Na vaničkové „plavání“ existuje propracovaná a léty ověřená metodika. Instruktorka vám vždy ukáže nové prvky, které pak můžete zařazovat do svého domácího koupání. Jde o to, abyste si byli v jednotlivých úchopech naprosto jistí, věřili si a tuto sebedůvěru a pohodu mohli přenést na své miminko. Základem lekcí je sice „plavání“, ale jejich součástí by měly být i základní prvky kojenecké masáže, informace o správném nošení miminka a v závěru každé lekce by vám měla instruktorka vysvětlit i vhodné formy, jak dítě odmalička otužovat. U novorozenců se totiž schopnosti reagovat na chlad a udržovat tělesnou teplotu teprve vyvíjejí. Jestliže se však u nich naučíte tyto procesy citlivě a přitom cíleně trénovat, budou miminka otužilejší, a tedy i méně náchylná k virovým onemocněním.
Přísně střežená kvalita vody
Kojenecké „plavání“ má v České republice více než třicetiletou historii a opravdu je dnes na vysoké úrovni. Kluby mají vyškolené instruktorky, které respektují psychomotorický vývoj dítěte, a hygienické stanice dohlížejí na dodržení norem jak vody, tak okolních prostor. Pro úplnost – v České republice platí velmi přísné normy pro kvalitu vody a některé parametry jsou dokonce přísnější než na pitnou vodu!
Co je dobré vědět, než půjdete s kojencem plavat
2. V klubech nemusí být voda ve vaničce nijak hygienicky upravovaná. Napouští se pro každé miminko nová z běžného vodovodního řadu. Každý klub dbá na řádnou dezinfekci vany a hraček.
3. Teplota vody ve vaničce se vždy přizpůsobuje vašim požadavkům. Můžete začínat na 37 °C a postupným otužováním se dostanete kolem šestého měsíce k 30 °C.
4. Voda v ouškách nevadí. Po „plavání“ stačí smotkem buničiny nebo cípkem látkové pleny vysušit zevní zvukovod.
5. Četnost návštěv lekcí je podle doporučení odborníků jednou za týden, případně jednou za 14 dnů.
Zdroj, foto: Juklík