Vraclav – zašlá sláva poutního místa i lázní

Známých poutních míst je u nás opravdu hodně. Dost je ale i takových, na která se dnes již téměř zapomnělo. Některá z nich tiše chátrají, u jiných se více nebo méně daří dostat je znovu do povědomí lidí a obnovit alespoň část z jejich bývalé slávy. Jedním z takových míst je barokní areál Vraclav.

Vesničku Vraclav najdete šest kilometrů severozápadně od Vysokého Mýta, v Pardubickém kraji. Celý barokní areál spadá pod Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě – je jeho odloučeným pracovištěm, takže v sezóně od května do září si tu můžete zaplatit komentovanou prohlídku s průvodcem (o prázdninách denně mimo pondělí, jinak jen o víkendech).

Barokní areál tvoří jednolodní poutní kostel sv. Mikuláše, roubená poustevna (fráterka) v jeho sousedství a budova bývalých lázní. My jsme se díky komentované prohlídce měli možnost podívat do všech zmiňovaných objektů a dozvědět se více o pohnuté historii celého areálu.

Areál býval kdysi významným poutním a také lázeňským místem. V místním pramenu pitné vody si podle známé legendy v roce 1664 uzdravil své zchromlé ruce vysokomýtský nožíř Jan Nečesaný, který tou dobou kvůli nesnesitelným bolestem již nemohl pracovat. Poslechl sen, který ho nabádal, aby si omyl ruce ve studánce sv. Mikuláše – a zázračně se uzdravil! Už na počátku 17. století se díky omývání ve vydatném prameni vyléčil i chromý vraclavský farář Mikuláš – ten na znamení díků nechal nad pramenem postavit kamennou kapli zasvěcenou sv. Mikuláši. O zázračné vodě se mezi lidmi hodně mluvilo, a tak sem za uzdravením mířilo stále více poutníků. Kaple tomuto náporu přestávala stačit, proto byl nad ní v roce 1724 položen základní kámen pro stavbu dnešního kostela. Dokončen byl zhruba po sedmi letech. Studánka s léčivou vodou se nachází v jednoduché kapli pod chrámovou předsíní. Do kaple k blízkosti pramene se můžete podívat s průvodcem, přímo k prameni se už ale nesmí. Voda z pramene dál pokračuje pod zemí a ústí do kamenné kašny, kterou uvidíte u silnice při vstupu do areálu. Léčivý pramen dnes hlídá poustevník František, jehož autorem je umělecký sochař a kovář František Antonín Bečka.

Barokní areál prošel rekonstrukcí v letech 1976 – 1986. Další postupná rekonstrukce tu probíhá od roku 2011 do současnosti. Původní vybavení kostela sv. Mikuláše se nedochovalo – něco zničila řada živelných pohrom (hlavně povodeň, která se kostelem přímo prohnala), zbytek byl poničen nebo rozkraden (například píšťaly z varhan). Kostel byl odsvěcen a v současné době si můžete v jeho interiéru prohlédnout unikátní barokní dřevěné polychromované plastiky z poloviny 18. století - ty původně stály v kapličkách, které lemovaly poutní cestu z Králík ke klášteru na Hoře Matky Boží v Králíkách – Hedči. Jejich autorem je zřejmě žák Matyáše Brauna. Dvouvěžové průčelí kostela sv. Mikuláše je dominantou úzkého údolí.

V blízkosti poutní kaple byly založeny malé lázně, rozšířené v roce 1711. Původně se jednalo pouze o malý domek s jediným kotlem na ohřívání vody. Hosté sem však přijížděli z daleka a po osmi letech již měli k dispozici rozšířenou budovu s osmnácti lázeňskými pokoji, koupelny se šesti vanami a sál. V té době potvrzovaly léčivost vody i vědecké rozbory. Voda se doporučovala jak k omývání, tak k popíjení. Pro návštěvníky lázní a kostela tu v době jejich největší slávy byla zřízena také krčma a hostinský dům. Koncem 18. století zájem o lázně ale začal upadat (lidé jezdili více například do Bohdanče u Pardubic nebo jiných známějších lázní) a celý areál začal postupně chátrat, až v 2. polovině 19. století zanikl úplně. Zůstali jen místní lidé, kteří chodili prosit sv. Mikuláše o uzdravení. Dnes se v rekonstruované budově lázní v přízemí nachází pokladna a muzeum se stálou expozicí, která připomíná dějiny obce Vraclav i tohoto poutního místa. O rekonstrukci a využití prvního patra se stále jedná.

Nad kostelem vznikla v roce 1692 roubená poustevna se zvonicí, tzv. fráterka. Jejím prvním obyvatelem byl bratr řádu sv. Františka, Jiří Rambousek z Litomyšle. Ten se staral o celé poutní místo, kapli i poutníky, kteří zde hledali uzdravení – skladoval tu léčivé byliny, které pak prodával lázeňským hostům a vedl knihy, do kterých zapisoval prokazatelně uzdravené návštěvníky svatomikulášských lázní. Jak jsme se ale dozvěděli, žádná z těchto knih se nedochovala. Ze svého místa měl poustevník přehled i o všech poutnících, kteří přicházeli do kostela. Poustevna byla zrušena v roce 1782 na základě císařského dekretu. Zachovalá poustevna je dnes ojedinělou památkou regionu.

Vraclav je malá obec, kterou byste určitě jinak minuli. Teď už ale víte, že by to rozhodně byla škoda.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10