Název knihy: Vražda na silvestra
Autor: Lee Harrisová
Nakladatelství: Motto
Rok vydání:  2009
Vázaná vazba
Počet stran: 280 
Cena: 239 Kč

Bývalá jeptiška Christine Bennettová má za úkol najít zmizelou Susan dřív, než bude pozdě. Třicátého prosince vystoupila Susan Starková z auta před domem svých rodičů a od té chvíle ji nikdo nespatřil. Obzvlášť v New Yorku to není právě záviděníhodná situace. Christine Bennettová má strach z nejhoršího. Vyzbrojená pouze několika telefonními čísly a Susaninou fotografií pátrá v utajené minulosti pohřešované dívky...

O autorce:

Lee Harrisová, vlastním jménem Syrell Rogovin Leahy, píše romány již přes dvacet let. V roce 2001 získala za svůj přínos detektivní literatuře dokonce cenu – Career Achievement Award.  Je autorkou dvou detektivních sérií. Hrdinkou té první je bývalá jeptiška Christine Bennettová, půvabná mladá žena, která v rámci jednotlivých knih prodělává velice zajímavý vývoj. Pro všechny romány této řady je typické, že se vražda nebo klíč k jejímu řešení skrývá v minulosti.

Poprvé se Christine objevila roku 1992 v knize Vražda na Velký pátek (The Good Friday Murder), jež byla v roce 1993 nominována na prestižní ocenění Edgar a nedávno se dočkala také zfilmování – pod názvem Murder Without Conviction! ji odvysílala americká televizní stanice Hallmark Channel.
A kdo se skrývá za jménem Lee Harrisová? Slavná autorka o sobě říká, že je poněkud nudná osoba, která sedí za psacím strojem sedm dní v týdnu a píše o světě, který se někdy zdá skutečnější než ten skutečný.

A proč právě na psacím stroji? Prý je jedna z těch lidí, kteří zkrátka potřebují vidět svá slova na papíře. Každé ráno, než začne pracovat, si přečte, co napsala předešlý den, a tužkou vyznačí úpravy, případně pomocí nůžek a lepicí pásky vloží nový text. Na stránku, kterou ten den začíná, si napíše datum. Když dokončí hrubou verzi, přepíše ji do počítače a v rámci toho ji ještě jednou koriguje. Ale rukopis se svými poznámkami a změnami a barevnými lepicími papírky označujícími začátky kapitol a nejasná místa – to je její.

Tento hrubý text je pro ni celistvý; má svoji vlastní historii.
Ačkoli psaní zbožňuje, je ještě celá řada jiných věcí bez nichž si Harrisová neumí svůj život představit. Například v létě chodí každé ráno plavat a patřičně si to užívá. Miluje také dobré jídlo a údajně ho vždycky sní spoustu. Cestuje. V posledních letech se zamilovala do Jihozápadu a od té doby tam tráví několik měsíců ročně, většinou když zbytek země opanuje zima.

„Vražda na Silvestra“ je již devátou knihou z detektivní série  Lee Harrisové, která vychází v nakladatelství MOTTO.

Ukázka:

Ještě na poslední chvíli jsme si nebyli jisti, jestli na ten večírek vůbec půjdeme. Pro Jacka, už téměř rok mého milovaného manžela, se poslední večer v roce pojil s letitou tradicí, kterou si nesměl nechat ujít. Obvykle ho trávil ve společnosti starých přátel, ať už to byli kolegové z práce z policejního okrsku v New Yorku, nebo lidé, s nimiž sedával ve školních lavicích, když byl ještě malý kudrnatý kluk. Oslava silvestra pro mě zdaleka neměla takový význam jako pro něho, necítila jsem žádné tajemné vzrušení, které zahrnovalo všechny ty nezbytné požitky, jako jsou šampaňské nebo petardy.

Samozřejmě, strávila jsem patnáct let v klášteře, kde většina z nás uléhala ke spánku kolem deváté, protože jsme byly unavené po celodenní práci, která začínala pravidelně časně ráno v pět bez ohledu na kalendář. To, že se my dva tak markantně lišíme ve vnímání posledního dne v roce, je proto naprosto pochopitelné. Teprve během posledních dvou a půl let, kdy jsem si po odchodu z kláštera svatého Štěpána postupně zvykala na civilní život obyčejné ženy, získal i pro mě silvestr nálepku jisté výjimečnosti a slávy.

Nicméně skutečný důvod našeho váhání tkvěl hlavně v tom, že jsme se nedávno stali čerstvými rodiči chlapečka, který totálně změnil naše životy – ať už jako celek nebo v jednotlivých detailech – a to takovým způsobem, že se nám o tom v době, kdy jsme jednoho mrazivého dne loňské zimy během vášnivého milování počali jeho životní pouť, ani nezdálo. Dali jsme mu jméno Edward Bennett Brooks po mém otci, který zemřel, když jsem byla ještě malé dítě.

Při porodu vážil bezmála tři a půl kila (což bylo jen o málo míň než hmotnost nedělního vydání Timesů, které Jack přibližně v době jeho narození přinesl domů) a hned od prvních okamžiků svého života nikoho kolem sebe nenechal na pochybách, že se s jeho maličkostí musí počítat, což dával najevo hlavně pronikavým pláčem. Kam se poděla má nezlomná jistota, že mi absolutně spolehlivá opatrovatelka umožní utrhnout se na jedno dopoledne v týdnu, abych mohla pokračovat v učení na místní fakultě?

A co je s tím mým pohodovým, vyrovnaným manželem, o kterém jsem si myslela, že ho nevyvede z rovnováhy žádná situace, a který ve službě bravurně řeší otázky života, smrti a ostře nabitých zbraní – kde ztratil svůj klid, na který jsem se vždycky mohla spolehnout jako v bouři zbloudilá loď na spásné světlo majáku? Kolik telefonátů denně směřuje z šedesátého pátého okrsku v Brooklynu do Oakwoodu, aby se ujistil, že jeho žena a syn se cítí skvěle, že kromě jeho samotného jim nic nechybí, že mají dost jídla a že jim chutná, že po obědě pravidelně spí a že nezapomínají chodit ven na sluníčko?

Tuto knihu Vražda na silvestra zakoupíte v knihkupectví a na stránkách nakladatelství Motto.

Simbelmine
ChytráŽena.cz
 

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout