Veletržní palác využívá Národní galerie

Veletržní palác byl postaven v průběhu let 1925 - 1928. V té době byl největší stavbou tohoto typu na světě. Palác využívala společnost Pražské vzorkové veletrhy.

Po roce 1939 byla budova s přilehlým prostranstvím používána nacistickými okupanty jako shromaždiště pro židovské občany Čech a Moravy před transportem do koncentračních táborů. Po druhé světové válce v paláci sídlilo několik společností zabývajících se zahraničním obchodem.

V srpnu 1974 vypukl v paláci obrovský zničující požár.

V roce 1976 získala Veletržní palác Národní galerie v Praze. NG zde vystavuje exponáty jak z oblasti výtvarného umění, tak z architektury a nábytku, v menší míře i fotografie, designu a scénografie. Ve stálé expozici má díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet, Van Gogh. V roce 2012 zde proběhla výstava Alfons Mucha: Slovanská epopej. Vstupní halu zdobí třímetrová bronzová socha Honoré de Balzaca od Augustina Rodena.

V bývalém kině v podzemí paláce, které bylo též zničeno požárem, je nyní Studium Hrdinů. V přízemí paláce je Knihkupectví NG a kavárna Café Jedna. V kavárně probíhají i akce volně navazující na program Národní galerie a Studia Hrdinů.

V průčelí budovy jsou vrata z nerezové ocele, vysoké 500 cm a dlouhé 900 cm, které navrhl sochař Michal Gabriel.

Sbírkové expozice NG, které jsem shlédla v roce 2019 a které je možné navštívit i nyní:

1918 - 1938: První republika. Expozice byla nainstalována ke stému výročí vzniku Československé republiky. Projekt představil: Umění první republiky očima tehdejšího uměnímilovného diváka prostřednictvím stěžejních galerií, uměleckých spolků a institucí. Významná kulturní centra - Prahu, Brno, Zlín, Bratislavu, Košice a Užhorod. Zásadní výstavy, které se v těchto centrech v době první republiky konaly - Výstava Tvrdošíjných, Výstava soudobé kultury v Brně, Poesie 32, První výstava Surrealistů v ČSR.

1930 - současnost: České moderní umění. Českou výtvarnou tvorbu po roce 1930 reprezentují díla Františka Muziky, Josefa Šímy, Jindřicha Štyrského, Toyen, Zdeňka Sklenáře, Jana Kotíka, Václava Bartovského. Expozice mapuje umělecké tendence od 60. let do současnosti: Informel, Akční umění, Novou citlivost i postmodernu.

Otevřený depozitář Umění Asie. Sbírka umění Asie a Afriky dnes čítá přes 13 tisíc uměleckých předmětů, z toho největší část zaujímají díla asijské provenience. V otevřeném depozitáři je možné vidět přes 600 uměleckých děl z Číny, Tibetu, Indie, jižní Asie.

Výstavy NG, které jsem shlédla v roce 2019, a byly již ukončeny: Ateliér Sekal, Sochař Zbyněk Sekal. Zbyněk Sekal patří k nejvýznamnějším českým umělcům druhé poloviny 20. století. Od roku 1970 žil v emigraci ve Vídni a zde také roku 1998 zemřel. Do prostor NG byl přenesen jeho poslední vídeňský ateliér. Nápad vznikl po umělcově smrti a vzešel ze skutečnosti, že Sekal v posledních měsících života záměrně prostor ateliéru koncipoval jako umělecké dílo. Vystavený ateliér obsahoval takřka kompletní soubor Sekalových sáder z let 1955 -1997, řadu schránek, pečlivě uspořádaný materiál a vybavení ateliéru, ve kterém Zbyněk Sekal tvořil mezi lety 1980 až 1997.

František Skála. K vidění byl kabinet kuriozit Musaion, třímetrový Zub času a plastika Beyond the Duchamp tj. skříň erotických fantazií. Z informací na webu se dozvíte, že F. Skála je opravdu mnohostranně nadaný umělec.

Katharina Grosse: Zázračný obraz. Velkou dvoranu Veletržního paláce zcela zaplnil obraz monumentálních rozměrů, který vznikl stříkáním barev pomocí průmyslové sprejové trysky. Rozměrná malířská instalace byla vytvořena přímo pro prostory galerie ve funkcionalistickém stylu.

Pravda vítězí (vá)! Obrazy nejen z českých dějin. Otevřený depozitář pomíjivost tisku. Výstavou, která pojednávala o naší státnosti v širších souvislostech, NG přispěla k oslavám 100. výročí založení Československa. Soustředila se na práce na papíře jako médium, které může prostředkovat konkrétní a aktuální okamžik - prostřednictvím letáků, populárních tisků, autentických záznamů či časopiseckých ilustrací - kdy za použití stejných prostředků lze současně prezentovat jak oficiální či oficializovaný pohled na danou událost, tak i jeho pravý opak.

Výstavy, které lze shlédnout v současnosti: Kurt Gebauer + NEBOURAT! Podoby brutalismu v Praze + Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích + Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal + Stanislav Sucharda 1866-1916: Tvůrčí proces + Karel Myslbek: Tiché drama lidské bídy. Hermína Laukotová: Páry zemské + František Muzika v kresbě a grafice.

A dále novou sbírkovou expozici: 1796-1918: Umění dlouhého století.

Tomu, kdo si článek přečetl, prozrazuji dny volného vstupu: 4., 10., a 17. října, a 17. listopadu 2020. Co vše bude možné shlédnout, prozradí web NG.

HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete