Dostatečný přísun vitaminů a minerálních látek potřebuje člověk v každém věku. Ale jsou to právě naše první měsíce života, kdy jsou tyto látky pro náš další správný růst a vývoj nejdůležitější. Navíc malé děti jsou na složení potravy velmi citlivé, tudíž se musí dávat velký pozor na to, čím je kromě mateřského mléka krmíme.

Aby naši nejmenší dobře prospívali, potřebují tu správnou kombinaci vitaminů a minerálních látek. Nejlepší výživou pro miminko je mateřské mléko. Obsahuje všechny živiny, vitaminy a protilátky, které jsou pro zdravý růst a vývoj dítěte nezbytné. Všechny děti by měly být kojeny do šesti měsíců. V tomto období se také postupně zavádějí příkrmy. Při tomto přechodu musí být maminky velmi opatrné.  Aby miminko dobře prospívalo, musí příkrmy obsahovat to správné množství důležitých látek.

Vitaminů a minerálních látek je celá škála, ale maminky někdy neví, proč jsou pro nás důležité a jak přispívají ke zdravému růstu dětí. A také mnohdy neví, zda je jejich přísun pro jejich miminko dostatečný.  „U vitaminů a minerálních látek je velmi důležité dávkování. Jejich nedostatek nebodalší naopak přebytek může narušit vývoj dítěte. Vitaminy jsou esenciální látky, které spolu s bílkovinami, sacharidy a tuky patří k základním složkám lidské potravy. Většinu z nich si lidský organismus nedokáže sám vyrobit, musejí být tudíž přijímány v potravě. “, říká RNDr.Pavel Ježek, Ph.D.

Miminka ale nemohou přijímat vitaminy a minerální látky z přirozených zdrojů, jelikož většinu potravin, jako například maso, vejce, syrovou zeleninu apod., zatím vůbec nesmějí. Je tedy nutné dodávat jim tyto látky v kojenecké výživě. Ta by měla obsahovat právě ty vitaminy a minerální látky, které vaše děťátko potřebuje.
 
•    Vápník

V přirozené podobě se nachází v mléce, v mléčných výrobcích, v čokoládě, ořeších. Vápník působí na správný vývoj kostí a zubů, v případě nedostatku jsou kosti křehké a snadno se lámou.
 
•    Železo
 
Železo najdeme nejvíce v játrech, vejcích, mase a v ovoci a zelenině. Podílí se na přenášení kyslíku červenými krvinkami a svoji roli má i pro správné fungování imunitního systému u nejmenších dětí. Při nedostatku může docházet k anémii a také ke snížení imunity.
 
•    Jód
 
Jód je součástí hormonů vylučovaných štítnou žlázou. Ty ovlivňují především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných etapách vývoje. Hlavním zdrojem jódu jsou mořské ryby a sůl. Jód působí na správný vývoj kognitivních funkcí a v případě jeho nedostatku může docházet k poruchám růstu a k zaostávání v duševním vývoji.

•    Vitamin A
 
Je bohatě zastoupen v rybách, vaječném žloutku, mrkvi, špenátu, zelí, brokolici. Ve vyspělých zemích je jeho nedostatek poměrně vzácný. Je to velmi důležitý antioxidant, tedy látka, která omezuje aktivitu volných radikálů a působí v prevenci poškození buněk. Nedostatek vitaminu A může vyvolávat šeroslepost, snížení imunitní ochrany dítěte a vyšší sklon k zánětům, např. zánětu očních spojivek. Tento vitamin je ale příkladem toho, kdy je důležité správné dávkování, protože nebezpečný je nejen nedostatek, ale také předávkování. To se může projevovat padáním vlasů, suchou, šupinatou, žlutě zabarvenou kůží, nevolností, bolestmi hlavy a zvětšením jater.

•    Vitaminy skupiny B, především riboflavin B₂ a niacin B₃

Riboflavin obsahují přírodní zdroje jako mléko, játra, hovězí maso, ryby, celozrnný chléb, vejce a houby. Niacin je obsažen v potravě bohaté na bílkoviny, například v hovězím a kuřecím mase, rybách a ořechových jádrech. Oba vitaminy pomáhají tělu správně využívat energii z potravy. Nedostatek riboflavinu způsobuje bolavění koutků, kožní vyrážku a loupání kůže kolem nosu a uší. Může se také objevit chudokrevnost provázená zvýšenou únavou.
 
Vitamin C
 
Význam tohoto vitaminu je všeobecně známý. Najdeme ho téměř v každém ovoci a zelenině. Nejvíce ale v citrusech, šípku, rybízu, jahodách, kiwi, v brokolici, zelí a kapustě. „Céčko“ pomáhá vstřebávat železo, posiluje imunitní systém a je to výborný antioxidant. Mírný nedostatek se projevuje zpomaleným růstem, zvýšenou kazivostí zubů a nedostatečnou odolností proti infekcím. Dlouhodobý nedostatek může mít za následek kurděje.

•    Vitamin D
 
Vitamin D je svým chemickým složením vlastně hormon. Tvoří se v těle, když je kůže vystavena ultrafialovému záření ve slunečním světle. Jeho dalším zdrojem jsou tučné ryby, například losos a tuňák. Vitamin D hraje významnou roli v přirozené obranyschopnosti organizmu. Nedostatek vitaminu D u dětí může poškodit kosti a vyvolat křivici (rachitis). Naopak u vitaminu D může hrozit i předávkování. Trvale vysoké dávky mohou porušit rovnováhu mezi vápníkem a fosforem, oslabit kosti a způsobit ukládání vápníku v měkkých tkáních, například ve svalech.

•    Vitamin E
 
Vitamin E nalezneme především v pšeničných klíčcích, v ořeších a listové zelenině. Je to velmi důležitý antioxidant, působí jako prevence proti nádorovému bujení, zvyšuje plodnost a podporuje činnost nervového sytému. Pokud má tělo „éčka“ nedostatek může dojít k poškození nervů a ke snížení životnosti červených krvinek.