Výlet na Ještěd - lanovka zvítězila

Dlouho jsem si přála dostat se někdy při svém cestování i na nejvyšší bod Přírodního parku Ještěd 1012 m n.m., který leží jižně od Liberce na severu Česka.

Až se mi to konečně před několika lety splnilo. Bylo krásné léto a já jsem tenkrát byla na návštěvě kousek od Liberce v Chrastavě. A tak jsem si své přáníčko hned následující den návštěvy začala plnit a vypravila jsem se na vrchol hory Ještěd. Chvíli jsem váhala, zda alespoň jednu cestu nemám absolvovat pěšky, ale tenkrát u mne i díky teplotám přes třicet zvítězila pohodlnost a já jsem se na Ještěd nechala vyvézt lanovkou z její dolní stanice, která se nachází v Liberci - Horním Hanychově. Tato lanovka byla uvedena do provozu už v roce 1933 a jízdné mne v obou směrech vyšlo na 120,- Kč.

Cestou lanovkou jsem si udělala několik fotografií okolní krásné přírody. Po několika málo minutách jsem už vystoupila na vrcholu hory Ještěd u televizního vysílače a rozhledny, kde je v dolní části této unikátní stavby umístěna restaurace i hotel. Během dopoledne jsem se prošla alespoň malou částí z celkové plochy Přírodního parku, který má celkovou rozlohu 93,6 km² a kochala se výhledy z vrcholku, které byly opravdu nádherné. Alespoň některé z nich jsem zkusila zachytit fotoaparátem i pro vás. Chvíli jsem se vydržela slunit a lenošit na jednom z balvanů a pozorovala jsem plující oblaka na modré obloze připomínající nejroztodivnější tvary, které jsou fascinující nejen pro dětskou mysl.

Já jsem si v nich při troše fantazie našla klusající koně. Ten den jsem měla opravdu nějaký lenošný, možná to bylo i těmi vysokými letními teplotami. Turistů ten den bylo na Ještědu celkem dost a tomu odpovídala i obsazenost jak vyhlídkové terasy a rozhledny, tak i restaurace, kam jsem se po návštěvě terasy vypravila na oběd, ale chvíli jsem musela čekat, než se nějaké místo u okna s výhledem na Liberec uvolnilo.

V restauraci jsem si u dezertu ještě chvíli pohrávala s myšlenkou, že alespoň trasu z Ještědu absolvuji pěšky, ale po obědě a rychlých cukrech a posléze i po nákupu několika upomínkových předmětů, hlavně hrníčků s historickou fotografií Ještědu pro přátele, jsem se nakonec rozhodla opět pro nejsnadnější cestu dolů, tedy jízdu lanovkou. Pokud se ještě někdy v budoucnu na Ještěd dostanu, užiju si turistiky a na horu si vyšlápnu, i když mi to bude trvat podstatně déle.