Pan Kolomazník se podíval, zhodnotil situaci a došel k závěru, že samotnou výměnou těsnění by problém nebyl vyřešen. Má stávající vodovodní baterie byla plná vodního kamene a nejlepší bylo ji vyměnit. Pán se nabídl, že ví o prodejně, kde právě probíhá velký výprodej. Zakoupil vhodnou baterii a mě to stálo třetinu původní ceny. Byla jsem ráda, baterie se mi líbila a pan Kolomazník ji ihned vyměnil. Musel přitom zastavit vodu ve stoupačkách. Byla jsem spokojená, odměnila jsem se a mohla opět klidně spát. Miska na vodu byla minulostí, alespoň pro ten den.

Hned druhý den brzy ráno, ještě jsem spala, mě vzbudila sousedka z bytu pode mnou. Oznámila mi, že má vytopenou koupelnu.

„Já ale dnes ještě vodu nepouštěla,“ reagovala jsem a ustoupila jsem, aby se mohli sousedé přesvědčit. Soused zamířil ke stoupačkám. Dlouho svítil baterkou do těžce přístupných stoupaček, až konečně našel, co hledal. Voda skutečně vytékala z míst, která měl předchozí den pan Kolomazník rozebrána.

„Mám novou vodovodní baterii, tak nejspíš je jen špatně zašroubované to místo…,“ blekotala jsem. „Asi bude stačit to jen trošku zatočit hasákem.“

Soused si ale na zákrok netroufl. „Musíte si někoho sehnat,“ řekl.

Tak mi už netekla voda v kuchyni, musela jsem ale měnit misku na vodu v těžko přístupných stoupačkách. Problém nebyl vyřešen. Den jsem počkala, jestli se to nějak nespraví samo, a pak jsem opět volala dceři.

„No jo, ale ten pán odjel na dovolenou,“ řekla dcera.

„A kdy se vrátí?“ zajímalo mě.

„Za deset dní, letěl do ciziny.“

Tak dlouho jsem nemohla čekat. Musela jsem problém řešit. Měla jsem domluvenu kontrolu u lékaře. Tak dlouho by mistička s vodou nevydržela. Začala jsem proto hledat někoho, kdo by problém vyřešil. Nikdo ze sousedů si netroufl a já nakonec musela vyhledat instalatéra. Ten přijel, prohlédl si místa, odkud voda vytékala, a zkonstatoval, že vše musí rozbourat, abych měla od problému jednou provždy pokoj. A tak se u mě bouralo, mlátilo kladivem a dokonce i vrtalo. Do večera byl problém vyřešen, stopy po bourání byly zahlazeny, dokonce jsem konečně využila zbytek obkladaček, které jsem si prozřetelně kdysi uložila ve sklepě, a vše vypadalo jako dřív. Nikde ani kapka vody. Jen já málem zaplakala, když mi instalatér posléze předložil účet. A tak se mi levná vodovodní baterie náramně nevyplatila.

„Jo, paninko, příště si na práci volejte odborníka,“ doporučil mi ještě instalatér a já jsem navždy poučena.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10