Během několika málo týdnů se tak můžete těšit na vlastní vypěstovanou zeleninu, u které máte jistotu, že k vám na talíř nebyla přivezena přes půl světa, a že je bez jakýchkoliv chemických postřiků. Navíc budete mít dostatek vitamínů, kdy si jen vzpomenete – stačí vyjít před dům a zeleniny nabrat, kolik si jen přejete. A to za trochu námahy přece stojí!
S výsevem již můžete začít
Do skleníku můžete buď vysít zeleninu přímo ze semen, což je ale možné pouze u některých druhů zeleniny (například mrkev, salát či petržel), nebo sázet z předpěstovaných sazeniček, což je obvyklé například u rajčat či paprik. Pokud si chcete zeleninu předpěstovat a máte k dispozici semena z minulého roku, není třeba je hned vyhazovat.
Proveďte test klíčivosti a uvidíte, zda jsou ještě použitelná. Test provedete tak, že na talířek s vlhkým ubrouskem nasypete určité množství semen a vše vložíte do igelitového pytlíku. Pokud do několika dní vyklíčí alespoň 80 % semen, jsou v pořádku a můžete je bez obav použít.
Ve skleníku lze pěstovat téměř všechny druhy zeleniny. Navíc tento způsob má mnoho výhod – nejen, že celý proces pěstování zeleniny urychlí, ale také budete mít úrodu chráněnou. Již se tak nestane, že by kroupy zničily všechna rajčata, co máte na záhonku. Skleník také zmírňuje výkyvy teplot a je možné v něm začít zeleninu pěstovat o několik týdnů až měsíců dříve, než je to možné na volném záhonu.
S výsadbou můžete začít již koncem února a začátkem března, to lze do skleníku vysít špenát, salát a ředkvičky. Rajčata a papriky se do skleníku nevysévají přímo ze semen, ale nejprve se předpěstovávají doma v miniskleníku nebo v truhlíku. Posléze pikýrujete do kelímků nebo květináčků a do skleníku se sází až sazeničky, čímž se jejich vývoj o několik týdnů urychlí.
Pro úspěšný výsev či výsadbu stačí dodržet pár jednoduchých pravidel – čím jsou rostliny větší a vyšší, tím větší rozestupy mezi sebou potřebují. Stejně tak, čím je semeno větší, tím hlouběji musí být vysazeno. Asi nejvhodnějším způsobem výsevu je trojspon, při kterém vyséváte semena tak, že každý další řádek posunete vždy o půl sponu, tj. rozestup mezi dvěma semeny, čímž pádem budou rostliny vždy tvořit trojúhelník a mají tak vždy dostatek prostoru.
Tip odborníka:
Při rozhodování, jakým způsobem provést výsadbu, přemýšlejte úsporně. Například mezi rajčata a papriky můžete zasadit salát nebo ředkvičky. Nejen, že mezi tyčemi s rajčaty budou mít dostatek místa, ale navíc budou sklizeny dříve, než rajčata vyrostou.
Nejen rajčata lze předpěstovat
Skleník lze využít i k předpěstování určitých druhů zeleniny, tj. vytvoření sazeniček, které se poté vysadí do volných záhonů. Předpěstování je sice nejvíce spjato s rajčaty a paprikami, ale nenechte se mýlit, předpěstovávat lze mnohem více druhů zeleniny – například okurky, papriky, květák, kedlubny, melouny, celer či salát (a to jak listový, tak ledový či hlávkový).
Postup je jednoduchý – do vhodných nádob nasypte substrát určený pro výsevy. Raději nepoužívejte hlínu ze zahrady, může se stát, že bude obsahovat choroboplodné zárodky. Do substrátu semena zasejte mělce, mírně zasypte a zavlažte. Je třeba, aby semena nejprve byla na teplém místě, kde je nejméně 20° C.
Během několika dní by měla vyklíčit. Poté je můžete přesunout na mírně chladnější místo, stačí teplota okolo 12°C. Jakmile sazeničky povyrostou a budou mít alespoň dva listy, přesaďte je po jednom do speciálních rašelinových květníků, s kterými je poté budete moci rovnou vysadit do volné půdy.
Jednotlivé druhy zeleniny mají ale na teploty jiné požadavky – například papriky či okurky salátovky vyžadují pro vyklíčení teploty okolo 30°C. Rostlinky po celou dobu vyžadují dostatek světla a přiměřenou zálivku. Výsadbu na zahradu, mimo skleník, provádějte, až když nehrozí ani v noci přízemní mrazíky, většinou tedy v polovině května.
Zdroj, foto: OBI
Vendi V.
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz