Vrak z roku 1628 je téměř neporušený, a tak fascinuje celé generace historiků a badatelů, kteří se snaží odhalit všechny jeho záhady. Proč se Vasa potopila právě v den, kdy vyplula? Jak důležitá byla tato loď pro švédského krále Gustava II. Adolfa, který v té době válčil s Polskem?

A kdo byl za její potopení dohnán k zodpovědnosti? Jak probíhal život na palubě? Odkud pocházeli členové posádky a byli mezi nimi pouze muži? Odhalte tajemství Vasy: Válečné lodi duchů v tomto napínavém filmu prostřednictvím Prima ZOOM.

Vasa: Válečná loď duchů
(dvě části úterý 20.00, reprízy pátek 3. a 10. května v 9.05)

Vasa je švédská válečná loď postavená v letech 1625–1628 nizozemským stavitelem Henrikem Hybertssonem na příkaz krále Gustava II. Adolfa. Byla pojmenována po vládnoucí dynastii Vasa. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 je nyní umístěn ve vlastním muzeu ve Stockholmu. Na stavbě lodi pracovalo pod vedením stavitele Hybertssona asi 400 lidí. Měla být jednou z největších a nejlépe vyzbrojených lodí své doby a reprezentovat královskou moc. 

Plány lodě byly změněny ještě v průběhu prací. Přání krále postavila stavitele před obtížný technický problém, který se mu nepodařilo plně vyřešit. Vysoká, bohatě zdobená nástavba se dvěma dělovými palubami a neobvykle vysokým počtem děl snižovala stabilitu lodě. Proto byla na její dno umístěna běžná balastní zátěž – kameny, jejichž množství mělo být ještě zvýšeno.

Na svou první plavbu vyplula Vasa dne 10. srpna 1628 v doprovodu několika dalších lodí. Vypálila jednu slavnostní salvu, a když opouštěla přístav, zasáhly ji postupně dva poryvy větru. Prvnímu ještě dokázala odolat, při druhém se ale naklonila tak, že otevřenými dělovými střílnami do ní vnikla voda a Vasa se potopila. Loď se plavila přibližně 1500 metrů a na její palubě zahynulo nejméně 30 členů posádky. Ke katastrofě Vasy vedla řada dílčích příčin. 

Stabilita lodi byla zhoršena dodatečnými změnami konstrukce na přání krále Gustava Adolfa. Dále pak nedostatečná balastní zátěž (zhruba 1/3 nutného balastu chyběla) a rovněž okolnost, že kryty střílen děl byly otevřeny. Podíl viny na katastrofě nesou admiralita a rovněž kapitán Söfring Hansson, který potopení Vasy přežil. Hansson byl nejprve uvězněn, avšak později propuštěn a vyšetřování skončilo bez konkrétních závěrů.

Vasu objevil v roce 1956 soukromý průzkumník Anders Franzén. Byla zachovalá v pozoruhodně dobrém stavu. V Baltském moři se nevyskytuje šášeň lodní, která jinde napadá a likviduje dřevěné lodní vraky. Na hladinu byla Vasa vyzvednuta 24. dubna 1961. Spolu s ní i 14 000 dřevěných předmětů, včetně 700 soch. 

Mimo jiné byly ve vraku také nalezeny ostatky 12 osob. Kuriozitou byla vyzvednutá socha běžce, nápadně podobná soše Paava Nurmiho, která stojí před Olympijským stadionem v Helsinkách. Nakrátko se stala pro švédské archeology malou záhadou. Ve skutečnosti ji ale nedlouho před vyzvednutím na loď umístila skupina finských studentů.

Dřevo, které leželo po několik století v mořské vodě, musí být po vyzvednutí konzervováno. Ke konzervaci byl použit polyethylenglykol, který prostupuje dřevem a postupně v něm nahrazuje vodu. Proces konzervace trval několik let. V době, kdy Vasa ležela na mořském dně, se ve dřevě nahromadilo množství síry, která nyní reaguje s kyslíkem, vzniká kyselina sírová a ta dřevo dále poškozuje. Stále se pracuje na dlouhodobém uchování vraku.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!