Pokud i vy patříte k těm, kterým se manželství rozpadlo a každý měsíc se s bývalým partnerem a otcem svého dítěte doslova handrkujete o nezaplacené výživné, poradíme vám jak na to.

Pokud to nejde po dobrém, musí to jít po zlém

1) Návrh na exekuci: Pokud druhý rodič neplní svou vyživovací povinnost vůči dítěti (to znamená, že neplatí výživné vůbec nebo platí jen část z určené výše výživného), můžete se s rozsudkem o výši výživného vydat k libovolnému exekutorovi a podat u něho návrh na exekuci. V návrhu stačí uvést, jakou částku bývalý partner na alimentech dluží, a připojit úředně ověřenou kopii rozsudku o výši výživného. Veškeré náklady na exekuci přitom bude hradit dlužník. Ve chvíli kdy exekuční soud exekuci schválí, může exekutor dlužníkovi obstavit bankovní účet, provádět srážky z jeho mzdy nebo přistoupit k zabavování majetku a jeho následnému prodeji v dražbě. V případě že má neplatič více pohledávek a tedy i věřitelů, má před nimi výživné přednost. Právě vymáhání výživného prostřednictvím soudního exekutora je přitom i nejefektivnější.

2) Pozastavení platnosti řidičského průkazu: A to až do doby, než hříšník dlužné výživné zaplatí v plné výši. Tuto poměrně účinnou zbraň u nás exekutoři uplatňují od roku 2013 a velice si ji pochvalují. Než by dlužník měl přijít o řidičák, vždy raději dlužné výživné zaplatí. Řidičák ale nelze zabavit rodičům, kteří využívají auto k obživě, tedy například řidičům autobusů, kamionů či taxikářům. Pozastavit platnost řidičského oprávnění je navíc možné jen u výživného na nezletilé děti.

3) Trestní oznámení: Pokud se druhý rodič úmyslně vyhýbá placení výživného na dítě déle než čtyři měsíce, dopouští se trestného činu. V takovém případě na něj můžete podat trestní oznámení na policii. Kromě dokladu totožnosti, rodného listu dítěte, rozsudku o rozvodu (pokud jste byli svoji) k tomu budete potřebovat i rozsudek o výši výživného a svěření dítěte do péče. Za úmyslné neplacení výživného přitom hrozí trest odnětí svobody až na dva roky (v nejzávažnějších případech dokonce až na 3 roky).

4) Alimenty od prarodičů: V případě, že expartner nemůže plnit vyživovací povinnost, protože nepracuje a nemá žádné příjmy, přechází vyživovací povinnost na jeho rodiče (tedy prarodiče vašeho dítěte), takže výživné můžete požadovat po nich. Tato varianta se ale v praxi příliš neuplatňuje, protože – jak asi sami tušíte – v případě, že je neplatičem otec dítěte, ženy zpravidla staré rodiče litují a navíc, pokud se děti s prarodiči stýkají, nechtějí kazit funkční vztah s prarodiči.

Pokud je to i váš případ, rozhodně neotálejte a situaci začněte s expartnerem řešit co nejdříve. Nejen proto, že zde platí přímá úměra, že čím je dluh vyšší, tím hůř se z neplatiče vymáhá, ale i kvůli samotnému faktu, že i zde platí promlčecí lhůta tři roky. Vyčkávat a doufat, že se expartner umoudří a začne se chovat zodpovědně, je nesmysl. Takže se hlavně nevzdávejte a bojujte, právo je na vaší straně!

Zatloukat, zatloukat, zatloukat?

Pokud se vám zatloukání nemusí někde vyplatit, tak právě před soudem při určování výše výživného. Snažit se totiž před soudem lhát a zatajovat skutečné příjmy či majetek vás může přijít draho: Pokud soudu úmyslně nedodáte všechny potřebné doklady k posouzení vašich příjmů a majetkových poměrů v domnění, že ušetříte, může vás ve finále čekat nepříjemné rozčarování. V takovém případě totiž může soudce vycházet z toho, že vaše příjmy dosahují pětadvacetinásobku životního minima. Což dělá 85 250 korun! A z této částky vám pak bude soud výživné na dítě vyměřovat. A fakt, že takovým jednáním rodič okrádá vlastní dítě, snad ani třeba zmiňovat.

Snažte se s expartnerem domluvit

Vždy je lepší se na výši výživného a jeho placení s bývalým partnerem dohodnout. Jinak jeho výši určí soud. Ten přihlíží nejen k majetkovým poměrům rodičů, ale i k individuálním potřebám dítěte. Například dítě s mentálním postižením bude potřebovat jiné finanční prostředky pro uspokojení svých základních potřeb než dítě zdravé. Neexistuje žádné jednoduché pravidlo či vzoreček k výpočtu výživného ani minimální nebo maximální výše. Soud ke každému případu přistupuje individuálně. Obecně ale platí, že dítě má právo na stejnou životní úroveň jako jeho rodiče.

Věděli jste, že…

V případě, že jeden z rodičů nebo oba rodiče neplní vyživovací povinnost vůči dítěti, stanoví výživné soud. Ale na výši výživného se mohou rodiče dohodnout i mimosoudně. To je běžné hlavně u nesezdaných párů, kdy o dítě pečuje jen jeden z rodičů. A pozor, povinnost platit výživné nezaniká automaticky ve chvíli, kdy začne potomek vydělávat peníze, ale až na základě žádosti a rozhodnutí soudu. Ten přezkoumá, zda je dítě schopno se uživit samo. Povinnost platit na dítě máte i v případě, že se s ním nevídáte nebo dokonce máte styk s dítětem soudně zakázaný!