Na českých silnicích stoupá počet tragických dopravních nehod, jejichž příčinou je lidský faktor. Reakční doba od okamžiku, kdy řidič zpozoruje změnu situace, do chvíle, kdy skutečně zareaguje, je závislá na mnoha činitelích, z nichž nejdůležitějším je stav pozornosti.
Počet dopravních nehod na českých silnicích od roku 2005 sice klesá, jejich následky jsou ovšem čím dál tragičtější. V posledních letech počet těžce zraněných a usmrcených osob klesá pomaleji než celkový počet nehod (mezi lety 2006 a 2007 dokonce narostl).

Na vzniku dopravních nehod se nejčastěji podílí lidský faktor. Jednou z běžných příčin je nedostatečná koncentrace za volantem. Řada řidičů podceňuje příznaky únavy a rizika nízké pozornosti pří řízení automobilu. K tragické dopravní nehodě přitom může dojít i během velmi krátké chvíle.

„U bdělého, dospělého, zdravého člověka dorazí jednoduchý podnět do mozku přibližně za 25 až 35 milisekund. Konkrétní reakční doba však závisí na složitosti situace, kterou je třeba řešit, na bdělosti dané osoby a na stavu koncentrace její pozornosti,“ vysvětluje MUDr. Vladimír Línek, CSc., lékař Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN.

Faktorem, který ovlivňuje reakční dobu nejvíce, je stupeň bdělosti. Nejrychleji člověk zareaguje v průměrném stavu pozornosti, nesmí být unavený, ale ani příliš nabuzený. S narůstající únavou, zejména při složitějších úkonech, se reakční doba výrazně prodlužuje. Důsledky únavy, jako například ospalost nebo syndrom neklidných nohou, pak představují vysoké riziko a častou příčinu vzniku dopravních nehod.

Reakční doba u řidiče představuje časový úsek, který uplyne od okamžiku, kdy řidič zpozoruje změnu situace a potenciální nebezpečí, do chvíle, kdy zareaguje (stlačí brzdový pedál, stočí volant apod.). Základním smyslem člověka je zrak, jehož prostřednictvím přejímá řidič většinu podnětů. Celková reakční doba zahrnuje optický impulz, jeho psychické zpracování a svalovou reakci a může trvat i déle než jednu sekundu. Záleží na koncentraci řidiče, jeho předchozích zkušenostech, věku a dalších faktorech. Během reakční doby se auto stále pohybuje. Například při jízdě rychlostí 90 km/hod se při vteřině nepozornosti automobil nekontrolovaně posune o dalších 25 metrů. Nezbytné je tedy dodržovat dostatečnou vzdálenost mezi vozidly.

„Za vteřinu nepozornosti ztratíte čas na rychlou a tedy včasnou reakci,“ říká dopravní expert Mgr. Stanislav Huml.
„Přehlédnete například na dítě, vstupující do vozovky, pozdě zareagujete na brzdící auto před vámi nebo si nevšimnete životně důležité dopravní značky. Volant vyžaduje stálou pozornost,“ upozorňuje.

Stačí tedy i jedna osudová vteřina a život řidiče, spolujezdců i jejich rodin se může rázem radikálně změnit. Příprava na jízdu se proto nesmí podceňovat. Je třeba si před cestou dostatečně odpočinout a myslet na časovou rezervu. Pokud řidič pocítí únavu při jízdě, měl by raději zastavit, projít se na čerstvém vzduchu, protáhnout se a lehce se občerstvit.

Je velice důležité, aby se řidič během jízdy maximálně soustředil a ničím se nerozptyloval. Jako jednu z možných aktivit je žvýkání. Přestože je pro řidiče při příznacích únavy nejlepší spánek nebo alespoň malý odpočinek či protáhnutí se na silničních odpočívadlech, i žvýkačka dokáže člověku za volantem částečně pomoci, zejména pak při počátečních příznacích únavy. Sice zaměstnává tělo jen minimálně, ale osvěží, zvýší činnost mozku a celkově tak alespoň na chvíli povzbudí. Mějte proto v autě vždy po ruce balíček žvýkaček pro případ potřeby.