Víte, jak udělat skutečně českou grilovačku?

V Americe griluje na zahradě každý. V Čechách se tento způsob přípravy jídla spojený i s neformálním setkáváním s přáteli za posledních dvacet let značně rozšířil. Jakmile počasí dovolí, vytáhneme či zprovozníme zahradní grily, pozveme známé a kamarády, nakoupíme suroviny a zábava s pohoštěním pod širým nebem může začít. Zkuste si letos udělat skutečně českou „grilovačku“ – poradíme vám, jak na to.

Na grilu se dá upravovat celá škála potravin, počínaje různými druhy masa a uzenin, přes zeleninu, až po ovocné speciality. Než se ale vydáte nakupovat, je třeba dobře promyslet jednotlivé položky nákupu. Maso, zeleninu i ovoce seženete jak v obchodních sítích, tak třeba i na stále populárnějších trzích. V každém případě pátrejte po českých potravinách, tj. vypěstovaných, odchovaných a vyrobených u nás z českých surovin. Proč?

V první řadě jde o čerstvost – nejlepší maso pro našince pochází z českých či moravských chovů. Nákupem masa z tuzemské produkce se zabrání zbytečnému stresování jatečních zvířat při převozu či hygienicky problematickému dovozu již rozporcovaného masa. Neméně důležitá je kvalita. „České limity a předpisy jsou v drtivé většině přísnější, než nařizuje Evropská unie. Ať se to týče četnosti a důkladnosti kontrol, likvidace biologického odpadu nebo použití chemie. To samozřejmě naše produkty mírně zdražuje,“ vysvětluje Ing. Petra Škopová, místopředsedkyně Výboru pro životní prostředí a zemědělství Královéhradeckého kraje. Ovšem díky tomu zákazník ví, že za své peníze dostane opravdu kvalitní maso. A za to už stojí si trochu připlatit, ne?

„Chuť je samozřejmě hlavně subjektivním hodnocením, ale českému spotřebiteli bude vždy bližší vepřové maso z Vysočiny než ze severního Polska. Má určitou míru tuku, prasata jsou živena podle místních zvyklostí a zkušeností,“ říká Ing. Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Jeho názor doplňuje také Ing. Ivan Mach, CSc., prezident Aliance výživových poradců ČR: „Základní potraviny živočišného původu jako maso a mléko jsou úzce navázány na prostředí, v němž se dobytek chová, na to, jak a čím je krmen a jaké doplňky se v chovu využívají. Pokud se tyto potraviny nebo produkty z nich vozí na dlouhé vzdálenosti, je třeba je nějak ošetřit, stabilizovat, zabalit do speciálních obalů apod., což může mít dopady na jejich nutriční hodnoty.“

Tady však zákazník, který chce podpořit českého výrobce, může narazit na problém. Na etiketách totiž nemusí být uvedena země, kde byla zvířata chována, ale jen poslední zpracovatel. V praxi to znamená, že polské vepřové bude zpracováno v Polsku, zamražené převezeno k nám, kde po přebalení dostane punc českého výrobku. „Je to velká bolest a v celé Evropě sílí hlasy na odstranění tohoto nesmyslného principu. Do té doby se zákazník musí spolehnout na dobrozdání prodejce. Obecně platí, že v klasickém řeznictví by se měl potkat především s českými produkty. Klade se zde totiž větší důraz na čerstvost a ta je zaručena prakticky pouze u domácí produkce,“ přidává své závěrečné doporučení ing. Stibal.

Hostinu na grilu lze připravit jak pro příznivce masa, tak pro vegetariány. Lze vyhovět i těm, kdo si hlídají štíhlou linii. Hovězí steaky, vepřové kotletky, žebírka, ražniči, klobásky nebo mleté maso potěší „masožrouty“. Kuřecí či krůtí prsa, plátky z kýty, pstruhy vcelku nebo filátka z candáta zase přivítají jazýčky všech zastánců zdravé životosprávy. A milovníci zeleniny jistě ocení grilované lilky, cukety, papriky, rajčata, žampiony, chřest, kukuřici, čekankové puky, fenykl či česnek. A samozřejmě brambory, doplněné nejrůznějšími dipy. Sladká tečka nakonec – rozpečené plátky jablek, posypané skořicovým cukrem, jsou na přípravu jednoduché, přitom ale chuťově velmi efektní. A všechny tyhle dobroty se dají sehnat od českých zemědělců.

Pokud má být grilovačka skutečně po česku, je třeba myslet i na detaily. K pití by se mělo podávat kvalitní pivo a víno z české a moravské produkce. A pro děti mošt nebo ovocnou šťávu bez chemie – i na ně již čeští výrobci myslí. Tak dobrou českou chuť!