Výběr pohlaví dítěte při umělém oplodnění: sci-fi, nebo realita?

Výběr pohlaví dítěte při umělém oplodnění: sci-fi, nebo realita? "Tak rádi bychom měli holčičku" nebo "rozhodně chceme mít chlapečka" patří mezi časté myšlenky nastávajících rodičů. Budoucím maminkám a tatínkům připadá, že obzvlášť blízko mají ke splnění svého snu při umělém oplodnění. Jak je to ale ve skutečnosti? Mají rodiče možnost vybrat si pohlaví svého dítěte?

Situace, se kterou bychom se ještě před několika lety mohli setkat ve sci-fi filmech, je najednou téměř skutečná. Možnost rozhodnout se při "početí dítěte ze zkumavky", jaké bude pohlaví plodu, je opravdu teoreticky reálná, k jejímu využití se ale přistupuje pouze v závažných případech.

Sci-fi na dosah ruky

Teoreticky jsou využitelné dva postupy, kterými je možné docílit toho, že se vám opravdu narodí holčička nebo chlapeček. První možností je výběr spermií podle toho, zda nesou chromozom X, nebo Y. Otcovské spermie procházejí průtokovým cytometrem, který dokáže rozpoznat a oddělit buňky podle toho, zda obsahují chromozom X, předurčující narození holčičky, nebo chromozom Y, vedoucí k narození chlapce. Vybrané spermie jsou poté využity k umělému oplození. Úspěšnost této metody se pohybuje kolem 80 procent.

Stoprocentní záruka vybraného pohlaví?

Druhou možností je metoda zvaná preimplantační genetická diagnostika, která nabízí již podstatně větší přesnost – šance, že se narodí dítě s pohlavím, které si přejete, se blíží 95 procentům. Tato metoda byla původně vyvinuta k testování zárodku na přítomnost genetických vad, diagnostika se provádí krátce po spojení vajíčka a spermie, ale před tím, než je embryo přeneseno do dělohy matky. Je z něj odebrána jediná buňka, její chromozomy jsou analyzovány a je určeno pohlaví zárodku. Do dělohy jsou pak umístěny pouze zárodky s pohlavím, po kterém rodiče touží.

Legislativní překážky

Využití obou metod je ale omezeno legislativou jednotlivých států. V České republice je výběr pohlaví dítěte možný pouze v případech, kdy by narozené dítě prokazatelně mohlo trpět dědičnou poruchou, kterou opačné pohlaví trpět nebude.  Příkladem může být hemofilie (krvácivost), svalová dystrofie (postižení svalů) nebo agamaglobulinemie (snížená schopnost bojovat s infekcí způsobená poruchou vývoje B-lymfatických buněk).

Problémem jsou i etické důsledky výběru pohlaví. Preferování jednoho pohlaví může snadno vést k diskriminaci (ať už mužů, nebo žen) a k nerovnováze přirozeného složení společnosti. Těšte se proto raději ze zázraku zvaného těhotenství a nezkoumejte příliš, zda byste raději holčičku, nebo kluka.