Vrch Vítkov se rozprostírá mezi Žižkovem a Karlínem. Nejstarší doložená zpráva o kopci pochází z roku 1041. Dominantou vrchu je Národní památník na Vítkově se sochou Jana Žižky.
Na vrchu Vítkov se 14. července 1420 odehrála bitva, kdy Jan Žižka z Trocnova s jen hrstkou mužů na opevněném vrchu čelil přesile křižáckých bojovníků. Díky strategické pozici na úzkém kopci a posilám z Prahy se jim ale podařilo útočníky zahnat na ústup a první křížová výprava Zikmunda Lucemburského tak skončila nezdarem. Několik let po této bitvě začali lidé říkat tomuto vrchu Žižkov.
U gloriotu je Památník bitvy s textem: „Nepatrná hrstka lidí přemohla spojené řady obrněných, poněvadž byla přesvědčena o své pravdě. Tehdáž byly strany dvě, Evropa a my. A ta Evropa byla bledá, zsinalá a černý prapor s rudým kalichem vlál jí nad hlavou. Vzpomínejte, uvědomte si, čím jsme tehdáž byli. Tu jdeme mezi mohylami vítězů ale ne po hrobech pobitých“.
V místech bývalé viniční usedlosti stojí Vyhlídkový gloriet. Gloriet byl postaven před rokem 1869, v roce 1897 se stal součástí nově vybudovaného parku na Vítkově. Z altánku lze dohlédnout na Pražský hrad, Staré město, Stromovku a meandr Vltavy u Holešovic.
Nedaleko Památníku bitvy lze vidět Pomník Janu Žižkovi s textem: Janu Žižkovi z Trocnova, svému zakladateli město Tábor, 1420-1920.
Čestný dvůr před Památníkem je využíván při státních návštěvách a pietních aktech spojených s památnými dny a svátky ČR. Nyní je tu k vidění fotografická výstava L. Bielik /Srpen 1968. Zvětšené fotografie jsou instalované na půdorysu pěticípé hvězdy. Fotografie Muž s odhalenou hrudí před okupačním tankem byla vyhlášena za jednu z nejvýznamnějších fotografií 20. století.Na úpatí Vítkova v ulici U Památníku stojí Armádní muzeum Žižkov. Muzeum je v rekonstrukci, k znovuotevření má dojít v roce 2020, kdy chce VHÚ oslavit 100 let své existence. Kolem muzea vede nejkratší cesta k Národnímu památníku. Vyhlídka na často projíždějící vlaky určitě potěší nejen děti.
V prostoru za jezdeckou sochou objevíte bronzová vrata vstupní brány do památníku, která jsou ozdobena reliéfy, z nichž část je věnována výjevům z doby husitského hnutí. Menší vrata jsou na obou stranách Památníku. Reliéfy stojí za prohlédnutí.
Národní památník na Vítkově byl původně postaven jako Památník národního osvobození v letech 1928 - 1938 k poctě československých legionářů. Poté byl upravován a doplněn po ukončení druhé světové války. Po roce 1948 byl památník využit k propagaci komunistického režimu, byli tu pohřbíváni významní představitelé komunistické strany. V roce 1953 tu bylo otevřeno mauzoleum Klementa Gottwalda, zrušené v roce 1962. Po roce 1989 byly ostatky členů vráceny rodinám anebo uloženy do společného hrobu Komunistické strany na Olšanském hřbitově. V současnosti Národní památník spadá do péče Národního muzea. Délka památníku je 143m, šířka 27,6 m a výška 31,5 m.
V Národním památníku je k vidění stálá expozice Křižovatky české a československé státnosti,
Slavnostní síň, Hrob neznámého vojína, expozice Laboratoř moci, což je zázemí mauzolea Klementa Gottwalda. K výhledu na Prahu a její okolí lze využít střešní terasu Památníku. Panoramatický výhled na Žižkov, Vinohrady a Karlín vám nabídne i místní kavárna.
Přeji příjemný výlet.