Velké Dářko u Škrdlovic

Velké Dářko je největší rybník Českomoravské vrchoviny a nachází se uprostřed lesnaté krajiny Žďárských vrchů. Někdy se mu také říká Moře Vysočiny. Rozsáhlá vodní plocha mezi obcemi Škrdlovice a Polnička, na jejímž břehu se nachází několik pláží. Je zde možnost kempování na veřejném tábořišti.

Rybník má celkovou rozlohu 206 ha a i přesto, že je  Dářko velké, je dost mělké, maximálně 4 m hloubka, průměrná hloubka je ale jen 1,5 m. Rybník byl založen v 15. století za účelem shromažďování vody na pohon hamrů, pil a mlýnů na horním toku Sázavy. Dnes je Velké Dářko rekreační oblast a je významným centrem cestovního ruchu a turistiky. Jeho rozlehlá vodní hladina se stala rájem pro koupání, windsurfing, jachting a projížďkám na loďkách. Okolí láká k turistice, cykloturistice, houbaření a jízdě na koni.

Písčité břehy Dářka jsou balzámem pro letní osvěžení.

Vybavení kempu
Stánky s občerstvením a hygienické zázemí

Historie Dářka
V roce 1480 vykoupil Dářko tehdejší pán z Polné, Viktorín z Kunštátu a vévoda Mustenberský, syn krále Jiřího z Poděbrad, od Žďárského kláštera velký bažinatý les Dářko, který dal vymýtit proměnil v rybník.

Okolo Velkého Dářka vede naučná stezka, která prochází dvěma národními přírodními rezervacemi připomínajícími svým vzhledem severskou tajgu Dářkem a Radostínským rašeliništěm. Naučná stezka má délku 12 kilometrů a na 15 zastávkách seznamuje s historií rybníka, s ochranou přírody v CHKO Žďárské vrchy, s významem rašeliniště pro krajinu nebo s místními druhy vodního ptactva. Stezka je určen0a pouze pěším turistům. Nejvhodnějšími výchozími místy jsou Škrdlovice, Karlov nebo Radostín.

Naučna stezka Velké Dářko
Naučná stezka prochází převážně lesními úseky kolem rybníka. Na 12 kkilometrech trasy lze nalézt 15 informačních tabulí, můstky, haťové přechody a ornitologická pozorovatelna. Poblíž Stružného potoka je na stezce vyhlídkové místo v podobě vyvýšené dřevěné plošiny, vhodné místo pro pozorování vodního ptactva, které rybník využívá nejen při svých přesunech z hnízdišť. Stezka prochází dvěma národními přírodními rezervacemi.

Škrdlovice
První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1454.
Název obce pochází už z doby kolonizace a je vztahován ke jménu osazovatele Škrle, proto Škrlovice. Jazykovým vývojem bylo doplněno písmenko d a tím vznikl pozoruhodný, v naší zemi a snad i na světě ojedinělý název Škrdlovice s pěti samostatně stojícími souhláskami na začátku slova.
Počátky obce lze hledat ve druhé polovině 13.století, kdy probíhala horlivá kolonizace pohraničního hvozdu mezi Čechami a Moravou podél Libické stezky nově vzniklým cisteriáckým klášterem ve Žďáře. Před touto kolonizací v místě dnešní obce sídlila posádka, střežící tuto stezku před vpádem z Moravy. Zakladateli a prvními osadníky byli uhlíři.  V průběhu druhé světové války působila v okolí obce partizánská brigáda Mistra Jana Husa.

Největší zajímavostí Škrdlovic je bizarně vyhlížející a úctu vzbuzující 15 m vysoký dutý kmen lípy velkolisté, který má v prsní výšce obvod 650 cm. Lípa stojí v nejstarší části obce.

Pověst
K lípě se váže pověst o zakladateli obce, uhlíři Škrlovi, který měl prý tuto lípu zasadit při založení obce. Kronikář v místní kronice mluví o lípě v roce 1930 jako o odumírající, protože blesk jí srazil korunu. Dnes má lípa nasazen nový vrch a kmenovou dutinou rostou vnitřní kořeny, což svědčí o tom, že se má čile k světu.