Vrabci v hrsti - rozhovory s účinkujícími

Vrabci v hrsti to je divoký, zábavný a originální pořad o bytovém designu plný tipů a rad pro váš domov i zahradu. Poselství divákům lze shrnout takto: nemusíte si dělat všechno sami, ale je výhoda mít svou představu dříve, než si pozvete na pomoc řemeslníky a zahradníky, či dokonce architekta nebo bytového designéra.

Čtěte také kompletní článek o pořadu Vrabci v hrsti

Rozhovory s účinkujícími pořadu Vrabci v hrsti:

1. Pořad Vrabci v hrsti se zabývá bydlením a designem. Jaký styl bydlení preferujete Vy?

2. Když se řekne „lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše“, co je vám bližší? Jste spíše člověk, který má rád jistotu nebo raději riskujete? Vybavíte si moment, kdy jste naposledy zariskoval/a?

3. Co Vám přinesli nebo odnesli Vrabci v hrsti?

Diana Kobzanová
1. Mám ráda poněkud strohý styl. Nevystavuju doma žádné lapače prachu, nemám koberce, dokonce ani květiny. Byt se lépe udržuje a není přeplácaný.

2. V životě neriskuju, všechny kroky a rozhodnutí promýšlím a jednám, jen pokud jsem si jistá. Riskovala jsem dřív, teď už jsem zodpovědnější, takže rozhodně se spokojím s vrabcem v hrsti.

3. Naučila jsem se, že ne vždy je dobré prosazovat metodu „udělej si sám“. V některých případech se vyplatí oslovit odborníka a nechat si poradit, kromě času můžeme ušetřit i spoustu peněz…

Lenka Zahradnická
1. Nejlépe ve svém, což je momentálně dost nereálné:-). Potřebuju žít ve starém baráku a bytě, nejlépe v místě, kde jsem se narodila a to je Praha 7. V novostavbě bych třeba být nemohla, nemá to pro mě příběh. A styl rozhodně
takový ten selský. Proutěné koše, spousta prostoru, parkety a milion serepetiček. Ale o tom zatím můžu jen snít....

2. Zatím sem v období, kdy ráda riskuju a zkouším vše nepoznané, ale myslím, že zanedlouho přijde doba, kdy se mi to bude lámat spíš k tý jistotě, ale do té doby si ještě poriskuju:-). A poslední risk? To si nevzpomenu a ani
nevím, co bych měla konkrétně uvést. Každý si pod riskem představí něco jiného.

3. Přinesli mi další zkušenosti, protože s takovýmhle typem pořadu jsem zatím žádné neměla a taky spoustu nových tváří. A co odnesli? Nevím, jestli něco, tak už jsem to zapomněla....

Miroslav Hrabě
1. Preferuji bydlení, které je prosvětlené a dýchá. Ve kterém se necítím stísněně, ale naopak je pro mne útulné. Přitom nemusí být vůbec překombinované množstvím nábytku a jiného zařízení. Jeho parametry jsou využity tak, aby vyhovovaly mým potřebám a přitom vše působilo lehce a prostorně.

2. Jako správný býk mám rád domácí krb a své zázemí. Zároveň jsem ale z divokých vajec, a tak i občas v životě přelétám a riskuji. Můj poslední velký risk byla jízda na motorce, která nedopadla příliš šťastně. Na druhou stranu
to byl impuls k novým a zajímavým rozhodnutím.

3. Vrabci v hrsti mi přinesli spoustu hezkých a veselých zážitků. Mohu říci, že i mnoho příjemných setkání s lidmi nejrůznějších oborů, kteří mi opět rozšířili obzory. Na natáčení byla skvělá parta, na kterou budu vždy rád vzpomínat.

Radovan Klučka
1. Preferuji velké moderní byty plné moderních zařízení, se spoustou slunce, soukromí, bezpečí a ložnicí s obří postelí, ve které se dá strávit víkend. V současné době ale okupuji mini byt s minimem moderny, bez slunce a soukromí s minimálním bezpečím. Jen tu postel mám tak akorát.

2. Vrabce v hrsti bych měl rád až kolem čtyřicítky, zatím je dost času na riskování, nicméně z holuba se člověk stejně moc nenají a hovínka umí dělat oba ptáčci. Naposledy jsem riskoval tisíc korun v sázce na basketbal. Samozřejmě jsem prohrál. Třicet minut jsem si ale myslel, že budu bohatý, za ten pocit to stálo.

3. Zatím přinesli skvělou práci se skvělými lidmi, málokdy se na jednom place objeví tolik výborných filmařů. Dále pak čekám peníze, slávu a samozřejmě dalších dvanáct dílů.

Miroslav Večerka
1. Preferuji venkovské bydlení na tichém místě, s velkou terasou s výhledem do polí a luk, s věčně rozkvetlou zahradou, vlastním rybníkem nebo kusem řeky, v podnebném pásmu věčného léta… Takhle bydlím ve snech.

2. Ani jedno, nežiju podle těchto ptáků. Upřednostňuji zajíce mimo pytel. Mám rád jistotu, ale v této zemi kvůli ní musím často riskovat. Takže se bohužel občas nevyhnu koupi zajíce v pytli.

3. Přinesli mi práci a jistotu zaplacení složenek a odnesli vše, co poctivá práce vyžaduje. Přinesli mi srandu, dobrou zábavu, hezké zážitky, milé lidi, nové zkušenosti. Neodnesli mi nic zásadního pro život.

Petr Siedlaczek
1. Preferuji volnost prostoru, řekněme, až galerijní pojetí. Jsem přesvědčen, že takovéto prostředí člověka osvobozuje. Je v něm mnohem víc života než v „barevných laminátových plovoucích králikárnách“. Sofistikovaně by se má představa pojmenovala jako harmonický minimalismus s osobitým manýristickým projevem, v konkrétním produktovém tvarosloví pak až dekonstruktivistická rétorika.

Myslím, že určitá surovost materiálu je pro člověka mnohem přirozenější a odhalená nosná konstrukce, či betonová podlaha zase mnohem opravdovější než naivní barevné omítání, nebo hra na členění pomoci všudypřítomného sádrokartonu.

Nemám na mysli přímo industriální design, ani klinický minimalismus, zkrátka ucelený čistý prostor v jednoduchých liniích s narušením v podobě několika kusů nábytku solitérního charakteru.

2. Bližší je mi rozhodně situace okolo holuba. Jsem snílek, nenávidím průměrnost a jsem extrémista, takže raději zariskuji, než abych se smířil s málem. Někdy je lepší nic než průměr. Myslím, že riskujeme všichni každý den,
každým svým rozhodnutím totiž něco ztrácíme a něco jiného získáváme, o správnosti těchto rozhodnutí se ale přesvědčíme vždy až časem.

3. Odnesli idealizovanou představu o filmové branži :). Pořad se natáčel spíše filmově, byl náročnější. Musel jsem se vypořádat se dvěma polohami: technicky jako filmového architekta – tzn. řešit lom světla reflektorů, zohledňovat materiály, pohyb kamery, štábu, kulis v ateliéru, postoupnost scénáře synchronizovat s konkrétními stavebními úkony, atd.

Druhou polohou pak bylo vytvořit ideové řešení, inspiraci pro diváky – tedy ukázat archetyp ideálu v reálných podmínkách panelového domu. Když to shrnu – získal jsem zkušenosti filmové realizace a naopak jsem pochopil, že je mi bližší skutečnost – téma zápasu s všedností při reálném zadání rekonstrukcí.

Tři otázky pro Tomáše Řepku k pořadu Vrabci v hrsti

Fotbalový dravec se na jedno odpoledne proměnil v herce. Postava neurvalého souseda mu v novém pořadu TV Prima Vrabci v hrsti sedla jako ulitá.

1) V pořadu se objevíte ve scéně, kde řešíte problémy se sousedy. Zažil jste podobné konflikty? Jak jste je řešil - jste spíše diplomat nebo naopak?


Zaplaťpánbůh jsem nic podobného řešit nemusel, zatím jsem měl štěstí na dobré sousedy. Teď budeme bydlet v domě se zahradou, tak snad nám to vydrží. Kdyby ale nějaký problém nastal, rozhodně nejsem diplomat, takže
bych to asi řešil po svém.

2) Pořad Vrabci v Hrsti se zabývá bydlením a designem. Jaký styl bydlení preferujete Vy?

S bydlením to mám podobně jako s výběrem oblečení. Nosím takové oblečení, ve kterém se cítím dobře. Nemusí to být za každou cenu trendy a to samé je pro mě důležité i doma. Rozhodně nekupuji vybavení pouze proto,
že je drahé a luxusní, ale „IKEU“ doma také nemáme. Spíše jednoduše, aby to mělo nějakou myšlenku…

3) Když se řekne lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše, co je vám bližší? Jste spíše člověk, který má rád jistotu nebo raději riskujete?

Když jsem byl mladší, tak jsem chodil pro holuby na střechu, ale čím jsem starší, tím raději mám toho vrabce v hrsti. Když bych to vztáhl na svoje povolání – měl jsem za svoji kariéru několik možností jít hrát do zahraničí.
Takový přestup je svým způsobem také risk, protože jdete úplně do neznáma.

Když jste mladý, tak to risknete, protože máte vidinu nového života a přílivu peněz, ale je to nejisté a vždycky to nevyjde. Dnes s odstupem času, když už jsem starší, by třeba nabídka byla také, ale už nemám potřebu se pouštět do něčeho nejistého. Takže se dá říct, že jsem spokojený s vrabcem v hrsti…

Čtěte také kompletní článek o pořadu Vrabci v hrsti