Velikonoce a jejich tradice

Jaro už nám klepe na dveře a Velikonoční svátky na sebe nenechají dlouho čekat. Ani tento rok jsme na Vás s příchodem jara nezapomněli. Připravili jsme pro Vás shrnutí velikonočních tradic a zvyků a velikonoční recepty, které jsou pečlivě vyzkoušeny.

Vždyť co více potěší mlsné jazýčky Vaší rodiny
než doma s láskou upečené dobroty.

Vyzkoušejte naše recepty:

Velikonoční Jidáš
Velikonoční oříškový dort
Velikonoční beránek II.
Velikonoční beránek -biskupský
Velikonoční beránek
Velikonoční mazanec
Velikonoční nádivka bez masa
Velikonoční nádivka

Velikonoce jsou svátky spojené s památkou umučení a vzkříšení Krista a ovlivňovaly i řadu od nich odvozených svátků. Navazovaly pravděpodobně na židovský svátek Pesach, který byl památkou vysvobození Židů z egyptského zajetí. Pesach připadal na den prvního jarního úplňku. Ale i nekřesťané dnes slaví Velikonoce jako svátky jara, protože jejich termín - první neděle po prvním jarním úplňku (takto stanovená neděle velikonoční může být v rozmezí od 22. března do 25. dubna) - můžeme považovat za začátek jara a probuzení se přírody.

Od dávné minulosti se slaví Popeleční středa. K velikonočním svátkům se počítá od druhého století Velký pátek, Bílá sobota a Neděle Zmrtvýchvstání. Ve středověku byl přidán ještě Zelený čtvrtek.

Název Popeleční středa vznikl již v dávné minulosti. Čtyřicet dní před Velikonocemi se pálily kočičky, posvěcené o Květné neděli minulého roku, proto Popeleční středa. Posvěcený popel se používá při mši, kdy kněz sype popel na hlavu věřících, na znamení pokání, a použije při tom slova:

"Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš"

Letos byla Popeleční středa už 6.února 2008. Je to nejkratší masopust, co vůbec být může. Další rok 2009 to bude až 25. února.

Na Zelený čtvrtek se jedla zelená strava (špenát, salát, zelí, kopřivy), aby byl člověk celý rok zdráv. V kostele zazní naposledy zvony, které „odlétající do Říma“ a umlknou až do Bílé soboty. Existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Hlas zvonů nahrazují o Velikonocích nejrůznější řehtačky..

Velký pátek je pak pro křesťany velikým smutkem. Nekoná se mše a bohoslužba je složena jen ze čtení textů a zpěvu. Důležitou součástí pobožnosti je uctění svatého kříže. V některých oblastech se hrály pašijové hry. Podle lidové pověry se země otevírala, aby krátce odhalila ukryté poklady.

Bílá sobota se slaví jako připomínka Kristova vzkříšení. Tento den se světil oheň před vchodem do kostela. Někde byl zvyk, že se doma uhasila všechna ohniště a každá hospodyně na hořící hranici dala vlastní poleno a když kněz oheň posvětil, vzala je domů a zažehla jím nový oheň. Z ohořelých dřev se dělaly křížky, které věřící nosili na pole, aby dobře rodilo nebo se dávaly za trám domu na ochranu před požárem.

Na Boží hod velikonoční se provádělo svěcení
velikonočních pokrmů - beránka, mazance, vajec, chleba a vína..

Z hlediska zvyků je nejzajímavějším dnem Pondělí velikonoční, kdy se odbývala pomlázka a velikonoční hodování. K němu se váže i zdobení vajíček – kraslic, původně pravděpodobně magický obřad. Mládenci chodili za děvčaty s pomlázkami z vrbového proutí, zdobenými stuhami, kterými šlehali dívky i ženy, aby byly pilné a zdravé a dostávali za to malovaná vajíčka. Tato tradice má řadu krajových variant, někde bylo zvykem, že děvčata polévala chlapce vodou, aby byli svěží.

Po Popeleční středě se pokračuje pěti nedělemi:

1.černá

2.pražná

3.kýchavná

4.družebná (ve Slezsku chodí tuto neděli Mařeny)

5.smrtná nebo taky květná, palmová(Horácko),beránková (jižní Čechy), květnice (Čechy)

Družebná neděle – trhají se kočičky, nebo taky větve březové, jasanové či lískové. V tuto neděli chodí ve Slezsku Mařeny. Děvčata chodí s majíkem, buď udělaným nebo z kočiček, nebo ozdobené větvičky břízy. Navštěvují příbuzné a sousedy a zpívají. Za to dostanou výslužku.Tento zvyk už udržuje jen něco málo lidí. Spíš se udrželo vynášení Smrtky či Mořeny, ale ne ve Slezsku.

Poslední postní nedělí je Květná, smrtná, palmová, …. V každém kraji se jí říká jinak. Ale nejznámější je asi Květná neděle. Květná proto, že se slaví vjezd Ježíše do Jeruzaléma a lidé mu na cestu mávali ratolestmi. Ten den se v kostele světí ratolesti, většinou kočičky (kocanky, koťátka, barušky, apod.). Protože se chodí s rozkvetlými ratolestmi, trhají se týden předem, v neděli Družebnou.

Po této neděli následoval takzvaný Pašijový týden.

Irena Voříšková
Chytrá Žena.cz