Veselé Vánoce ze ZOO

Eva Burešová jako Viky Jenčková

Pravdu o tom, jak je to s Ježíškem, si pamatuji moc dobře. Prozradila mi to moje sousedka, nebudu ji jmenovat – ahoj, Kristýnko! Jednou mi to řekla, když jsem u ní byla na návštěvě. Malovaly jsme na nekonečný papír a přitom mi prozradila, že dárky kupují rodiče, bylo mi asi osm let. Byla jsem z toho smutná a vybavuji si to dodnes.

Pamatuji si různé okamžiky z mého dětství. Vzpomínám si, že když jsem byla malá, volala jsem babičce, ať přijede, že už tu byl Ježíšek a že mi musí přijít pomoc rozbalit dárky. Vzpomínám si, jak jsme jeli na svátky za tátou do Španělska. A hlavně si pamatuji na všechny Vánoce, kdy se mi narodily děti. Ty svátky jsou pak o něčem jiném. Tristan bude mít druhé Vánoce a trošku se bojím o stromeček. Leze všude a miluje vaření. Předpokládám, že všechny baňky budou ukryté v hrncích. Natánek byl v jeho věku klidnější.

Lucie Černá jako Isabela Janečková

To vím přesně. Před Vánoci jsem prozkoumávala v ložnici skříň rodičů a našla jsem tam dvě tabule, na které se dalo kreslit. Všechny dárky byly po dvou, logicky jsem odvodila, že jsou pro mě a sestru Báru. Na Vánoce jsem to rozbalila a tam mi došlo, že všechno kupují rodiče.

Jako malá jsem dostala autíčko na ovládání. Nechtěla jsem žádné panenky, milovala jsem auta a ten sen se mi splnil. Vánoce chceme trávit vždy s rodinou u stolu a pohromadě.

Barbora Černá jako Tereza Janečková

Přišla jsem na to v momentě, kdy jsme se ségrou šmejdily po bytě a objevily dárky pod stromeček. Ségra kecá, byly jsme v tom spolu. Nepamatuji si detaily, ale objevily jsme dárky a s rodiči jsme tu hru na Ježíška hrály dál. Přiznaly jsme se až nějakou dobu po Vánocích.

Řeka bych, že to spíš byly nezapomenutelné Vánoce pro naše rodiče, ale my se ségrou za to můžeme. Narodily jsme se 17. prosince a den před Štědrým dnem si nás dovezli domů.

Vůbec netuším, ale myslím, že velice brzo. Byl jsem velice bystré dítě. To ale nic nemění na tom, že jsem prožíval krásné Vánoce, jako kdyby Ježíšek byl. Možná jsem si ani nikdy nemyslel, že by existoval.

Ty jsou každý rok. Jsem velký milovník Vánoc a na Šumavě je máme kouzelné. Dbám na výzdobu a na to, aby se nic nehrotilo a nestresovali jsme se. Jsem rád doma, máme to tam krásné a jen odpočíváme.

Šimon Bilina jako Adam Hruška

Byl jsem malý a těžce jsem to nesl, ale nakonec jsem přistoupil na tu hru, že víra utváří realitu a Ježíšek je. Máme ho v srdcí, když na ostatní myslíme. Je to ta vánoční nálada.

Krásné Vánoce jsme zažili s tátou, když jsme šli po večeři nahoru na horu. Když jsme se ve tři ráno vraceli z restaurace, tak cesta krásně namrzla. Párkrát jsme upadli, ale byla to taková krásná stmelovačka.

Michaela Pecháčková jako Sidonie Anna Novotná

Přesně na ten okamžik se nevzpomínám. Rodiče mi to nikdy neřekli, ve škole se něco proslýchalo, ale já vždy říkala, že k nám Ježíšek chodí! A chodí stále.  

Všechny jsou krásné a nezapomenutelné. Nejvíc na nich miluji to, že jsme všichni spolu, je klid a máme na sebe čas. Miluju cukroví a jídlo, které je bezedné, a tak trochu bez výčitek si dopřávám. Na Vánoce se to přece může. O dárky tu až tak nejde, nemám ráda ten předvánoční shon a stres.

Sabina Laurinová jako Alice Novotná

Jednou nastal ten den, bylo mi tak sedm, kdy jsem v maminčině skříni objevila krásné telefony, které se mohly propojit a volat si z nich z pokoje do pokoje. Barvu si nepamatuji, Říkala jsem si, že to je dárek, ale nevěděla jsem pro koho. Nakonec jsem je našla pod stromečkem, ale neřekla jsem jim to, abych jim nezkazila radost. Na Ježíška jsem nepřestala věřit, já ho vyhlížím dodnes.

Asi dvakrát jsme s rodiči porušili tradici, nezůstali doma a jeli jsme slavit Vánoce na chatu. Byli jsme účastníci zájezdu a zamířili jsme do Krkonoš na chatu Hromovka. Všichni jsme večeřeli dole v jedné velké jídelně. Bylo to jiné, moc krásné. Po večeři si všichni šli na pokoje rozdat dárky, které si přivezli z domova. Měli jsme tam takovou větývku, pod kterou byly ty drobnosti. Byly to Vánoce, kdy jsem zažila sníh, protože my Pražáci ho na Vánoce nemáme.

Tomáš Klus jako Filip Janda

Jako jak s Ježíškem? Jako kdy jsem ho prvně viděl? Kdy jsem zjistil, jak vypadá? Já jsem ho slyšel. Prvně jsem si myslel, že vypadá jako ten zvoneček, jak se jím zvoní, než se všichni rozběhnou ke stromečku. Zazvoní, snese dárky… Neměl jsem představu, jak konkrétně vypadá. Jestli je chlupatej, nebo jestli je to opravdu ten Ježíš, kterého ukřižovali, anebo miminko. Pro mě to je zjevení, moc, světlo.

Je to takové to období, kdy mě hrozně těší, jak se k sobě lidi chovají. První Vánoce, které si pamatuji jako dítě, byly ty u babičky. Jezdili jsme k babičce a dědovi na vesnici, všude byla spousta sněhu a museli jsme se k nim prohrabávat. To bylo romantické. Teď jsou to Vánoce, kdy je děláme my dětem. To kouzlo Vánoc se vrací z druhé strany a je to zase kouzelné.