, většinou je to pouze oddálení nezadržitelného rozchodu. Mrtvou lásku oživovat, zhasnutý oheň zapalovat, to se podaří pouze bohům…
Ale utrpení z lásky potřebuje svůj čas a naše snahy ukončit předčasně toto trápení jsou zbytečné. Po určité době je najednou všechno pryč, bolest nás opouští a nezůstává ani smutek. Život je nyní prázdný, všechno nám připadá jednoduché, prázdné a nudné. „Milujeme dvakrát, poprvé ve skutečnosti, podruhé ve vzpomínkách“, říká Honoré de Balzac. Láska umírá dvakrát, ale potom již definitivně. Utrpení z lásky je čas zralosti, čas trápení, snů a nových perspektiv. Když něco končí, zároveň něco nového začíná, nezapomínejte na to! Stejně jako láska i utrpení má jednotlivé fáze.
Hlavně…
… nepropadejte panice při představě, že budete nějaký čas sama. Být po určitou dobu sama je velmi užitečné, neboť je vám dovoleno vše a můžete se svobodně rozhodnout, co budete dělat.… neuzavírejte se do čtyř stěn a přirozený smutek z rozchodu překonejte nějakou aktivitou – sportem, sebevzděláním…
… obklopte se lidmi, kteří vás mají rádi a mohou vám pomoci.
Jarmila Mandžuková
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz