Jak Ben postupně přecházel z juniorského věku do seniorského, uvědomila jsem si, že pes potřebuje také v zimě zahřát. Mnoho pejsků trpí na prochladlou páteř. A ti panelákoví, jako je můj Ben, dvojnásob. A tak jsem mu pořídila jeho první vestu. V popisu psali, že má zahřát a zabránit prochladnutí. Když vestička přišla, byla jsem částečně zklamaná. Benovi sice náramně slušela, odpovídala mu i velikostně, byla ale tenoulinká jako silonka. A tak Ben začal nosit vestičku spíše jako módní doplněk, než jako praktický kousek splňující účel, pro který byl zakoupen.
Časem jsem s příchodem zimy opět přemýšlela o koupi pořádné bundičky, vesty nebo i svetru, který Bena zahřeje. Když jsem ale navštívila kamennou prodejnu, kde si člověk sice může zboží prohlédnout a vyzkoušet, zjistila jsem propastný rozdíl mezi cenou tam a na e-shopu. Tak bohatá, abych kupovala předražené zboží, nejsem. Proto následovala další objednávka přes e-shop. Tentokrát to byla bundička s kožešinkou zakoupená z Číny, která už na fotografii splňovala kýžený požadavek zahřát. Zaplatila jsem a čekala na ni obvyklý měsíc. Až pak mi e-shop sdělil, že bundička v požadované velikosti už na skladě není a mně budou vráceny peníze. A tak jsem ihned, nečekala jsem ani na vrácení peněz, zakoupila podobnou z českého e-shopu. Cena byla přijatelná, rozhodně poloviční proti ceně v kamenné prodejně. Jenže i nyní mi provozovatelé sdělili, že bundička už není.
Pohrávala jsem si s myšlenkou nakoupit přece jenom v kamenném obchůdku poblíž mého domova. Mezitím ale cena vybrané bundičky tam opět stoupla.
Pak jsem ale potkala známou, šikovnou paní, která ráda plete a háčkuje. Nabídla se, že Benovi uplete teplý svetr. Dohodly jsme se na ceně, změřily důležité rozměry a já čekala. Paní se neozývala a já narazila na internetu na teplou psí mikinu v akční ceně. Ben stále chodil nahatý nebo ve frajerské policejní vestě, a tak jsem mikinu zakoupila.
Několik dní poté mi přišly místo peněz ze dvou e-shopů obě teplé psí bundičky. Provozovatel udělal chybu, bundy na skladě měl, a tak mi místo peněz zaslali rovnou zboží. Sláva, Ben už nemrzl. Dvě bundičky byly sice dost, pořád ale lepší, než žádná.
Den nato přišla mikina. „Soudruzi ale někde udělali chybu“ a mně dorazila místo mikiny XXXL mikinka XL. Tak jsem místo mikiny na svého psa měla mikinu pro křečka. Reklamovat se ji nevyplatilo, poštovné by bylo dražší, než samotné zboží. A tak mi zůstala i krásná mikina na malého pejska. Známí si od této chvíle ze mě tropí legraci, že až jednou Ben nebude, pořídím si jorkšíra. No a nakonec se mi ozvala známá s nádherným, dvojitě pleteným svetrem. Ten mu sedne nejlépe.
Dnes má můj elegán doma velkou psí garderobu. Doufám, že se dožije nejméně dvaceti let a pořádně si bundiček, vestiček, pláštěnek a svetříčků užije. Jen si tak říkám, že kdybych rovnou koupila zboží v kamenné prodejně, ono předražené, ale padnoucí, byla bych na tom téměř stejně. A bez nervů!
ChytráŽena.cz