Vltava, jak ji znáte i neznáte na Prima ZOOM

Povodí řeky je 28 090 km². Své jméno „Vltava“ dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa – divoká voda, přičemž Germáni jméno pro Vltavu převzali nejspíše od Keltů. Řeka Teplá Vltava, která je považována za jeden ze dvou hlavních zdrojů Vltavy, pramení na východním svahu Černé hory na Šumavě ve výšce 1172 m n. m. jako Černý potok. Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou. V souvislosti s velkým množstvím kempů, restaurací a dalších různých služeb spojených s vodáctvím se často o Vltavě mluví jako o nejkomerčnější řece světa. Roční návštěvnost Vltavy se v roce 2020 pohybovala kolem 130 tisíc lidí.

Pojďte si projet celou Vltavu – v suchu na Prima ZOOM:

Název řeky Vltava údajně vznikl ze starogermánského „Wilt-ahwa“, divoká voda. Vltava pramení v močálech, kde mají svůj domov rostliny a obrovské množství živočichů. Pramen Studené Vltavy leží v močálech ve východním Bavorsku. Teplá Vltava pramení v České republice. Až později se obě Vltavy spojí v jedinou řeku, Vltavu.

Teprve v dubnu končí zima v močálu, kde Studená Vltava pramení. Je to doba, kdy se vracejí ptáci ze svých zimovišť. V močálu se objeví kormoráni velcí a kachny divoké. Tito ptáci se přidají k labutím, které zde zůstávají celoročně. I ryby se probudily ke svému životu. Ve zdejších vodách loví vydry. Po tání Studená Vltava zaplaví tamní mokřad. Řeka však už mokřad opouští a je dokrmována malými potoky a říčkami, až dorazí do Volar. Město leží na staré obchodní stezce se solí.

Ve městě hnízdí žluna zelená a dudci. Za Volary se konečně Studená a Teplá Vltava spojí. Ve zdejších šumavských lesích znovu žijí losi, kteří se sem vrátili. Močály zarůstající blatouchem bahenním jsou pro ně ideálním domovem. Je konec dubna a v močálech se objevila užovka obojková. Také ledňáček zde loví malé rybky. Velkými staviteli jsou bobři, jejich hráze jsou až dvanáct metrů dlouhé a dva metry široké. Ve zdejších lesích žije i vlk.

Na toku řeky teď vznikají malá meandrová jezera. Žijí tady volavky bílé a moták pochop. Řeka dosáhla své první přehrady. Lipno je původně přírodní jezero, které vzniklo už před 50 miliony let, v třetihorách. Před šedesáti lety byla ale postavena přehradní hráz, která ho rozšířila až na 42 km. Lipno je domovem pro lysky, moudivláčky lužní a rosničky zelené. Z predátorů zde žijí štika obecná, orel mořský, luňák červený a káňata. Pod přehradní hrází začíná divoká část řeky, kterou využívají kajakáři. Řeka následně protéká řídce osídleným územím, kde je domov sysla obecného.

Vltava dospěje k městu Český Krumlov, jehož bývalý solný přístav je na seznamu UNESCO. Než řeka dorazí do Českých Budějovic, mine ruiny královského hradu Dívčí Kámen. Tady žijí poštolky. Za Českými Budějovicemi se nad řekou vypíná zámek Hluboká. V okolí se v písčitých nánosech řeky vyskytují místa, kde se dají nalézt vltavíny. Než řeka dospěje k další přehradě, k Orlíku, protéká širokými meandry. Tady loví a vyvádějí mladé ledňáčci. Sto čtyřicet kilometrů před Prahou leží zmíněná orlická přehrada. Ta je dlouhá až 68 km a je 80 m hluboká. Na jejím dně leží zatopená vesnice Žďákov. Potopené budovy rádi vyhledávají potápěči. V okolních lesích žijí jezevec, mlok skvrnitý a prasata divoká. Vyskytuje se zde i rys.

Pod přehradní hrází u Týna nad Vltavou řeka v krajině vyhlodala kouzelné široké meandry. V jejich okolí opět žijí syslové. Vltava dorazí k nádherné Praze, jejíž Staré Město a Malá Strana jsou na seznamu UNESCO. Na pražských březích Vltavy se zabydlely nutrie. Poté, co řeka za sebou nechá stověžatou Prahu, dospěje do Mělníka. Řada Čechů nemá toto místo moc ráda. Vltava zde totiž končí svou pouť a splyne s vodami Labe. Je třeba se vrátit k pramenu Teplé Vltavy. Na jaře byl ještě spoutaný mezi ledy a sněhem. Nachází se totiž ve skalách. V létě je možné ho navštívit.