U dětí v nejútlejším věku nejde vlastně o plavání v pravém slova smyslu. Proto je zvykem slovo „plavání“ dávat do uvozovek a přezdívá se mu vaničkování. První nadšenci tzv. objetí miminka vodou se začali objevovat v 90. letech minulého století. Dnes je tato aktivita v Česku na špičkové úrovni – všechny kluby, které ji nabízejí, mají vyškolené instruktorky, postupuje se dle propracované, dlouhodobě ověřené metodické řady a hygienické stanice dohlížejí na dodržení norem jak vody, tak okolních prostor. Jedná se navíc o tak jedinečnou společnou činnost, že je čím dál oblíbenější.
Doma, nebo v plaveckém centru?
Je vlastně úplně jedno, pro kterou variantu se rozhodnete. Záleží spíše na vašich možnostech. Lekce většinou trvá 50 až 60 minut, v domácím prostředí se může protáhnout až na 120 minut. V samotné vodě jsou miminka v úplných začátcích přibližně 10 minut a doba pobytu ve vodě se postupně zvyšuje až na 30 minut. Co se týče pravidelnosti vaničkování, osvědčilo se dopřát ho dětem jednou za týden, případně jednou za 14 dnů. Vhodný věk pro zahájení vaničkového „plavání“ je přibližně od 8. týdne věku dítěte.
„Plavání“, masáže i otužování
Na vaničkové „plavání“ existuje propracovaná, dlouhodobě ověřená metodická řada, kdy se postupuje od jednotlivých jednoduchých prvků. Instruktorka vám vždy ukáže nové prvky, které pak sami můžete zařazovat do domácího koupání. Základem lekcí je „plavání“, ale jejich součástí jsou také informace o správném nošení miminka i základní prvky kojenecké masáže. V závěru každé lekce vám instruktorka ukáže i velmi milou a nenásilnou formu otužování. Jde především o to, abyste si společné koupání užili, abyste si byli v jednotlivých úchopech naprosto jistí, věřili si a tuto sebedůvěru a pohodu mohli přenést na svoje miminko.
Nebojte se vaničkovat v zimě
Zdroj, foto: Juklík.cz