Velká válka s křižáky 1409–1411

Název knihy: Velká válka s křižáky 1409–1411   
Podtitul: Světla a stíny grunvaldského vítězství
Autor: Radek Fukala
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2011
Počet stran: 248 str.
Formát: 145x205 mm
Vázaná vazba
Cena: 299 Kč

Nový titul již zavedené edice Polozapomenuté války zavede čtenáře do bitvy svedené 15. července 1410 u Grunvaldu, jež byla jedním z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů. V této „Velké válce“, jak ji nazvali soudobí kronikáři, ukončila polská vojska a jejich spojenci expanzivní politiku řádu v severovýchodní Evropě.

Celá Velká válka s křižáky se odehrála v letech 1409–1411 a měla kromě bitvy u Grunvaldu několik základních etap a dramatických událostí. Vedle hlavní postavy Vladislava II. Jagiella, polského krále a velkoknížete litevského, zde čtenář najde také osudy dalších politiků, vojevůdců a velmistrů. Zvláštní pozornost věnuje autor řádu německých rytířů v Prusku a vnitřnímu vývoji litevského velkoknížectví. S nadhledem hodnotí osudnou porážku křižáků a slavného grunvaldského vítěze.

V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno. Pohleďme blíže k této dramatické události, které se v hojném počtu na obou stranách zúčastnili také válečníci ze zemí Koruny české.  

O autorovi:

Radek Fukala, historik a autor literatury faktu. Od roku 2011 přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Habilitoval se v oboru světové dějiny a obecné dějiny na Univerzitě Karlově v Praze (2003). V roce 2011 byl jmenován profesorem historie se zaměřením na české a československé dějiny. Specializuje se na dějiny střední a východní Evropy ve středověku a raném novověku.

Svou pozornost věnuje také vojenské historii, zejména třicetileté válce. Je autorem řady studií zabývajících se základními otázkami stavovství a mocenských elit. V zahraničí dosud publikoval v USA, Itálii, Německu, Polsku a na Slovensku. K jeho nejdůležitějším knihám patří: Hohenzollernové v evropské politice 16. století; Mezi Ansbachem, Krnovem a Královcem (1523–1603); Jan Jiří Krnovský. Stavovské povstání a zápas s Habsburky; Sen o odplatě. Dramata třicetileté války; Slezsko – neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740; Silesia – The Society of Elites. Silesian Dukes and Estates (1437 – 1740). 

Ukázka z knihy:

Přípravu k boji ohlásil polský trubač a královská armáda zapěla chorál k Bohorodičce. Bojovníci pevně usedali do sedel a nad hlavy pozvedli kopí. V mírném klusu vystoupili z lesa a houštin ve vyrovnaných řadách blíže k nepříteli. Jako první zahájilo bitvu litevské pravé křídlo. Tento úder Vitoldovy lehké jízdy směřoval na levé křídlo řádu. Podle pruského kronikáře Possilgeho se tou dobou křižáčtí těžkooděnci už tři hodiny „na pražícím slunci“ doslova topili ve vlastním potu a čelní útok pro ně byl v podstatě úlevou.

Než se korouhve srazily a než nastal boj muže proti muži, vypálili křižáčtí dělostřelci asi dvě salvy, které ovšem neměly žádný podstatný účinek; více škody způsobili spíše lučištníci svými dobře mířenými střelami. „Zbraně s praskotem se lámaly“ a hluk byl tak silný, jako by se valily „veliké kameny“. Nikdo nemohl rozeznat, co se v tomto úseku bitevního pole děje. Byl to takřka jícen smrti. Po hodině zuřivého boje přibývalo mrtvých a porubaných litevských bojarů – tady u Tannenberku měly dobře vyzbrojené křižácké síly navrch.

Tuto knihu Velká válka s křižáky 1409–1411 koupíte v knihkupectví a na internetové stránce nakladatelství Epocha.