Spodní hranice pro výuku jsou 3 roky, ideál je 5 let
Spodní hranice, kdy začít s výukou lyžování, jsou tři roky, ale i to je velmi individuální. Mladší děti nemají dostatečnou pohybovou koordinaci a jejich kostra není natolik vyvinutá, aby vždy bez problémů odolala tlakům na kyčle, kolena a kotníky za jízdy. Velmi důležitý je podle ní i mentální, emocionální a sociální vývoj. Dítě, které je zvyklé na kolektiv, většinou nemá problém zařadit se do výuky v lyžařské školce. Pokud to ale odmítá, počkejte další rok. Jestli rádo tráví v zimě čas venku, baví ho běžné pohybové aktivity a pokud už jezdilo na kole či koloběžce a udrží rovnováhu, je určitě dobrým adeptem na první lyžařské krůčky. Ideální pro začátek lyžařské výuky v pravém slova smyslu je věk pěti let.
Malý test
Než s lyžováním začnete, zkuste dítěti doma, někde na starém koberci, obout lyžařské boty a připevnit lyže. Nechte ho dělat krůčky, zvedat nohy atp. Pokud do bot vůbec nechce nebo po minutě dostane záchvat, zvažte oddálení výuky.
Prudké svahy odradí
Pro první lyžařské pokusy dobře vyberte správné místo. Nejlepší je široký, přehledný, velmi mírný svah s dojezdem do roviny. Úzké a prudší svahy můžou v dítěti vyvolat děs hned na samém začátku a pak už s ním nehnete. Pro takto malé děti je nejpodstatnější pocit bezpečí.
Lyžařská školka versus rodič
Na začátku stojí rozhodnutí, kdo bude dítě učit. Obecně se doporučuje výuka v lyžařské školce, která má veškeré vybavení a zkušené instruktory. Ale pokud rodič umí dobře lyžovat, a zná základní metodiku, může klidně učit dítě i on. Naprosto ideální je kombinace obojího. Zkušený instruktor a trpělivý rodič. Dítě si ujasní, že požadavky a určitá disciplína jsou stejné, a bude méně smlouvat. Pro úplné začátky, tedy zhruba první dvě lekce, doporučuji individuální výuku, jakmile se naučí jet v pluhu a bezpečně zastavit, může se zařadit do skupinky na stejné úrovni, kde vzniká přirozená motivace. U tříletých dětí je úspěchem, když vydrží hodinu ve výstroji a spolupracují. Neočekávejte, že se za první hodinu naučí lyžovat. Pokud zvládne za týden, tedy zhruba deset hodin výuky, vyjet kopeček na provazovém vleku a bezpečně ho pluhem sjet a dole zastavit, je to velké vítězství! Cestou k úspěchu jsou najeté kilometry a trpělivé neustálé opravování.
Lyžařská školka – značka bezpečně
Pokud se rozhodnete pro lyžařskou školičku, pak by se měla nacházet mimo hlavní provoz lyžařského areálu, být samostatně a případně oddělena plůtky či jiným ohraničením. Měla by splňovat snadnou dostupnost. Malé děti se příliš dlouhou cestou mohou rychle unavit. Pro jakýkoliv případ (čůrání, chladné počasí…) by měla školka být poblíž restaurace či chaty, nebo vybavena vytápěnou „klubovnou“. Mezi dnes už standardní vybavení patří provazový vlek, pohyblivý pás, hezké a barevné pomůcky (obrázky, slalomové tyče, podjížděcí branky, barevné kostky, kruhy, ale i pytle či hranoly na sezení a odpočinek).
Dobrý instruktor komunikuje
Instruktor by měl působit mile a vám i dítěti se představit, navázat s dítětem kontakt, zeptat se na jméno, záliby atd. Rodičům by měl podat informace o výuce, kde bude probíhat, co se bude dít…, a vyžádat si na ně telefonní kontakt. Měl by zkontrolovat lyžařskou výzbroj, i to, zda je dítě dostatečně oblečené, případně se zeptat dítěte, jestli mu není zima nebo mu něco nechybí. S rodiči by si měl domluvit místo převzetí dítěte po skončení výuky a hlavně: měl by se líbit dítěti.
Nepodceňte délku lyží ani výbavu
Dětská sjezdová lyže by měla být přibližně o deset až dvacet centimetrů kratší, než je výška dítěte. U těch, které budou lyžovat poprvé, to může být i třicet centimetrů. Pokud by lyže byly delší, dítěti by se špatně ovládaly, zpomalilo by to jeho učení a také by jej to mohlo od lyžování odradit. Příliš krátké lyže jsou také špatně, ale jde o menší zlo než v případě zbytečně dlouhých. Při pochybnostech proto volte kratší délku lyží. Lyže musí být dále vybaveny bezpečnostním vázáním, seřízeny na výšku a především váhu dítěte. Velmi zásadní jsou také boty. Měly by být pohodlné, neměly by nikde tlačit a dětem by se při chůzi neměla zvedat pata. A přemýšlejte také o tom, co dítěti obléknete. Nedělejte z něho sněhuláka a na druhou stranu nepodceňte kvalitní rukavice a raději ještě jedny rezervní do zásoby.
Jak docílit při učení pohody?
Pokud je to možné, zvolte výuku dopoledne, dokud je dítě plné síly. Počkejte si na kvalitní čerstvý sníh a hezké počasí, dítě dobře oblékněte, nakrmte, vyčurejte, zkrátka aby bylo v pohodě!
Zdroj, foto: Nebespan.cz